Cena vody nekryje náklady na správu vodních toků. Doposud státní podnik proto dotoval cenu vody z příjmů za vyrobenou elektrickou energii ve vodní elektrárně v přehradě Nechranice.

"Elektrická energie z obnovitelných zdrojů má řadu let podporu ze zákona, je to tzv. zelený bonus. Letos tyto bonusy nejsou vypláceny. Pro nás to vzhledem k plánované výrobě energie znamená snížení příjmů o 134 milionů korun. Nebudeme mít prostředky, kterými bychom doplnili náklady. Proto musíme dramaticky zvýšit cenu za odběr povrchové vody, a to zhruba o 20 procent," řekl Nedoma.

Za kubík skoro šest korun

Cena za odběr povrchové vody je nyní 4,69 koruny za metr krychlový. Příští rok by to mělo být 5,80 koruny za metr krychlový. Růst o 20 procent se pak promítne do vodného.

"To, že peníze nedostaneme, je způsobeno nesouladem legislativy energetického zákona a podpory obnovitelných zdrojů energie a není předpoklad, že tento problém bude do konce roku vyřešen," uvedl Nedoma. O peníze přijdou i další povodí, ale právě Povodí Ohře je na tom podle ředitele nejhůře.

Odběr povrchové vody dlouhodobě klesá a cena za ni roste. V roce 2010 byla cena 3,31 koruny za metr krychlový. Za vodné v roce 2006 platili lidé 28,13 koruny a letos dávají 49,68 koruny za metr krychlový. Cena vodného i stočného dohromady stoupla za deset let o 45,5 Kč na letošních 98 korun za metr krychlový.

Cenu doposud Povodí Ohře dotovalo právě ze zisku z prodeje energie. To, že regulovaná cena za odběr povrchové vody u státních podniků Povodí Ohře a Povodí Moravy nepokrývala skutečné náklady, kritizoval loni Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Rozdíl dosáhl v letech 2011 až 2013 u obou podniků přes 234 milionů Kč.

Úřad doporučil zvážit úpravu cenových předpisů, aby cena za odběr povrchové vody odpovídala skutečně vynaloženým nákladům. "Tím, že už nebude dotovat cenu, vyhovíme požadavku NKÚ," uvedl Nedoma.