Jana Ondráčková zná loucké nádraží jako málokdo. S manželem, bývalým zaměstnancem drah, a několika dalšími blízkými žije v hlavní staniční budově od roku 1976. Tehdy tu pracovaly desítky lidí. Dnes nikdo neprodává jízdenky, ani nevypravuje vlaky, protože vše nahradila sousední betonová zastávka s automatickým dálkovým provozem. Poslední rodinu, která neodešla jinam, bydlení na opuštěném nádraží neodrazuje. „My už jsme si na to zvykli. Máme pěkný byt 4 + 1 a vychovali jsme tu děti, takže v pohodě,“ svěřuje se Jana Ondráčková. V bytě na patře, kam vede točité schodiště s ozdobným zábradlím, by chtěla zůstat napořád, i po změnách, které se chystají. „Když už jsme tu takovou dobu, přece se nebudeme na stará kolena někam stěhovat,“ dodává žena, která se snaží část vyklizených prostor vytírat a udržovat, aby velký dům stále vypadal jako domov. Není to snadné, protože velká část objektu je poškozena nebo slouží jako skladiště různých věcí. Přesto vše, co člověk k životu v tak neobvyklém prostředí potřebuje, rodina má - elektřinu, studenou a teplou vodu, uhlí na otop. „Bydlení je tu hezké, ale škoda těch nevyužívaných prostor,“ povzdechne si nájemnice, která vítá záměr na zvelebení stanice.

Budova patří státní Správě železnic, která ji nepotřebuje, ale probíhají jednání o překlenovacím pronájmu a o převodu do majetku Ústeckého kraje, jehož mostecké muzeum by se o nemovitost postaralo. „Stanice Louka u Litvínova je jednou z významných kulturních památek zdejšího regionu a reprezentuje železniční dopravu, která tu tvořila páteř regionu. Náš záměr je stanici zachránit a vytvořit z ní multifunkční centrum, které bude sloužit nejen jako muzejní expozice, ale zároveň jako základna pro spolkovou činnost,“ řekl ředitel Oblastního muzea a galerie v Mostě Michal Soukup.

S revitalizací mají pomoci dotace. V ideálním případě by se letos začalo vyhlášením výběrového řízení na zpracování projektové dokumentace. Příprava by zahrnovala i řešení budoucnosti nájemního bytu.

Pomoc nadšenců

Rušno u nádraží způsobila o víkendu první brigáda spojená se zábavou pro děti a večerním opékáním buřtů. „Přijďte pomoci historickému nádraží a jeho okolí,“ zvali veřejnost na plakátech pořadatelé.

Jarní úklid organizoval Nadační fond Moldavská dráha / Teplický Semmering ve spolupráci s obcí Louka u Litvínova a dalšími partnery. „Smyslem akce je vyčistit okolí historického nádraží a upozornit na jeho význam. Lidi o nádraží mají opravdu zájem a chtějí, aby se zatraktivnila nejenom budova, ale i přilehlé prostranství, a bylo to tu hezké jako dřív,“ sdělil patriot Jan Setvák, který přijel také pomoci. Dorazili i dobrovolní hasiči z Louky u Litvínova, starosta a obyvatelé obce, členové Klubu českých turistů Litvínov, bývalí zaměstnanci Českých drah, železniční nadšenci a členové Spolku přátel historie Litvínovska. „Nádraží rozhodně zachovat. Má nádhernou historii,“ upozornil spolkový rada a bývalý železničář Josef Pošta, který pracoval v jiných stanicích jako výpravčí, ale Louku poznal za studentských let jako průvodčí.

Také blízká vesnice vítá snahu kraje budovu koupit a zachovat pro veřejně prospěšné účely. „Jsme rádi, že tahle iniciativa vznikla. Obec by to finančně neutáhla,“ sdělil starosta Roman Dub. Podle něj je výhoda, že byt na nádraží je stále obsazený, protože zcela opuštěná budova by víc přitahovala vandaly a zloděje.

Vizualizace prostoru u vlakového nádraží v Mostě, kde chce město rozšířit přestupní uzel o další místa pro autobusy a osobní auta.
Most postaví autobusové nádraží. Nebude v centru, kde si lidé zvykli nastupovat

Symbolem nádraží v Louce zůstává model hradu Kost z roku 1947. Stojí v parčíku, který brigádníci vyčistili. Maketu postavil František Jeník, děda bývalé starostky Milany Štveráčkové, která na nádraží také pracovala. „Dva a půl roku jsem prodávala jízdenky a dělala operátorku,“ řekla Štveráčková, která zažila výpravčího Bednáře, Ondráčka a Kadlece. „Tehdy to bylo ohromné seřaďovací nádraží, kterým při výlukách jezdily i rychlíky, když nemohly z Mostu na Prahu. Bylo tu hodně lidí. Teď stanice zeje prázdnotou,“ dodala bývalá zaměstnankyně. Díky pořadatelům brigády se u historického nádraží setkala řada pamětníků. Přišel i bývalý výpravčí Pavel Opletal. Jeho děda Štěpán Zedník dělal na louckém nádraží za Rakouska - Uherska telegrafistu a byl to on, kdo 28. října 1918 informoval telegrafem další obce a města na trati, že byl vyhlášen samostatný československý stát. „Děda tu zprávu odeslal až do Děčína a ten telegrafní pásek měl pak schovaný,“ řekl Opletal.

Stanice Louka u Litvínova
Staniční budova z roku 1875 je kulturní památkou. Patří k historicky cenné Moldavské dráze, která začíná v Mostě a končí v Moldavě v Krušných horách u hranic s Německem. Teď je stará výpravní budova zavřená, protože cestující převzala sousední dálkově řízená malá stanice.