Kliknutím zvětšíteJako zdravotní logopedka tři roky učí děti a dospělé vyslovovat a mluvit správně. „Za nejtěžší případy subjektivně považuji dospělé pacienty na lůžkovém oddělení, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, úraz nebo nádorové onemocnění. U některých nastává, že se učí mluvit úplně od začátku,“ popisuje Mališová.
Jak ukazuje zpráva Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, počet osob v logopedické péči roste. V roce 2007 se v oboru logopedie léčilo 130 639 lidí, v roce 2017 už šlo o 156 771 osob. Jak žádaný je momentálně logoped u lidí v Ústeckém kraji?
Za vše hovoří pořadník, ve kterém máme v současnosti 100 pacientů, které z kapacitních důvodů nemůžeme přijmout do péče. V ní máme asi 500 dětí. Situace dospěla do fáze, že v Ústí, v Teplicích i všude jinde mají plno a čekací lhůta je tak přibližně půl roku.
Jaký je u dětí nejčastější problém týkající se poruch řeči?
Nesprávná výslovnost hlásek, tzv. dyslálie neboli patlavost. Ale přibývá dětí, u kterých posléze zjistíme, že je u nich i nějaká jiná vývojová porucha řeči nebo vývojová porucha dítěte jako taková. Setkáváme se s vývojovou dysfázií, poruchami pozornosti a chování, ve školním věku i poruchami učení. I narušená motorika, sluchová či zraková percepce se odráží ve výslovnosti.
Které metody v práci s dětmi využíváte?
Důležité je přistupovat k nim hrou, aby je to hlavně bavilo. Využívám tedy nejrůznější hrací pomůcky a speciální hry zaměřené na rozvoj komunikace, ale také formu klasické nápodoby, tedy že dětem předvádím a ony po mně opakují.
Jak může rodič návštěvě logopeda předejít?
Pokud se potíže týkají pouze nesprávné výslovnosti v raném věku, rodič může za pomoci nejrůznějších her dítěti pomoci se rozmluvit doma. Také je potřeba, aby dítě mluvilo se svými vrstevníky a při řeči se na sebe i na rodiče vzájemně dívali, protože řeč se tvoří i zrakovou percepcí a dítě se učí napodobovat pohyby mluvidel. Pokud je tam ale neurovývojová porucha, tak je to vždy na podkladě nějakého mozkového poškození a tam už je v každém případě potřeba odborník.
Který případ za svou tříletou profesní kariéru považujete za nejtěžší?
Za nejtěžší případy subjektivně považuji dospělé pacienty na lůžkovém oddělení, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, úraz nebo nádorové onemocnění. U některých nastává, že se učí mluvit úplně od začátku. Při stanovení diagnózy za pacientem chodíme každý den. Mozek je složitý a záleží tak na místě, kde k poškození došlo. Pacienti po cévních mozkových příhodách mohou mít i dysartrii, což je zase motorické narušení. Oni mluví, rozumějí, ale motorika mluvidel, dýchání a fonetika jsou narušené.
Jak hodnotíte při pohledu na českou veřejnost její projev?
Když se pohybuji mezi lidmi mimo práci, tak se snažím raději svět kolem sebe moc neposlouchat, abych se z toho nezbláznila. Vady jsou totiž u lidí dost viditelné, někteří se tím ale nezabývají. Vnímám asi nejvíce přetrvávající řečovou vadu, a to hlavně klasické sykavky c, s, z a č, š, ž. Často se také setkávám s tím, že děti vyslovují hlásky nesprávně mezi zoubky.
Běžně se i u rozhlasových či televizních moderátorů setkáváme s tím, že neumějí vyslovovat písmeno R nebo Ř. Je to jejich pohodlností, že se to nedokážou naučit, anebo za tím stojí něco jiného?
Je to hodně individuální a závisí to na motivaci. Často naši dospělí klienti říkají, že v dětství chodili k logopedovi a nepovedlo se. U dospělých je problém, že pokud trpí nějakou vadou řeči, jsou s ní psychicky ztotožnění. Měla jsem pacientku, které jsme vyvodili správnou výslovnost R a ona ho umí používat. Její děti to ale nepřijaly. Takže ona umí obojí, jak to své R, tak správné R, ale používá jen to chybné. Má totiž pocit, že to jinak není ona.
Jak je to s výslovností R u dětí?
Setkáváme se s tím, že všichni rodiče a skoro celá veřejnost nás má za „tdnky“, tedy ty, které učí děti právě vyslovovat R. Ale k nám už se případy typických R nebo Ř nedostanou. A když už, tak dítě za několik měsíců správnou výslovnost naučíme.
Mohou za špatnou výslovnost moderní technologie jako počítače, mobily a sociální sítě?
Je to celkový vývoj populace, nelze ho zbrzďovat. Bylo by hezké říci, zakažme televize, mobily, ale ono to nejde. Samozřejmě, pokud dítě bude sedět 24 hodin u televize, tak to na něj negativní dopad nejen v nesprávném mluvení mít bude. Musí se tedy nastavit kompromisy: Budeš u počítače, ale pak si půjdeš hrát s dět- mi a povídat s kamarády.
Dá se tedy rodičům přisuzovat jistá míra viny za to, že jejich dítě mluví špatně?
Mám pocit, že se poslední dobou hodně tlačí na dokonalou generaci, o kterou usilují právě rodiče. Děti už od školky mají kroužky, maminky se porovnávají, které dítě jich má více. Hrají na hudební nástroje, učí se velké množství cizích jazyků, hrají několik sportů a pro jejich mozek není vůbec lehké to všechno pobrat. Vývoj mozku potřebuje určité věci dělat v určitý věk a je důležité, aby dítě vědělo, že je doba, kdy nic nemusí a může si se svým volným časem naložit podle svého uvážení. Je důležité, aby děti šplhaly po stromech, skákaly přes švihadla, četly si knížky doma v posteli v klidu… Zkrátka bychom neměli zapomínat na to, že dítě je především dítě.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
