Před litvínovským kostelem svatého Michaela archanděla stojí za bezpečnostní páskou desítky lidí a čekají na slavnostní chvíli, která se možná v tomto století už nebude opakovat. Technici na chodníku upevňují k jeřábovému háku nový zvon. Za chvíli už je na laně ve vzduchu a pomalu stoupá k oknu ve věži, z níž trčí dvě fošny. Na ně musí deska se zvonem opatrně dosednout, aby se dal vtáhnout dovnitř a zavěsit na dřevěnou konstrukci. „Snad to mají dobře propočítané,“ řekne v davu litoměřický biskup Jan Baxant, když zvon v jednom okamžiku vyplní celý okenní otvor a přestane se hýbat. Pak se objeví něčí ruce a posun dovnitř pokračuje. „Díky bohu!“ dodá s úlevou biskup, když zvon zmizí uvnitř. Pro lidi na náměstí představení skončilo. Zazní potlesk.

Jeřábníkovi z firmy Alvian Petru Stárkovi a týmu ve věži se podařilo zvon zvednout a protáhnout oknem na první pokus. „Jste jednička, šikula,“ pochválí jedna žena jeřábníka, který balí nástroje. „Popravdě řečeno, zvon jsem zvedal poprvé,“ usmívá se na vozidle zkušený Stárek.

Ojedinělou instalaci sledovali lidé z Litvínova, Mostu, Meziboří a dalších obcí. „Byla jsem zvědavá, chtěla jsem to vidět,“ vysvětluje účast 72letá Anna ze skupinky návštěvníků, kteří se u kostela fotí na památku. Mostečanka byla na stejném místě v roce 2001, kdy se do barokního chrámu vrátil po renovaci první zvon a přibyl také nový, v pořadí druhý. Teď má kostel tři zvony. „Přijela jsem po dvaceti letech znovu, ale tehdy jsem vyšla po schodech až nahoru,“ řekla Anna. Akce se jí opět líbila, ale na mše jezdit nebude. Není věřící. Přesto ráda vzpomíná i na starý Most a jeho kostely. Do nich už ale nikdo zvony umisťovat nebude, protože město zaniklo kvůli těžbě uhlí.

O to víc si váží nového zvonu Litvínov. „Babička mi říkala, že každý vysvěcený zvon zvoní na lepší časy. A já věřím, že tento zvon nám na lepší časy bude zvonit. Vždyť se jmenuje Panna Maria,“ upozorňuje věřící Marie Čeňková, která se podílela na přípravě slavnosti a výzdobě kostela. V něm byla před vyzvednutím zvonu poutní mše, při které hrála na varhany a zpívala kastelánka zámku Jezeří Hana Krejčová. Z úst duchovních u oltáře zazněla slova, která uklidňovala jako večerní zvonění, ale také nabádala k vnitřní bdělosti. Aby se každý člověk dokázal alespoň na chvíli zastavit a nenechal se zcela pohltit povrchností a každodenním pachtěním.

Takové poselství teď šíří litvínovské zvony každé ráno, v poledne a večer. Slyšet budou i před mší nebo při významných či mimořádných událostech. Pro věřící je to balzám na duši. Automaticky řízený souzvuk tří zvonů je totiž konečně kompletní a zní v harmonickém mollovém akordu.

Zvon byl loni odlit v nizozemské zvonařské dílně v Astenu, odkud byl převezen k dodělání do dílny zvonařského mistra Petra Rudolfa Manouška ve Zbraslavi. Peníze na zvon získala litvínovská farnost od dárců, přispělo i město. V kostele byly už kdysi tři zvony, ale během druhé světové války je nacisté sundali a roztavili pro válečnou mašinérii.

Instalací třetího zvonu v neděli 3. října skončila v Litvínově Svatomichaelská slavnost, jejíž hlavní část se konala ve státní svátek v úterý 28. září, kdy byl v centru města jarmark a kulturní program.

Kostel
Kostel svatého Michaela archanděla, patrona města, je nejvýznamnější státem chráněná památka v Litvínově. Nachází se na Masarykově náměstí a byl postaven v letech 1685 - 1694. Kostel byl mnohokrát renovován, poprvé v roce 1763 po sedmileté válce, během níž byl Litvínov vypleněn. První zvon Michael váží 869 kg a je z roku 1522 (pochází z kostela v Kopistech). Druhý zvon Zdislava má 190 kg a vyroben byl v roce 2001. Nejnovější zvon Panna Maria váží 490 kg a vznikl v roce 2020. Kvůli pandemii koronaviru se instalace o rok odložila.