Litvínov chce zbourat na sociálně vyloučeném sídlišti Janov další dva dlouhodobě opuštěné paneláky. Zastupitelstvo ve čtvrtek 26. listopadu jednohlasně rozhodlo, že radnice požádá o dotace na demolice. Zmizet má dům č. p. 277-282 v ulici Hamerská a dům č. p. 238-246 v ulici Gluckova. „V ideálním případě dojde v příštím roce k demolicím obou domů,“ řekl místostarosta Karel Rosenbaum (ANO).

Cena má být výrazně nižší, než vyplývá z projektové dokumentace. Ta předpokládá až 104 milionů korun za obě demolice dohromady. Radnice ale očekává zlevnění až na třetinu. Vychází z letošního bourání prvního paneláku, kdy soutěž firem o zakázku srazila cenu na osm milionů, z toho půlku uhradil stát.

Pokud by cena chystaných demolic ani soutěží neklesla na únosnou mez, Rosenbaum nevyloučil přehodnocení záměru, případně zbourání jen jednoho domu. „To bych ale předbíhal,“ dodal. Věří, že město dotace získá a demolice zajistí včas. Radnice je termínově vázaná i kupní smlouvou s původním vlastníkem. Na každou demolici, na níž platí dva roky stavební povolení, vyhlásí radnice veřejnou zakázku zvlášť.

Pro pokračování demolic v Janově s pomocí dotací hlasoval i Martin Klika (ČSSD). „Lokalita bude vypadat kulturněji,“ sdělil opoziční zastupitel a bývalý náměstek hejtmana, který se opět stal velitelem litvínovské městské policie. Bezpečnostní situaci v Janově, která s úpadkem bytového fondu souvisí, chce řešit ve spolupráci s vedením města. Zdevastované domy, kde hrozí i další požáry, jsou útočištěm zlodějů, narkomanů a vandalů.

Demolice podpořil také zastupitel a nový člen osadního výboru Janov Petr (Litvínov DO TOHO!). Ten zároveň prosazuje, aby se v Janově konala letní škola architektury, při které by odborníci řešili budoucnost uvolněných prostranství. „Jde o to, abychom se tím územím zabývali komplexně, aby nám nevznikaly separované projekty, které vzájemně nemusejí ladit,“ sdělil Globočník.

Ruiny nahradí zeleň

Odstraněné paneláky se nahradí zelení. Místostarosta Rosenbaum by uvítal například územní studii, ale podle něj je na takové plánování ještě brzy. „Studie ano, ale na celek, když se i zbylé paneláky podaří vyřešit,“ upozornil.

V Janově je stále desítka opuštěných domů. Město v minulých letech koupilo čtyři. Největší problém je se zbylými vybydlenými paneláky, kde byty vlastní desítky soukromníků, hlavně nedosažitelní cizinci, kteří se o objekty nestarají. „Nezbývá nám nic jiného, než apelovat na stát, aby nám s touto neutěšenou situací pomohl. Je to běh na dlouhou trať,“ uvedl místostarosta.

Městu by pomohlo vyvlastňování nebo zbourání domů vynucené úřední mocí, pokud by ve veřejném zájmu prokázala nebezpečnost budov. Podle Rosenbauma by pak ale město čelilo žalobám vlastníků, kteří by se zřejmě rychle ozvali a radikální postup zpochybňovali soudní cestou.

Dva osmipodlažní paneláky připravené na demolici město v červenci 2018 vykoupilo i s pozemky od společnosti CPI BYTY. Jeden dům má šest, druhý devět vchodů. Objekty jsou v současné době bez využití a chátrají. Poblíž jsou chodníky a veřejné osvětlení pořízené z dotace a nesmí se při bourání poškodit.

Dotace na likvidaci paneláků má městu poskytnout Ministerstvo pro místní rozvoj z programu Demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách. Stát může zaplatit až polovinu uznatelných nákladů, ale na jeden projekt lze očekávat příspěvek maximálně 10 milionů korun. Litvínov musí o dotaci zažádat do 15. ledna. Naposledy s jednou žádostí neuspěl.

Janov

Sídliště Janov v Litvínově má zhruba 4500 obyvatel a je považováno za největší sociálně vyloučenou lokalitou v ČR. Janované tvoří zhruba pětinu populace Litvínova. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho tři jsou určené k demolici. Opuštěných je desítka domů.
Hlavními problémy jsou devastace bytového fondu, obchod s chudobou a extrémní migrace. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Struktura vlastnictví a správy domů zůstává po privatizaci složitá, proměnlivá a nepřehledná. Dominantním vlastníkům (CPI Byty a SBD Krušnohor) patří jen necelých 60 procent bytového fondu. O zbytek se dělí řada osob a firem, z nichž mnozí jsou z ciziny a nezastihnutelní.
V posledním desetiletí se počet obyvatel snížil na polovinu původního stavu. K příčinám patří celkový úpadek sídliště, kriminalita, drogy, narušení veřejného pořádku, sousedské konflikty a sociální napětí. V roce 2008 čelil Janov pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií.