Když se dnes postavíte na místo, kde stál starý Most, uvidíte jen pláň a vodní hladinu, za kterou se tyčí komíny, kopce a paneláky. Uličky, kde to žilo už za krále Přemysla Otakara II., zmizely. Klábosení dělníků před bufetem U Jelena nahradil křik racků bojujících o kus žvance nad vysídlenou krajinou. Ani mostecký rodák Petr Macek nemůže najít činžovní dům, kde po druhé světové válce bydlel s maminkou. Zmizela i nemocnice, kde se před 77 lety narodil. „Vzpomínám také na staré divadlo, které bylo úžasné a kde jsem hrál s orchestrem,“ svěřil se známý mostecký kontrabasista, který muzicíroval s proslulým bigbandem Klub 49 i na tancovačkách v kulturním domě Repre. I tuhle velkou budovu postavenou v rondokubistickém stylu nechal stát odstřelit.

Hudebník chodil do školy zvané Wilsonovka a jako každý starousedlík znal dobře všechna náměstí. „Na jednom se konal pravidelný trh, kam můj strejda chodil na kolo štěstí, kde se dala vyhrát třeba kachna. Moje teta byla hospodská, starala se o pěknou restauraci u nádraží a já k ní chodil na obědy. A hudebku jsme měli u děkanského kostela. Starý Most měl zkrátka své kouzlo,“ dodal pamětník, který se v roce 1969 ženil na staré radnici. S manželkou to ještě stihly. Pak padly k zemi i kostely s celým středověkým jádrem města. Vše podle plánu vládních činitelů totalitního komunistického režimu.

Modernistické centrum Mostu se má v budoucnu postupně vylepšovat podle návrhů předních odborníků.
Most láká experty na svou Brasílii. Kritizovaný projekt Repre ale nezastaví

„Oni nevěděli, co dělají. Vůbec netušili, jak cenný Most je, kolik je tam význačných objektů. Vycházeli jen z toho, že je to město, které má zanedbaný stavební fond a potíže s hygienickou situací,“ řekla Lucie Radová z Národního památkového ústavu, spoluautorka publikace Most, zánik a zrození. Podle ní bylo tristní, že tak zásadnímu rozhodnutí nepředcházel žádný důkladný a komplexní průzkum kulturních památek, takže politici neměli ponětí o unikátnosti historického celku. „Na to všechno přišli až ve chvíli, kdy město začali bourali. Pak se divili, co způsobili, protože do města se dostali odborníci, kteří odhalili pravdu. Byl to průšvih, jenže už nešel zastavit,“ dodala památkářka. Podle archeologů bylo jádro Mostu cenné jako středověká část Prahy či Kutné hory. Ani světoznámý přesun děkanského kostela o 841 metrů po kolejích v roce 1975, jehož záchranu vláda v usnesení předpokládala a pak toho propagandisticky využila, nemohl umlčet kritické hlasy.

Tři listy papíru, čtyři listy příloh se statistickými tabulkami a nad vším razítko TAJNÉ. Vládní usnesení č. 180/1964 začíná klíčovou větou, která měla ospravedlnit státem řízenou likvidaci starého Mostu. „Vláda konstatuje, že ve staré části města Mostu je velmi zastaralý a zchátralý bytový fond, inženýrské sítě jsou nevyhovující a překročily dobu své životnosti a také většina provozních a veřejných budov je již zastaralá. Bez rozsáhlých rekonstrukcí a náhrady bytového fondu, inženýrských sítí, provozních a veřejných budov by byla stará část města Mostu v brzké době neobyvatelnou,“ stojí v prvním odstavci dokumentu, jehož utajení Národní archiv zrušil v lednu 2012.

Mostecká MHD.
MHD na Mostecku bude na mobil i bankovní kartu. Instalace systému začne letos

Město bylo před šedesáti lety rozdělené na starší a novější část. V té první žilo 15 tisíc lidí, ve druhé, bez dostatečné občanské vybavenosti, 40 tisíc. Usnesení zároveň zaúkolovalo další orgány státní a místní správy, aby zajistily dostavbu nového města. To mělo být po vysídlení staré části schopno samostatně fungovat a mělo mít v budoucnu až 100 tisíc obyvatel. Tento počet se ale nikdy nenaplnil. Dnes má Most 62 tisíc obyvatel.

Usnesení mimo jiné nařizovalo zajistit náhradu za likvidované výrobní objekty – zmiňuje například mostecký pivovar. Ten byl také odstřelen, nový vznikl v nedaleké obci Sedlec, ale po roce 1989 zkrachoval. Demolice historického osídlení s desítkami památek trvala až do konce 80. let minulého století. Se starým Mostem zanikaly kvůli těžbě uhlí či výsypkám další obce, třeba Kopisty, Střimice, Skyřice či Velebudice.

