Zpochybňování schváleného projektu na výstavbu nové plavecké haly u Koldomu, výhrady k parkování, pořádku, náměstí, občanskému soužití a k Janovu. Kritické postoje obyvatel doprovázejí radniční anketu, která je součástí připravovaného Programu rozvoje města Litvínova na roky 2021 až 2027. Anketní dotazník spojený s volnou diskuzí mohli lidé vyplňovat na internetu celý říjen. O víkendu mají poslední možnost.

Radnice předem upozornila, že mapuje názory obyvatel na současný stav města a vytipuje oblasti, na které se v budoucnu zaměří. Zohlednit by měla i připomínky v diskuzi. „Určitě se tím budeme zabývat, jinak bychom tu anketu nedělali,“ ujistila mluvčí litvínovské radnice Jitka Pavlíková.

Město se v dotazníku například ptá, zda jsou lidé spokojeni či nespokojeni s bydlením v Litvínově, jak hodnotí bezpečnost, podmínky k podnikání, služby, chování úředníků, kulturu a společenský život, úklid, veřejnou dopravu, chování lidí a vztahy s menšinami či většinou. Anketu uzavírá dotaz, zda by se zapojili do aktivit na zlepšování Litvínova.

Zatímco výsledek anonymní ankety město představí na přelomu roku, názory v elektronické diskuzi jsou volně přístupné a lidé u nich uvádějí i jména. Většina z těchto respondentů hodnotí situaci ve městě negativně a doporučuje protiopatření. „Je potřeba začít uklízet, uklízet a zase uklízet, protože to je nejlevnější řešení, jak udělat trochu přijatelné prostředí,“ navrhl Jan Kočr. Podle něj je třeba utlumit velké projekty a soustředit se na tlak na pořádek, bezpečnost a solidní školství.

Řada lidí kritizuje stav náměstí, kde jim nevadí jen parkující auta. „I o Vánocích zeje náměstí prázdnotou, i když je vyzdobené. Přitom by to mělo být poměrně rušné místo, kde se lidé budou scházet a kde se budou konat různé městské akce podobně, jako je tomu v zámeckém parku,“ uvedla Tereza.

Tradiční parkování a plán na plaveckou halu

Časté jsou i výtky k nedostatku parkovišť a k plánované výstavbě plavecké haly na letním koupališti u Koldomu. „Město nepotřebuje veliký zábavný bazén, ale stačí menší, funkční, který bude sloužit pro sport a rekreaci,“ napsala Anna. Někteří lidé si stěžují na úbytek obyvatel a odchody mladých lidí z Litvínova. „Město stagnuje, přežívá v jakémsi udržovacím módu. Nemá jasnou koncepci rozvoje, nemá zájem o podporu vlastních, aktivních občanů. Neřeší systémově problematiku vyloučených lokalit,“ poznamenala Stanislava. 

Právě špatné vztahy mezi starousedlíky a migrujícími Romy a úpadek Janova jsou v diskuzi velkým tématem. „Okolí sídliště Janov je moc pěkné, kolem lesy a příroda, bohužel je ale hyzdí spousta vybydlených paneláků,“ povzdechla si Lucie. Jiní si stěžují na noční hluk, problémové nájemníky, rabování a žádají například zrušení dětského hřiště v ulici Luční.

Jinak to vidí spolek MY Litvínov, který v pátek 30. října oznámil, že chce za podpory nadace Open Society Fund sídliště Janov změnit a zapojit místní. Nový projekt potrvá dva roky a od nadace získal 1,5 milionu korun hlavně na vzdělávací, volnočasové a kulturní aktivity. „Projektem přinášíme důležitou změnu úhlu pohledu na problematiku lokality. Ze zdejších obyvatel se postupem času stali jen pasivní diváci čekající na to, kdo za ně problémy vyřeší. Tenhle stav chceme v rámci projektu změnit,“ vysvětlil předseda spolku a opoziční zastupitel Petr Globočník. Podle něj všichni obyvatelé Janova musí participovat na osudu sídliště. „A to včetně Romů, kterým je třeba dát skutečnou příležitost, nikoliv o nich smýšlet jako o občanech druhé kategorie. V rámci projektu se pokusíme zasypat alespoň část příkopů, které tu mezi majoritou a Romy po desítky let vznikaly,“ dodal Globočník. Projekt navazuje na předchozí komunitní činnost spolku v Janově.

Počet obyvatel Litvínova klesá. Mezi roky 2001 a 2015 to bylo o 2 781 lidí. Proto radnice začala chystat projekty na zlepšení image města a podporu zaměstnanosti. Staví například dopravní terminál, zbourala první panelák v Janově a chystá nový most v ulici Podkrušnohorská.