„Svou obec, musíme začít vnímat tak trochu jako svůj byt. O ten také pečujeme a snažíme si ho udělat pěkný, aby se nám líbil,“ říká Libor Kudrna, odborník na veřejnou politiku a regionální rozvoj z občanské iniciativy Zachraňme mosteckou knihovnu.

Občas slýchám, že stěhování městské knihovny není žádné velké téma. Co si o tom názoru myslíte?
Kéž by nebylo. Stěhování knihovny by dle mého názoru nemělo být tématem vůbec. Přesto se tak stalo a my musíme čelit tomuto podivnému nápadu.

Proč nechcete, aby se knihovna přestěhovala do městského kulturního domu Repre?
S přáteli, odpůrci stěhování, jsme dali dohromady celou řadu argumentů. Dokonce jsme založili web www.mostknihovna.cz, vytiskli letáky, abychom vyložili význam knihovny. Samozřejmě bych opakoval, že budova knihovny je architektonickou kvalitou, kterých jsme v Mostě měli víc, a ubývají nám nevhodnými přestavbami. Knihovna je moderní budovou, kterou se můžeme chlubit již dnes, co teprve za pár let. Navíc z mého pohledu prostého návštěvníka budova slouží dobře.

Zkuste to trochu rozebrat.
Radnice se snaží vytvořit svému záměru racionální rozměr. Ale opravdové důkazy chybí. Například, že budova knihovny je energeticky náročná. To asi je. Ale stojí to za enormně vysoké náklady na přestavbu kulturního domu, aby tam právě byla knihovna? Kinosál vezme za své, aby zde mohlo být oddělení dětské literatury. A aby kinosál nechyběl, udělá se jiný. Navíc, vzhledem k tomu, že knihy budou většinou pod zemí, tak provoz si jistě vyžádá nemalé náklady na odvlhčování a klimatizování prostoru. Prostory současné knihovny jsou otevřené, a přesto je zde ticho jako v chrámu. Akustické vlastnosti parteru Repre budou jistě jiné.

Ale radnice tvrdí, že Repre bude skvělé, knihovna si polepší a centrum se oživí.
Stará budova knihovny dokáže nabídnout více než knihovna přemístěná do Repre. Jen neumí nabídnout polohu v centru. Ale zase nemůžeme tvrdit, že by byla od centra města zcela odříznutá. Srovnejte vzdálenost ke vchodu Repre od autobusových zastávek a porovnejte se vzdáleností nejbližších zastávek ke vchodu do budovy knihovny. A pak centrum lze oživit určitě i jinak než institucí, která je většinu víkendu zavřená a která zavírá v 18 hodin. V centru města máme obchodní dům. Jím projde spousta lidí denně, je v centru a přesto centrum není živé. Knihovna to těžko zachrání.

Mohla v oživení centra sehrát důležitou roli architektonická soutěž na Repre?
Ano, to by mohl být dobrý koncepční nástroj. Škoda, že ho radnice stáhla. Takto jsme závislí na jednotlivých nápadech, které spolu nemusí vzájemně korespondovat. Myslím, že Repre by mohlo být dobrým prostorem pro neziskové organizace. Lze čerpat z příkladů jiných měst, třeba Lublaně. Určitě by zde byly i vhodnější prostory pro klub seniorů, než prostory v blokovém domě zvaném „hokejka“. V Repre by rozhodně mělo být kino, aby mohla být ukončena nájemní smlouva Kosmosu.

A co čtenáři, kteří bydlí poblíž Repre, ti si nezaslouží, aby měli knihovnu blíž?
Ti to budou mít sice blíž, ale zase jiní dále. Navíc, jak jsem říkal dříve, vzdálenosti jsou v tomto případě zanedbatelné. Nezapomeňme, že knihovna je i důležitou dominantou městského okrsku. Asi bychom si podobné otázky nekladli, kdyby šlo o kostel nebo sportovní halu. Jsou prostě věci, které musí zůstat na svém místě. Na naší demonstraci měla jedna účastnice velice dobrý postřeh. Mostecká knihovna i v historii starého Mostu velmi dlouho hledala svoje místo. Teď ho našla a po 35 letech by už zase měla své místo opustit? I kdyby se pro ni našlo využití, o čemž pochybuji, tak rozhodně utrpí. Utrpí tím i okolí. Máme v Mostě mnoho negativních příkladů. Současný stav center městských okrsků jako je Obzor, Sputnik, Sport jsou odstrašujícími příklady. Aby knihovna nebyla od lidí daleko, tomu pomůže také plán mobility a různé alternativní způsoby dopravy podporovanými radnicí. I ty usnadňují dostupnost i do knihovny. Za to musím radnici pochválit.

