Opoziční zastupitel Petr Globočník (Litvínov DO TOHO!) udělal něco, co komunální politici obvykle nedělají. Uprostřed sociálně vyloučené lokality Janov koupil zanedbaný opuštěný dům starý přes sto let a začal ho opravovat. Nahoře bude bydlet a dole vytvoří s dalšími nadšenci zázemí pro Sociokulturní centrum Libuše, které má sloužit k obnově dobrých sousedských vztahů a komunitní práci.

„Přišlo by mi škoda, kdyby historický dům zchátral. Na bydlení je moc velký, a tak jsem spojil příjemné s užitečným,“ sdělil litvínovský patriot a sociální pracovník, který v Janově vyrůstal a před volbami slíbil, že se na sídliště vrátí a pomůže ho měnit k lepšímu. V sobotu 17. srpna si budou moci zájemci Libuši prohlédnout a popovídat si o budoucích aktivitách při opékání vuřtů.

Nový občanský pokus kultivovat Janov přichází v době, kdy radnice rozjíždí vlastní ambiciózní program na zastavení úpadku problematického sídliště. Zastupitelstvo před prázdninami jednohlasně schválilo Tematický akční plán pro Janov na léta 2019 až 2022, který obsahuje projekty za desítky milionů. Očekává se, že velkou část zaplatí stát a EU.

V klíčovém plánu, bez kterého nelze o dotace žádat, je například navýšení terénní sociální práce, demolice čtyř vybydlených paneláků, rekonstrukce jednoho bytového domu kvůli poskytování dostupného a důstojného bydlení za aktivního zapojení obyvatel Janova, dluhové a právní poradenství i pro pronajímatele bytů a společenství vlastníků (SVJ), nové programy pro stovky dětí a vytvoření urbanistické studie na využití ploch uvolněných demolicemi.

Na plánu Litvínov spolupracoval s řadu institucí včetně policie. „Městu jsme poskytli statistiky trestné činnosti podle lokalit,“ sdělila policejní mluvčí Ludmila Světláková. V Janově převažují jevy jako rušení nočního klidu, výtržnictví, vandalismus, majetková kriminalita, špatné občanské soužití a vyhrocené spory v rodinách.

Radní Roman Ziegler (ANO) podpořil nové akce kvůli dotacím, ale zůstává skeptický. „Z dokumentu bych vymazal většinu stránek a nahradil je jedinou větou, aby stát zamezil obchodu s chudobou a přestal štědře dotovat majitele bytů, kteří na ně totálně kašlou a mají v nich nájmy vyšší než v pražských luxusních bytech,“ řekl Ziegler. Podle něj Litvínov možná získá finanční pomoc, ale potíže Janova to nevyřeší. „Bez státu, který určuje legislativní pravidla, se dál nehneme,“ dodal.

Podle šéfky litvínovské sociálky Veroniky Knoblochové v plánu nejde jen o peníze. „Je také nástrojem, jak upozorňovat vládu na to, co se v lokalitě Janov děje. Jsou to systémová opatření, která selhávají,“ uvedla.

Místostarostka Erika Sedláčková (KSČM) upozornila, že město nemůže rezignovat na to, jak Janov vypadá, a musí žádat o dotace na opatření, která jsou v jeho možnostech. „Město popsalo, co může udělat samo, aby se situace v Janově alespoň stabilizovala nebo trochu zlepšila. To je pro nás důležité,“ sdělila.

Rychlý obrat v Janově neočekává opoziční zastupitel Martin Klika (ČSSD). „Zažil jsem dobu, kdy se s Janovem nic nedělalo, takže zaplaťpánbůh alespoň za nějakou činnost. Během roku ale situaci nezměníme, protože je to věc vlády a legislativních opatření,“ zmínil.

Janov
Sídliště Janov vzniklo v 70. letech minulého století jako moderní obytná zóna hlavně pro lidi z vesnic likvidovaných těžbou uhlí. Nyní je označováno za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Počet obyvatel v posledních 10 letech klesl o zhruba polovinu na 4 500, což je pětina populace Litvínova. Na zadluženém sídlišti bují devastace bytů, obchod s chudobou a extrémně vysoká míra migrace. Na sídlišti je celkem 27 paneláků, z toho 4 jsou určené k demolici a 8 je opuštěných, z toho 5 zazděných. Tři velké domy jsou odpojené od tepla a teplé vody. Nájem v lokalitě je v průměru kolem 10 tisíc korun za běžný byt, často zničený, bez vybavení a připojení na sítě.