Když se Deník nedávno ptal v ulicích Litvínova, jaký je největší problém ve městě, většina lidí se shodla. Vadí jim úpadek Janova a že problémy se z něj přesouvají do města. Kritika se snesla i na některé soukromé vlastníky bytů janovských paneláků, kteří žijí jinde v ČR nebo v cizině.

„Je to bytová mafie, těžký byznys. Jde jim jenom o peníze, ne o nájemníky,“ uvedla pod podmínkou anonymity žena, se kterou se Deník setkal v parku u kostela. Z rozhovoru s ní vyplynulo, že i ona bývala součástí takzvaného obchodu s chudobou, než jí začal vadit. Měla na starosti komunikaci s vybranými romskými rodinami v Janově, kde pomáhala s výběrem nájmů. Její výhodou bylo, že je Romka.

Podle ní mají majitelé bytů strach, že se státem dotovaní chudí nájemníci budou z Janova stěhovat jinam, protože by přišli o zisky. „Proto jim slibují všechno možné, třeba karmy, jen aby zůstali. Vědí, že by do těch bytů nikoho jiného nenastěhovali. Jde jim jen o cikány, protože ti platí a nechtějí se moc stěhovat, protože by nemuseli dostat doplatek na bydlení,“ řekla bývalá výběrčí.

Sociálně vyloučenou lokalitou se bude letos na popud radnice zabývat další skupina odborníků a zástupců různých institucí. Do konce června 2019 mají vytvořit dokument s názvem Tematický akční plán Janov, který umožní žádat Evropskou unii a stát o peníze na zlepšení života na sídlišti.

„Plán by měl obsahovat konkrétní opatření a aktivity, které by Janovu pomohly,“ přiblížila vedoucí radničního odboru sociálních věcí a školství Veronika Knoblochová.

Novinka se nemá týkat jen sociálních služeb, ale i stavebních investic, bezpečnosti či hygieny, například kvůli výskytu štěnic a švábů. Podrobnosti ještě nejsou známy, vzejdou až ze společných schůzek.

„Teď se soustředíme na výkupy a bourání domů,“ sdělila starostka Kamila Bláhová. Radnice chce během několika let odstranit čtyři prázdné paneláky, které získala loni. V Janově jich je ale celkem osm, zatímco v roce 2009 byl vybydlený jen jeden.

Hledat nová řešení pro komplikovaný Janov nebude snadné, protože řadu možností úřady a vlastníci domů vyčerpali v minulých letech. Během období 2009 až 2015, v éře takzvané Nulové tolerance, se v rámci Integrovaného plánu rozvoje sídliště Janov napumpovalo do lokality s pomocí EU 211 milionů korun. Regenerace domů stála 140 milionů a revitalizace veřejných prostranství 69 milionů korun. Zbytek pohltily drobnější projekty.

Závěrečná zpráva komentující tyto velké investice kriticky uvádí, že „i přes všechny probíhající aktivity přetrvává sociální pnutí mezi původními obyvateli sídliště a tzv. nepřizpůsobivými, tvořenými převážně skupinami obyvatel přistěhovalými z jiných měst“.

Sídliště Janov vzniklo na okraji Litvínova v 70. letech minulého století hlavně pro lidi z vesnic bouraných při těžbě uhlí. Dnes je považované za jednu z největších sociálně vyloučených lokalit v ČR. Hlavními problémy jsou složitá vlastnická struktura zprivatizovaného bytového fondu, zadluženost obyvatel na dávkách, vnitřní migrace, dlouhodobě narušené sousedské vztahy, užívání drog, ničení vybavení domů a vloupání do prázdných bytů. Počet evidovaných obyvatel klesl od roku 2008 z 9 000 na 4 700, z toho podíl Romů vzrostl podle odhadu na 70 procent.