Často říkáte, že zástupci města málo komunikují s veřejností, když chystají nějaký důležitý projekt. Co by se tou komunikací změnilo?
Já mám opravdu velmi špatnou zkušenost. Třeba má někdo lepší. Na dotazy se mi dostávají odpovědi velmi opisné, nekonkrétní. Někdy se odpovědi nedočkám vůbec. Snažil jsem se také radnici taktně upozornit na fakt, že nepíší vždy do Mosteckých listů v zásadách novinářské etiky. Patrná je strategie nechat to „vyšumět“. S tím já se nemohu spokojit. Občanská participace není jen sestavená hitparáda malých projektů, které město potom zrealizuje. To je spíše skvělý marketingový tah. Občanská participace je širší proces. Spolupráce s veřejností probíhá v Mostě vlastně velmi formálně a po povrchu. Správnou komunikací se rozhodně předejde konfliktům a peticím a odporu vůči radnici. Prostor k tomu dává třeba i strategický plán rozvoje města. Ten poslední, schválený v roce 2016, uvádí explicitně, že je zapotřebí knihovnu modernizovat. Není zde zmínka o tom, že by se měl kulturní dům přestavět na knihovnu.

Zkuste odhadnout budoucnost: přestěhuje se knihovna do Repre, nebo ne?
Myslím si, že v podmínkách, kdy se krátí rozpočtové prostředky obcím, není rozumné plánovat investici přibližně za miliardu. Velmi mne potěšily zastupitelské kluby ANO 2011, Pirátů a Zelených pro Most a SMM tím, že sdělily, že budou podporovat rekonstrukci knihovny. Myslím, že záchrana knihovny je již skoro na dosah. Budu se snažit, abych byl mezi prvními, kdo radě města poděkuje, pokud uznají, že knihovna zůstane.

Dejme tomu, že knihovna bude za tři roky v Repre. Jak byste využil vystěhované prostory?
Na tuto otázku vůbec nepřistoupím. Knihovna musí zůstat tam, kde je. Naopak bych si otázku přizpůsobil. Co ještě může být v knihovně? A to je nápadů spousta. Mohou zde být čtenářské klubovny, zázemí spolků, zábavně laděné historické expozice doplňující výuku základních škol. Inspirovat bychom se mohli třeba v sousedním Žatci a jejich „tzv. Žateckým strojem času“. Dále zde může být kavárna provozovaná formou sociálně terapeutické dílny či dobrovolnické centrum. Překrásná atria lze využít k ledasčemu. Senioři zde mohou v létě předčítat dětem. Možností k inspiraci je opravdu mnoho. Osobně jsem velký fanda knihovny v Lounech. Ta by mohla být pro činnost té mostecké příkladem. V Lounech se podařilo doslova do knihovny dostat komunitní aktivity. K tomu má mostecká knihovna dost daleko. A navíc mám pocit, že v mostecké knihovně je až příliš ztenčován knihovní fond. Pevně věřím, že nejde o přípravu na stěhování.

Most chystá strategický plán rozvoje do roku 2027. Jaké téma je podle vás klíčové?
Strategický plán je dobrým nástrojem občanské participace. Již jsem pár svých námětů odeslal. Myslím, že město by se mělo začít zabývat tématy, jak stabilizovat lidi na sídlištích. S tím, že územní plán rozšiřuje plochy pro individuální rodinnou výstavbu, hrozí, že sídliště budou ještě více využívána jako podnájemní bydlení pro krátkodobé pobyty. S tím souvisí deprivace prostor a sociální zmatek. Měli bychom se na to připravit. Třeba uvažovat o snižování hustoty zástavby, zvyšovat atraktivitu sídlišť.

