Na obzoru se objeví postava s kýblem v ruce. Matky vstanou od telat. Adolf Loos kráčí po pastvině nedaleko státní hranice s Německem a nechává se obklopit stádem skotu. Každé zvíře má jméno a každé zná lidský dotek. „Ve stádě je vůdčí kráva, ne bejk,“ říká sedlák z Hory Svaté Kateřiny, jehož předci žili v této části Krušných hor už v době, kdy šlechta povolovala v kopcích hloubení primitivních dolů na měď, stříbro a olovo. Teď je pod zemí ticho a poklady bučí na zelených pláních. „Je to pro ně přirozené prostředí. Nejsou uvázané v maštali ani v boxech,“ tvrdí spoluzakladatel rodinné Farmy Kateřina, která se specializuje na ekologický chov a prodej plemenného dobytka.

Před pěti lety dostal kateřinský býček jménem Bláha bronzovou medaili na největší evropské výstavě dobytka v Paříži. Pro farmu to bylo potvrzení, že jde správným směrem. „České republice jsme ostudu neudělali,“ konstatuje farmář. Radost tím neskončila. Horský statek, jediný svého druhu v regionu, obdrží příští týden české ocenění Nejlepší ekofarma roku 2022.

„Pro nás je to ohromná pocta. Já ani nevím, kdo nás nominoval. Takže je vidět, že jsme v nějakém hledáčku,“ svěřuje se veterinární lékařka Kateřina Loosová, která s manželem chová zvířata v souladu s pravidly pro ekologické zemědělství. „My takhle prostě žijeme. Jsme rodinná farma a za tím výsledkem je naše práce, ne nikoho jiného. Proto nechceme být součástí nějakého velkého konglomerátu. Tohle je naše srdce,“ dodává farmářka uprostřed hospodářství v severní části okresu Most.

Vizualizace budoucí podoby parku Střed v Mostě.
Zakázat kouření v mosteckém parku? Proč ne, říkají někteří návštěvníci

Připouští, že precizní podnikání není snadné. Na farmě se pracuje i o víkendech a o svátcích. „Já ale vždycky říkám, že málokdo má to štěstí, že dělá, co ho baví. A to jsme my,“ směje se farmářka. Odměnou pro ni je, když jsou zvířata spokojená a návštěvníkům, třeba školám na exkurzi, se na farmě líbí. U stád, která se pasou na samotách bez zbytečného stresu, relaxují zdravotníci vyčerpaní z práce s lidmi. Zdravotní sestra, kamarádka farmářky, sedí mlčky v ohradě mezi velkými býky a pak se pomalu dotýká jejich rohů, jako by to byla ouška kočiček.

Příběh Farmy Kateřina začíná v hluboké minulosti. Adolf Loos patří k desáté generaci rodiny, která žila v Hoře Svaté Kateřiny minimálně od první poloviny 17. století. Farmář to zjistil z rodokmenu Loosů, k nimž patřilo i několik horníků. V drsném Krušnohoří však bylo vždy pravidlem mít nějaké zvíře na přilepšenou. „I u nás byla kravka na dojení a prase v chlívku,“ vzpomíná na své dětství farmář. Jeho rod kdysi dokázal čelit všem nepřízním a válkám, včetně stěhování do vnitrozemí. „Vždycky nás zachránilo malé hospodářství,“ konstatuje sedlák, absolvent zemědělské školy v Žatci.

V 90. letech minulého století se rodině vrátilo v restituci tři čtvrtě hektaru území a k tomu jedna kráva. „Tím jsme v roce 1995 začali,“ konstatuje farmář, který teď s manželkou, synem a dcerou hospodaří na 210 hektarech a chovají 150 kusů skotu. Brigádníky najímají jen na hlavní sezonu. Doménou farmy je šlechtění a prodej plemenných zvířat pro tuzemský trh a případně pro export na Slovensko či do Německa. Na farmě také dokončují vlastní bourárnu, aby mohli co nejdříve prodávat maso ze dvora. Další plánem je využívat sluneční a větrnou energii.

Na Farmě Kateřina chovají masný skot plemen Limousine a Salers. Ročně odtud do dalších chovů zamíří necelých dvacet plemenných býků a pětadvacet plemenných jalovic. Ocenění sbírají v tuzemsku i zahraničí. Pravidelně se účastní například Národní výstavy hospodářských zvířat a loni si z této soutěže přivezli osm cen.

Adolf Loos sedmnáct let podnikal v oblasti průmyslu a zisk postupně vkládal do rozjeté rodinné farmy. Ta pak díky tomu začala prosperovat. „Když to děláte pečlivě a nemáte potřebu vytěžit dotace, tak je to velice složité, ale uživit se tím dá,“ říká farmář. Malý rodinný podnik však podle něj nemůže stát z valné většiny jen na plemenařině, a proto se připravují na bedýnkový prodej masa, což označují za přidanou hodnotu.

Manželé Loosovi neznají klasickou dovolenou. Tu tráví na farmě mezi zvířaty. Alespoň jednou ročně se snaží odpočívat během zahraničních pracovních cest, při kterých čerpají nové náměty a poznávají nové trendy v zemědělství. „Stále se učíme i od zvířat,“ dodává farmář, který se musí vyrovnat i s globálním propagováním rostlinné stravy. Z jeho pohledu je živočišná bílkovina nenahraditelná.

Podle odborníků je Farma Kateřina unikátní svou polohou – leží v nadmořské výšce od 730 do 910 metrů nad mořem. Zvířata jsou od dubna do listopadu venku na pastvinách, mrazy tráví ve stájích. Když je ale zima příznivá, mohou do výběhu. Pokud není pastva, jsou přikrmována a stele se jim na místech, která si sami vyberou. Všechna zvířata jsou v každodenním kontaktu s lidmi a zažívají individuální přístup, což usnadňuje chov, přehánění na pastvinách nebo přípravu na výstavy.

Marcela Veverková, které v dubnu vyhořel nájemní byt v Dobnerovce a musela žít s dětmi v jednom pokoji v chudinské ubytovně v Chanově, si v květnu pronajala byt pro osm lidí v sídlišti Stovka.
Ještě se zbavit štěnic, sehnat nábytek a práci, říká vyhořelá rodina z Mostu

„Za své celoživotní dílo v sektoru ekologického zemědělství v horských podmínkách si manželé Loosovi ocenění rozhodně zaslouží. Obhospodařování luk a pastvin trvale udržitelným způsobem je něco, co příroda kvituje,“ řekla Kateřina Urbánková, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, který titul Nejlepší farma roku uděluje společně s Nadačním fondem Richarda Bartáka.

Loosovi si nové ocenění pro celou farmu převezmou na Dni otevřených vrat v sobotu 21. května. Celodenní akce pro veřejnost nabídne komentované prohlídky farmy, kuchařskou show, farmářský trh a koncert. Návštěvníci budou moci ochutnat bio potraviny i regionální pivo.

PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců je jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také poradce, školy, spotřebitele a přátele ekologického zemědělství. Ekologických zemědělců je v České republice přes 4 900 a ocenění Nejlepší ekofarma roku má upozornit na kvalitní českou bioprodukci.