Na komorní scéně Městského divadla Most (MDM) můžete shlédnout černou komedii od Joa Ortona Pohřební hrátky.
Ta vypráví o tom, jak si čtyři lumpové usilují o život. Vstupné na reprízu je 140 Kč, další představení se koná za měsíc, 16. prosince.
Deník přichystal krátký rozhovor s herečkou MDM Martinou Šimíčkovou, která ztvárňuje hlavní postavu v absurdní komedii.

O ději inscenace se moc neprozrazuje, prozradíte něco Vy?

Myslím si, že je to dostatečně napínavé od začátku do konce. A pokud diváci nebudou dost pozorní v rámci textu, tak se v tom mohou trochu ztrácet. Musí opravdu vnímat, protože to je hlavně o textu - něco jiného člověk říká a něco jiného dělá. V tom je to trochu těžší, ale myslím si, že to byla pro všechny výzva. Taková černá absurdní komedie.
Jsou tam momenty, kdy se diváci budou bavit právě na tom absurdnu a možná i někteří lidé se v tom poznají. Myslím si, že taková jistá povrchnost a pokrytectví, je všude.

Myslíte, že tato černá komedie se bude lidem líbit? Přijmou ji?

Tak doufáme v to. Já jako mladý člověk to mohu vidět jinak než lidé ve středním věku, kteří by raději viděli lehčí typ komedie – což dost dobře chápu. Ale možná právě to je výzva k tomu, aby se na to přišli podívat mladší lidé. Ale myslím, že ve hře je určitě co k vidění.

A kdybyste měla čtenářům popsat vaší postavu? Jste jedna ze čtyř „lumpů“, jediná žena, jak se mezi muži cítíte?

Jsem zde v podstatě jediná žena, která o to víc musí být rafinovanější a o to víc má více svých skrytých zbraní, které se snaží používat. Samozřejmě je využívá v rámci toho, že je sama mezi muži. V podstatě mají o ní zájem všichni chlapi a je to lepší než v reálném životě (smích). Já bych řekla, že je to taková potvora, skrývá se za to, že je klášternice a hodná holka a přitom je to obyčejná „šlapka“.

Čeho si ceníte na inscenaci a co si na ní užíváte?

Cením si na ní toho, že jsme se museli dost poprat s tím textem – což nám sama inscenace nabídla. Museli jsme pochopit spoustu jazykových věcí a dvojsmyslů, které se ve hře dějí. Snažím si to užívat celé, protože to není vůbec dlouhá hra a pokud nasadíme takové zdravé tempo, tak to je v mžiku pryč. Takže člověk se snaží užít každou situaci, aby tam v tu danou chvíli byl.

Máte nějaké perličky ze zkoušení?

To víte, že jo. Perliček při zkoušení se vždycky najde dost. I názorových samozřejmě, protože nás při zkoušení bylo málo, tak jsme si narovinu říkali názory a někdy jsme se taky střetávali. Při samotném zkoušení na jevišti pak vznikali kolikrát vtipné situace, kterými jsme se tak rozesmáli, že jsme nemohli ani pokračovat dál. Myslím si, že se vždycky člověk pobaví.