Mladší generace nevědí, že například záře svíček symbolizuje touhu horníků po světle, protože jejich život se z větší části prakticky odehrával ve tmě, díky práci v podzemí. Do práce a z práce, brzy ráno a pozdě večer, chodili havíři za tmy.
Na znaveného horníka čekalo jen světýlko v okně vlastního domu a spolehlivě mu ukazovalo cestu. Dávalo mu pocit bezpečí a tepla. Později se vžil zvyk stavět v době Vánoc za okno světla a obloukové svícny zvané Schwibbögen.
Původ dnešní pozoruhodné podoby adventu v Krušných horách, kdy všude září moře světel, tedy spočívá v tradici hornictví, ve víře v Boha a touze člověka po světle.
Podívejme se na to a připomeňme si, co všechno symbolizuje vánoční krušnohorské zvyklosti, v kterých kromě již zmiňovaného hornictví, hraje hlavní roli také tradiční krušnohorská řezbářská výroba.

Louskáček

Ke každému vánočnímu svátku patří pestře ozdobené talíře s koláčky, pomeranči a ořechy. Ořechy na jídelní tabuli symbolizují vznik života. Něco nového a neznámého. K rozlousknutí tvrdé ořechové skořápky jsou již dlouhou dobu vyráběny krásné dřevěné figurky louskáčků. Za použití technologie páky je ořech v ústech louskáčku rozlousknut.
Nejznámější krušnohorský louskáček vznikl již kolem roku 1870 v malé dílně Wilhelma Friedricha Füchtnera v saském Seiffenu.
Typický je vznešený výraz obličeje, který znázorňuje tehdejší vrchnost, například krále, vojáky, ale také lesníky a horníky. Výroba louskáčku se skládá z více jak 100 kroků, protože každý je vyroben z množství jednotlivých dílů.
Ty jsou vyráběny převážně ze dřeva, a to buď bukového nebo smrkového.

Otočné pyramidy

První pyramidy vznikaly postupně a nezávisle na sobě v různých regionech Německa již v 16. století. V 19. století byly v Krušných horách vyrobeny otočné pyramidy, které se staly typickými pro tuto oblast a dnes jsou známé po celém světě.
Vánoční pyramidy jsou slavnostně nasvícené a pomalu se otáčí díky stoupajícímu teplu ze zapálených svíček, které pohání lopatkové kolo. Každé patro je překrásně vyřezáváno nebo osazeno figurami. Před průmyslovou výrobu pyramid, na počátku 20. století, byla vytvořena řada unikátních kousků, sestávajících se z mnoha jednotlivých částí, které o adventu nádherně září.
V současné době existuje nespočet konstrukčních forem a variant, včetně až sedmipodlažní pyramidy. Jednu z velkých přehlídek otočných pyramid nabízí například seiffenské muzeum hraček, které se nachází asi 30 kilometrů od města Most.

Anděl a horník

K nejznámějším symbolům krušnohorských vánoc patří postava anděla a horníka nesoucího světlo. Středem života každého horníka bylo světlo, protože bylo symbolem radosti, štěstí a života. V zimních měsících, kdy noci byly dlouhé a dny krátké, bylo pro horníky velmi výjimečné, když zahlédli sluneční paprsky. Pouze díky kahanu měli světlo ve tmě a to je doprovázelo při každém namáhavém kroku v dole. Pátrání po světle se odráželo i ve vánočních krušnohorských tradicích. Během 17. století došlo k rozšíření postaviček horníků z cínů jako stojánků na oltářní svíce v kostelech, později k nim přibyli i vyřezávaní a soustružení horníci, kolem roku 1830 vznikl i anděl světla. Byl považován za ochránce a patrona horníků.
Jako připomínka krušnohorské hornické tradice jsou obě tyto postavy o vánocích vystavovány vedle sebe.

Ozdobné oblouky

Také ozdobné oblouky jsou pevnou součástí tradičních vánočních ozdob, a to nejen v Krušných horách. Pojmenování souvisí s tvarem oblouku, který připomíná architekturu gotických staveb.
Symbolika tvaru osvětlených oblouků symbolizuje vstup do štoly, tedy vchod do dolu, mimo jiné, představuje i nebeskou klenbu se sluncem, měsícem a hvězdami.
Ozdobný oblouk osázený světly je zhmotněním hornické touhy po denním světle. Často bývá ozdoben mnoha motivy z hornictví, ale také z jiných typických oblastí lidského života dřívějších dob. Jedním z nejčastěji používaných motivů je motiv znázorňující tři hlavní zdroje obživy v Krušných horách přelomu 18. a 19. století – horník, řezbář a paličkářka.
První světelný oblouk ukovaný ze železa byl vyroben roku 1726 v krušnohorském Johanngeorgenstadtu, kovářem Johannem Tellerem. Dnešní celosvětově rozšířené ozdobné oblouky ze dřeva se těší stále větší oblibě a vánoční okna bez nich jsou již naprosto nemyslitelná.

Räuchermann a kadidla

Kadidla patří již po staletí ke krušnohorským vánocům. Ručně tvarovaná kadidla jsou vyráběna z dřevěného uhlí, bukové a santalové dřevěné mouky, pojidel a přírodních vonných látek jako jsou bylinky, květy, koření nebo éterické oleje a jedné či více méně tajných složek.
S příchodem kouření dýmek v 19. století se zrodila i tradice dýmajících panáčků, takzvaných räuchermanů, kteří dodnes o vánocích zdobí domovy a šíří vůni v mnoha provedeních.
Základní myšlenkou je výroba dýmající figurky bez použití svíček, přičemž nejčastějšími tvary jsou místní zaměstnání, sněhuláci nebo také vánoční muž.