Artefakt ze starého Mostu.Artefakt ze starého Mostu.Zdroj: Deník/Martin Vokurka

O možném zániku starého Mostu se mezi lidmi šuškalo dlouhou dobu. Speciální vládní komise, která zákulisní přípravu dozorovala, vznikla už v roce 1962. Bourání celého města či jeho částí kvůli těžbě uhlí se však zvažovalo mnohem dřív, už před 2. světovou válkou. Existuje korespondence mezi šachtami a horním úřadem, kde se řeší otázka případných budoucích výkupů okraje města pro dolování. Tehdy však nebyly rozsáhlé demolice reálné a stěhování obyvatel v Sudetech politicky průchodné. Němečtí nacisté po okupaci Československa tuto myšlenku oprášili, protože potřebovali uhlí na válečnou výrobu benzinu a nemuseli si lámat hlavu s opozicí a veřejným míněním. V roce 1943 zazněl první návrh na demolici Mostu a část předměstí se neměla rozvíjet.

Po osvobození prosazovali totální vyuhlení jen radikální technokraté z vlivného státního podniku Severočeské hnědouhelné doly (SHD). Ti dokonce za zdmi diskutovali o zbourání všech sídel v Mostecké pánvi a o přesídlení obyvatel do nové aglomerace na úpatí Krušných hor. Nový Most by pak na současném místě vůbec nevznikl. Ještě v 50. letech, kdy měl Most přes 25 tisíc obyvatel, městská samospráva nepočítala s bouráním domů. Výstavba nového sídliště Podžatecká se považovala pouze za rozšíření historického města, jehož jádro a předměstí byla podle tehdejšího územního plánu nedotknutelná. Ani při oslavě 700 let Mostu nepadla zmínka, že by všechno mělo být jinak.

Koncern SHD však nakonec prosadil svou v době, kdy v komunistické východní Evropě rostl význam energetiky. V roce 1965 padlo ve starém Mostě prvních 186 budov, čímž zaniklo 729 bytů. První přestěhovaná rodina pocházela z ulice Palackého.

Během sobotní celostátní Noci divadel se návštěvníci Městského divadla v Mostě stali herci a s pomoci zaměstnanců činohry zahráli pět krátkých představení, která si připravili v zázemí velké scény.
Noční experiment v Mostě. Herci a diváci si vyměnili role. Sál řval smíchy

Starý Most a jeho obyvatele v době postupného zániku města se snažila zdokumentovat řada fotografů. Jedním z nich byl Josef Lanc, rodák z nedalekého Lomu. Autor obrazové publikace Návraty do královského města Most, kde je 400 snímků 74 ulic, začal fotit dějinný zvrat v roce 1965. Mimo jiné se mu podařilo v lednu 1970 zachytit symbolické předání klíče od starého Mostu těžařům. Lanc zachytil zanedbanost města, do kterého už nikdo neinvestoval, protože tisíce obyvatel musely po etapách pryč.

„Chtěl jsem zachránit město ve vzpomínkách. Fotil jsem střed, ale hlavně periferie,“ sdělil Lanc. Upozornil, že po vyhnání Němců z pohraničí město chřadlo. „Komunisti neměli zájem ho opravovat,“ dodal. Kdyby se Most nezboural, byl by dnes podle fotografa opravený a krásný. „To si nemyslím jenom já, ale spousta dalších lidí,“ řekl s odvoláním na facebookovou skupinu Královské město Most, kterou založil a která má 3 600 členů. Podle Lance bylo uhlí pro Most prokletím. Předobrazem budoucího zmaru byla v roce 1895 tzv. kuřavková katastrofa, kdy tekuté písky v poddolovaném území zničily desítky domů a bez domova se ocitlo dva a půl tisíce lidí.

Jezero místo starého Mostu

Nyní je tam rekreační jezero Most, které vzniklo zatopením obří uhelné šachty. V druhé polovině 21. století má na 180hektarové louce mezi vodní plochou a novým městem vzniknout další mostecká čtvrť až pro 6 500 obyvatel. Ambiciózní osidlovací plán zahrnuje kromě bytů, škol, obchodů, sportovišť a kanceláří i lanovku na hrad Hněvín, krajinné parky, kemp, loděnici a umělou vlnu pro surfaře. Pozemky patří státu, ale město je chce získat a výstavbu regulovat.

Nové centrum města, které v 70. letech nahradilo zbouraná náměstí, se má v příštích desetiletích letech vylepšovat, protože už zastaralo. Most chystá na revitalizaci centra mezinárodní soutěžní dialog. „Jsme teprve na začátku,“ sdělil architekt Jan Harciník, který radí městu s urbanismem. Výstupem chystaného dialogu řady odborníků se zapojením veřejnosti a vlastníků nemovitostí bude architektonicko-urbanistická koncepce určená pro koordinaci rekonstrukcí a investic.

Obrazová vzpomínka na starý Most.Obrazová vzpomínka na starý Most.Zdroj: Kniha o MosteckuLikvidace starého Mostu
• Zmizelo 6 500 bytů, 4 hotely, divadlo, kina, hřbitov, nádraží, 7 továren, 12 škol, 255 obchodů a restaurací, 630 kanceláří, 20 administrativních budov a 50 zařízení zdravotnické a sociální péče, včetně nemocnice.
• Vláda povolila historický průzkum středu města až během demolic. Výsledek vyrazil mnoha lidem dech. Dvacítka domů měla jádro ze 13. století a experti prokázali i románské dvorce.
• Tuzemské i zahraniční filmové štáby využívali kulisy bouraného města pro natáčení válečných scén (Boj o Moskvu, Signum laudis, Na západní frontě klid, Jatka č. 5).