A co architektonická kvalita?
O tu bychom měli více pečovat. Vyhodnotit, co je ve městě kvalitní a to ochránit třeba stavebním regulativem. Určitě je zapotřebí zmenšovat i tzv. vizuální smog, reklamu, která doslova boří vzhled některých budov i ulic. Město se obklopuje pásy drobného průmyslu v uzavřených areálech a halách a také liniemi plotů v satelitních městečkách. Mně by se líbilo, kdyby se město naopak obklopilo zeleným pásem s přirozenými extenzivními biotopy. Už to asi úplně zachránit nepůjde, ale určitě by šlo alespoň přivést i volnou přírodu biokoridory až k centru města. Samozřejmě, že velkým tématem je mostecké jezero. Jsem jím nadšen. Hlavně neuspěchat výstavbu v jeho okolí. A také pamatujme na to, že rekreačních vodních ploch je v regionu spousta, konkurence je tedy vysoká.

Chcete v Mostě zůstat až do důchodu?
Je to pro mne hodně citlivá otázka, protože Most mám rád. Myslím si, že jsou tu i dobré podmínky pro to strávit podzim života. Už i třeba, že knihovna je nablízku skoro v centru města (smích). Nemohu se zavázat, že zde budu žít do konce života. Člověk nikdy neví, kam ho profesní anebo jiné faktory zavanou. Ale vím, že bych z Mostu odcházel nerad a určitě s úmyslem se sem vrátit. Ono je snadné být patriotem, kde je vše krásné, plné živých tradic. Ještě mne napadá, že by pro mě byl určitě problém pobývat pouze ve svém panelákovém bytě. Určitě budu potřebovat zahradu pro zaměstnání těla i ducha. Zahrádky v koloniích jsou ale v Mostě vzácným a drahým artiklem. Třeba se to ještě podaří změnit.

Ptám se proto, že počet registrovaných obyvatel klesá a politikům se možná nepodaří udržet ve městě ani nastupující mladou generaci. Můžeme jim to ale vytýkat? Každý má přece právo hledat štěstí jinde.
S tím souhlasím. Zároveň je však každý tak trochu svého štěstí strůjcem. Pokud budou mít mladí lidé pocit a nejen pocit, ale i možnost změnit k lepšímu prostředí, kde žijí, tedy své město, jen tak ho neopustí. Asi až příliš přistupujeme k obci jako k prostředku našeho konzumu. Svou obec, musíme začít vnímat tak trochu jako svůj byt. O ten také pečujeme a snažíme si ho udělat pěkný, aby se nám líbil. Nechce to hned rezignovat. Jedním ze způsobů, který by mohl pomoci je otevřená radnice a skutečný zájem o občanskou participaci.

Myslíte si, že roste počet lidí, kteří se v Mostě zajímají o veřejné dění?
Tuto otázku nejsem sto posoudit objektivně. Nevím. K posledním komunálním volbám přišlo asi pouhých 30 procent voličů. Při sběru podpisů pod petici jsem se několikrát setkal se strachem ztvrdit svůj názor podpisem do archu. Prý by mohli mít problémy se zakázkami městu, se zaměstnáním v příspěvkové organizaci města. Někteří lidé jsou ustrašení, a myslím, že k tomu není tak silný důvod, jak si lidé myslí. Přece již není doba normalizace ani divoká devadesátá léta. A přesto mají pocit, že by se dostali do špatného světla před „vrchností“. Proto je malý zázrak, že se podaří udělat demonstraci, naplnit petiční archy. Situace se mění k lepšímu. Ale pomalu, moc pomalu.

Čím si ten zájem o město vysvětlujete?
V novém Mostě již vyrůstá třetí generace. Třeba se již tady rodí novodobé tradice. Generační kontinuita. O tom mne přesvědčily naše demonstrace. Lidé se s městem doopravdy identifikují. Vyrůstá nám tu mládež sebevědomá, která dokáže vnímat špatné věci a vyjádřit svůj názor.

Na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze jste vystudoval obor Veřejná a sociální politika. Co vás na tom lákalo?
Chtěl jsem pokračovat v oboru, který jsem započal na univerzitě v Ústí nad Labem. Těšil jsem se hlavně na sociální politiku. Studium bylo náročné a spíše než vědomosti mě zdokonalilo v analytickém myšlení.

Libor Kudrna
• Mostečan a patriot, je mu 39 let. Vystudoval obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
• Od roku 2003 pracuje jako projektový manažer v oblasti dotací a regionálního rozvoje. Nyní se zabývá i sociálními problémy.
• Hodně času tráví v přírodě, nejčastěji v sedle svého starého kola. Rád navštěvuje mosteckou divadelní scénu, na kterou nedá dopustit.