Malá školka v Lužicích vznikla v roce 1981 a drží se. Rodiče jsou rádi

Zdroj: Deník„Ve školce mám už druhé dítě a s její úrovní jsem maximálně spokojen,“ řekl tatínek Petr Jílek bydlící s rodinou v Lužicích. Když po obědě synka vyzvedával, ze stolů bylo sklizeno, halušky s uzeným masem a zelím snězeny a skupinka dětí, která nešla „poo“, se v zastíněné ložnici ukládala na lehátkách ke spánku. Mezi hračkami zavládl klid. Byl slyšet jen hlas ředitelky Ivy Havejové, která četla usínajícím Křemílka a Vochomůrku, a mop Kristiny Hartingerové, která ve vestibulu končila s vytíráním podlah.

Petr Jílek by byl rád, kdyby to takhle zůstalo co nejdéle a školka rodinného typu s názvem Šikulka sloužila další desítky let. Kdyby neexistovala, vozil by dítě do Mostu stejně jako maminka Barbora Jirková z nedaleké osady Svinčice. „Pro mě je nejdůležitější, že školka je blízko,“ uvedla žena, jejíž manžel do školky chodil.

Zbourání Mostu plánovali i nacisté. Výjimečnost města likvidátory nezastavila

Iva Havejová vede školku od roku 2006, kdy bylo dětí o něco méně. Postupně jich však přibývalo, protože i venkov se rozvíjí a školku vyhledávají také mladé rodiny ze Skršína, Patokryjí, Korozluk nebo z malých vsí sousedních okresů.

Školka se šesti zaměstnanci funguje podobně jako jakékoliv jiné předškolní zařízení. Lužická mateřinka je však kromě jednotřídky specifická umístěním v Chráněné krajinné oblasti České středohoří, takže děti učí vytvářet si vztah k přírodě. „Procházky jsou tu nádherná,“ uvedla ředitelka.

K dispozice je i zahrada se stromy a vybavením pro hry a odpočinek. Obec investovala také do terasy, která je napojená na ložnici. Venku pod okny tak zmizel starý beton a upravená plocha se dá využívat i s novými chodníčky. Zvelebování má pokračovat. Hovoří se o zateplení a nové elektroinstalaci. Umývárna a kuchyně jsou už modernizované.

Třída slouží pro výuku, hry a stravování a za rohem má ložnici. Celý víceúčelový prostor je nadstandardně velký. Školky ve městech mají obvykle třídy menší a s nižším stropem a lehátka po spaní ukládají do skladu, zatímco v Lužicích jsou stále rozložené.

Obrnice získaly pozemky u hřbitova, usnadní to modernizaci pietního areálu

Nabídka školky je srovnatelná s městem. „Děti tu nejsou o nic ochuzeny,“ řekla ředitelka. Děti mají spoustu hraček, včetně nových interaktivních, a jezdí za nimi i divadlo. Jediné, co nemají, je bruslení na stadionu nebo plavání v bazénu, protože linkový autobus do Mostu nejezdí tak často jako MHD. Výhody města školka dětem vynahrazuje aktivitami v přírodě, zábavnými programy, tvořivými dílničkami či jarmarkem s rodiči, což covid dva roky omezoval. Tradicí zůstává společná mikulášská besídka či oslava adventu ve spolupráci s obcí.

Školka tím posiluje komunitní život ve vsi a stala se její neodmyslitelnou součástí. To si myslí i Kristina Hartingerová, která jako dítě do lužické školky chodila a nyní v ní pracuje jako asistentka a uklízečka. „Je to zvláštní pocit,“ svěřila se žena, která ani v dospělosti nedá na školku dopustit. Vyrostl v ní i její syn.