„Měsíčně se nám na Linku bezpečí dovolá přes třicet pět tisíc dětí. Větší počet volajících tvoří dívky, avšak objevují se i telefonáty od chlapců. Problémy se liší pohlavím či věkem. Na prvním místě je u nás pomoc volajícímu a nalézt společnými silami nějaké možné řešení jejich problému. Často děti nevolají ani s nějakým problémem, ale potřebují se prostě vypovídat,“ řekl Deníku zaměstnanec Linky bezpečí Petr Hořejš.
Nejčastěji děti trápí problémy v rodině, jako jsou sourozenecké vztahy, vztahy s rodiči nebo s prarodiči. Často také řeší rozchody svých rodičů, problémy s láskou, partnerstvím. Ptají se na otázky z oblasti sexuálního zrání a soužití, jak mají řešit šikanu, etnické nebo rasové problémy či vrstevnické vztahy.
Rodiče často ani netuší, že jejich děti něco trápí, pokud se jim jejich ratolest se svým problémem nesvěří. „Snažíme se daný problém nejprve zmapovat, zjistit od dítěte, jak tento problém vnímá a motivovat ho k tomu, aby byl schopen k dalším krokům řešení. Rodiče by měli dítě povzbudit a vytvořit mu příjemnou atmosféru, aby se nemusely obávat přijít za nimi s nějakým problémem. Ke každému dítěti je třeba přistupovat individuálně,“ sdělila zaměstnankyně Linky Bezpečí Michaela Urbánková.