Opuštěné byty vpravo, vytlučená okna vlevo, ohořelé zdi vzadu, vchody plné smetí vpředu. 48letá Monika si nevybere. Když jde venčit psa do horní části litvínovského sídliště Janov, prázdným zdevastovaným panelákům se zkrátka nevyhne. V jedné z nejdepresivnějších ulic v Česku je obklopena totálním úpadkem, kterému úřady nedokázaly zabránit. Podle Moniky by měly všechny opuštěné paneláky jednou provždy zmizet, aby se na ostudu zapomnělo. „V demolicích by se mělo pokračovat dát, protože tu jsou hezké pozemky, kde by mohly být třeba parky. Nikdo se nechce koukat na staré vybydlené budovy,“ říká žena, která se kupodivu mezi torzy domů sama chodit nebojí.

close Opuštěný panelák v Janově, který se zatím bourat nebude. Je soukromý a patří mnoha vlastníkům. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Dva roky bydlí v dolní části Janova, odkud to má blízko do zaměstnání. Tam, kde žije, jsou domy opravené, zabydlené a na okolní záhony je radost pohledět, jako by to ani nebyl Janov. „Žiji tu dva roky a jsem spokojena, protože je tu hezké prostředí. Ale horní Janov, to je katastrofa,“ povzdechne si Monika, která brzy opět uslyší známý řev demoličních strojů.

Městské zastupitelstvo bude koncem dubna schvalovat zrychlenou přípravu na bourání prázdného bytového domu v ulici Jiřetínská, kolem kterého Monika chodí. „Demolici chceme zahájit co nejdříve. Odhaduji, že by mohla začít v červnu,“ sdělila starostka Kamila Bláhová (ANO). Město pospíchá, aby se práce neprotáhly do zimy, což by mohlo zkomplikovat třeba dopravu v okolí. Zastupitelstvo má proto schválit demolici ještě před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace. Přes čtyři miliony korun město očekává od ministerstva pro místní rozvoj. Celkové náklady jsou téměř deset milionů korun. Firmu na bourání radnice vybrala už loni v listopadu a je podepsána smlouva. Místo paneláku vznikne v Janově další trávník.

Na sídlišti byla dříve desítka opuštěných domů. Město koupilo před pěti lety celkem čtyři vybydlené paneláky od společnosti CPI BYTY a v roce 2020 odstranilo první dům se 144 poškozenými byty. Pak k zemi padly dva další velké domy a letošní demolice bude poslední, protože víc domů radnice v Janově nevlastní. Město koupi opuštěných paneláků a jejich postupné likvidování zdůvodnilo tím, že představují bezpečnostní i hygienické riziko pro obyvatele sídliště. S tím, jak paneláky mizí, podle starostky ubylo potíží, protože v domech předtím například často hořelo nebo se u nich hromadil odpad. Dnes je na uvolněném prostranství zeleň s novými stromy a pořádek. „Vizuálně se ta lokalita zlepšuje,“ uvedla starostka.

close Na tomto místě v Janově už panelák nestojí, nahradila ho tráva a nové stromy. V pozadí je ale další opuštěné torzo. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Na tomto místě v Janově už panelák nestojí, nahradila ho tráva a nové stromy. V pozadí je ale další opuštěné torzo.

Na sídlišti však zbývají další prázdné paneláky, se kterými si radnice neví rady. Podle vedení města představují tyto soukromé domy velký problém, protože jejich vlastnická struktura je komplikovaná a nepřehledná. Například spoluvlastníky prázdného domu, který stojí vedle městského, jsou i jednotlivci z Ruska, Běloruska, Argentiny, Francie či Ukrajiny, kteří jsou pro radnici nedostižitelní. Bez jejich souhlasu přitom nemůže město dům ani koupit, ani zbourat. Radnice proto očekává metodickou pomoc od ministerstva, které by mělo doporučit postup, co dál s prázdnými domy v Janově. „Není to vůbec jednoduché,“ sdělila místostarostka Květuše Hellmichová (SNK ED).

Jedním z řešení by mohlo být i vyvlastnění státem. Novela občanského zákoníku z roku 2014 to umožňuje u opuštěných budov, o které se majitel deset let nestará. V příštím roce se tak o této možnosti bude moci v Litvínově uvažovat. Pro radnici je tento radikální postup zatím obtížně představitelný, protože je nevyzkoušený a může mít soudní dohru.

„Tady mají domy hodně vlastníků a všechny je najednou neseženou,“ připustil složitost situace v Janově 70letý Miroslav, původem z Kopist, který bydlí na sídlišti od roku 1978. Dosavadní bourání zničených paneláků vítá, protože zánik domů hrůzy podle něj pomáhá zlepšit atmosféru v Janově. „Spodku sídliště se vandalismus tolik netýká, protože problém je hlavně nahoře. Když se tam zbourají zbylé prázdné paneláky, tak to bude jedině dobře,“ dodal starousedlík z dolní části sídliště.

Podle opozičního zastupitele Petra Globočníka (Litvínov DO TOHO!) by vedení města mělo být odvážnější a mělo by jednat. „Samozřejmě, že by v tom město nemělo zůstat samo. Mělo by zasáhnout ministerstvo pro místní rozvoj, protože ta situace je skutečně komplikovaná. Nelze ji však neřešit, protože Janov je stále jedním z největších problémů Litvínova,“ řekl Globočník, který je rodákem z Janova a rozvíjí v něm komunitní centrum. Zastupitel zpochybňuje tvrzení, že všechny prázdné domy mají roztříštěnou vlastnickou strukturu s nedohledatelnými spolumajiteli a podle něj existuje prostor pro komunikaci. Věří, že větší úsilí města a státu se vyplatí, protože Janov má obrovský potenciál a může se stát opět oblíbeným místem pro bydlení, které by lákalo i střední třídu. Ta Janov vyhledávala už v 19. století, kdy oblast proslula výstavbou honosných vil a ovocnářstvím.

Historie Janova
Kdysi to byla samostatná vesnice u Litvínova, v 19. století známá mimo jiné zázemím pro rekreaci. Po zbourání velké části starých domů, k nimž zajížděla tramvaj, vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století velké panelové sídliště.
Nyní má Janov zhruba 4 500 obyvatel a je považován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho je část opuštěna či poškozena. Hlavními problémy sídliště jsou devastace bytového fondu a extrémní migrace. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Struktura vlastnictví a správy domů zůstává po privatizaci složitá, proměnlivá a nepřehledná. V roce 2008 čelil Janov pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií.

Paneláky v Janově