Bydlet v ulici Tylova v Litvínově je pech. Alespoň pro toho, kdo striktně dodržuje omezení pohybu pro procházky. Krušnohorský les u litvínovských paneláků je totiž na katastru města Meziboří vzdáleného dva kilometry. „Z okna vidím do lesa, do kterého podle vás nemůžu, ale já to neřeším,“ směje se u neviditelné zdi 44letá Petra. Byt má 15 metrů od hranice, kterou by teď neměla překročit.

Petra netušila, že litvínovský les je ve skutečnosti mezibořský. Nikdy to pro ni nebylo důležité, i když moderní technologie něco naznačovaly. „Když fotím na mobil, tak tam mám Meziboří, ale tohle by mě ani nenapadlo,“ kroutí hlavou nad porcováním krajiny na katastry. Navzdory vládnímu nařízení do lesa chodí. „Abych vám řekla pravdu, tím, jak nesleduji zprávy, ani nevím, že nesmím do jiného katastru. Já myslela, že nesmím pryč jen z okresu Most,“ svěří se Litvínovanka.

Stejně jako pro stovky jejích sousedů by bylo možná lepší to, co původně navrhoval ministr vnitra Jan Hamáček - aby lidé chodili v nouzovém stavu na procházku či sportovat pouze v okruhu jednoho kilometru od bydliště.

V Krušnohorské poliklinice v Litvínově se otevřela odběrová místnost pro testování na covid
FOTO: V litvínovské poliklinice se už testuje. Zatím bez objednání

Podle Petry je nesmysl ověřovat si svou polohu po každém kroku v domovském terénu. Případné pokuty se nebojí. „Mně je to úplně jedno,“ vyhrkne. Omezení pohybu by zrušila a zachovala jen rozestupy a roušky v budovách, hlavně v obchodech. „Pardón, že nemám respirátor, já v to nevěřím,“ omluví se na chodníku pod lesem.

Kuriózní je, že z ulice Tylova vede do lesa až na Meziboří oblíbená naučná stezka, které místní říkají Tesařovka. Litvínované si vždy mysleli, že jim patří stejně jako les. Teď ale prozřeli. „Vůbec jsem si neuvědomil, že tam nemůžu. Já měl dojem, že je to litvínovská stezka,“ řekne překvapeně 75letý Jan. Starousedlík, který chodí na Tesařovku venčit psa, si přeje, aby zákazy už pominuly. Smetí jde vynést bez roušky, ale při chůzi k lesu si prý dýchací cesty chrání. „S respirátorem se mi blbě dýchá. Když je chladno, tak to jde, ale v teple je to hrozné. Když na procházce nepotkám lidi, tak si ho sundám,“ vysvětlí.

Na sídlišti u lesa bydlí i místostarostka Erika Sedláčková, která teď ale na Tesařovku nechodí, protože na cestě je bahno a zledovatělý sníh. „Ti, co tam chodí na procházku, nevědí přesně, kde jsou hranice katastru, protože venku nejsou označené. Myslím si, že místní to možná ani neřeší,“ míní místostarostka.

Trh zabraný parkovištěm se může od Kosmosu přestěhovat k radnici v centru Mostu.
Kultovní sobotní trhy se po půl století mohou vrátit do centra Mostu

Podle ní je třeba řídit se v tomto případě zdravým selským rozumem. „Byla bych nerada, aby tam vartovala městská policie a vracela lidi zpátky, protože to území není zas tolik frekventované, aby v něm docházelo k šíření nákazy,“ upozorňuje politička. Připomíná, že omezení pohybu se zavedlo hlavně proti srocování lidí a přenášení nákazy mezi okresy. Při zlepšení epidemické situace a uvolňování opatření by se podle místostarostky mělo jako první zrušit právě omezení pohybu mezi katastry obcí.

Podobná patálie jako v ulici Tylova se týká i litvínovské části Osada a Louček, kde les nad domy patří také k Meziboří. Sousední horské úbočí naproti Koldomu a letnímu koupališti je zase součástí města Lom.

Volné k procházkám a ke sportování jsou pro Litvínovany naštěstí rozlehlé lesy mezi Šumnou, Hamrem a Křížatkami, kde lze přes síť značených turistických cest navštívit i přehradu nad sídlištěm Janov. Na katastru Litvínova je i dřevěná vyhlídka Czedikův gloriet, která stojí na zalesněném Studničním vrchu. Pro relax ve městě slouží kromě parků hlavně centrální rekreační oblast Nové Záluží. „To je hojně využíváno. Hodně lidí ale vídám i na zahrádkách,“ upozorňuje místostarostka.

Kdyby si chtěli jet Litvínované odpočinout k jezeru Most, tak mají smůlu, přestože jezero leží uprostřed okresu. Celá vodní plocha i s pobřežím patří do katastru Mostu. Přitom severní okraj jezera je od území Litvínova vzdálený jen tři sta metrů.

Strážníci v Mostě odchytávají nutrii
Nutrie z Resslu bloudí ulicemi Mostu. Odchytávají je strážníci

Most má pro příměstské výlety příznivý katastr. Zahrnuje všechny významné rekreační areály – rekultivované i přírodní. Mostečané, kteří nemají cizí katastry hned za domy, mohou jít na delší procházku na všechny světové strany. Na jihu je Velebudická výsypka s hipodromem, na východě jezero Benedikt a vrch Špičák, odkud je pěkná vyhlídka na město. Na severu lze trávit hodiny na zalesněném vrchu Hněvín s hradem a toulat se u jezer Most a Matylda. Na západě mají rodiny s dětmi, cyklisté a běžci borovicový hřeben Ressl, kde leží oblíbený rybníček se zvířaty včetně nutrií.

Ty se možná právě kvůli vyšší návštěvnosti během mrazivých dnů začaly zatoulávat do města. Strážníci v ulicích, daleko od rybníčku, odchytili na přelomu února a března několik zmatených nutrií. Choulily se například před ubytovnou u nemocnice, na třídě Budovatelů u bloku 96 a v ulici Národního odboje. Většinu jich odvezli na Ressl a jednu vrátili k řece Bílina. „Na odchyt zvěře mají strážníci speciální vozidlo vybavené odchytovou tyčí, sítí a klecí na převoz zvířat,“ informovala mluvčí městské policie Veronika Loucká.

Odchyt nutrií je zpestřením ve složitém období. Od zahájení nového nouzového stavu 27. února se motohlídky i pěší hlídky zaměřují spíše na kontroly dodržování nařízení a jezdí i do volnočasových areálů. Nedávno například ukončily fotbalový zápas mládeže na Benediktu nebo na fotbalovém hřišti v Chanově.