Příprava smlouvy o územní ochraně krušnohorských lesů, které leží mezi Horním Jiřetínem a Vysokou Pecí, je v pokročilé fázi. Deníku to sdělil vedoucí oddělení životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje Tomáš Burian. „Chceme, aby úplné shody s vlastníkem bylo dosaženo do 30. června,“ dodal.

Větší ochranu lesů požadují ekologičtí aktivisté, odborníci i veřejnost, která v neděli 13. června protestovala u zámku Jezeří proti kácení bučin. Biologicky cenná soukromá oblast patří mezi tzv. evropsky významné lokality, ale může se v ní těžit dřevo.

Území ponechané nadále přirozenému vývoji bez jakýchkoliv hospodářských zásahů by po uzavření smlouvy a při započítání Národní přírodní rezervace Jezerka mělo dosahovat celkové výměry 334 hektarů. Mimo rezervaci půjde o svahy Jedlové, oblast Janského vrchu a údolí Šramnického potoka, Černického vrchu a Liščích skal. Ve zbylých lesích by se hospodařilo podle zvláštních pravidel, například s udržováním trvalé zásoby mrtvého dřeva v porostech. Smluvní ochrana se zapisuje do katastru nemovitostí formou věcného břemene a její plnění je právně vymahatelné.

„Pokud shody dosaženo nebude, bude v letních měsících na celém území lesního hospodářského celku mimo stávající národní přírodní rezervaci zahájen proces vyhlášení přírodní rezervace,“ sdělil Burian. Souběžně se podle něj připravují opatření i v ostatních částech evropsky významné lokality Východní Krušnohoří. Ta budou zahrnovat vyhlášení nových zvláště chráněných území i významná omezení hospodaření v lese mimo tato území. „Vesměs půjde o právní procesy, jejichž průběh bude do značné míry veřejný a jejichž konečný výsledek zatím nelze předjímat. Jejich dokončení předpokládáme v průběhu letošního a příštího roku,“ dodal vedoucí oddělení životního prostředí.

Bezzásahové zóny v oblasti Horního Jiřetína mají zahrnovat 40 procent celkové lesní plochy. S úplnou bezzásahovostí se zatím nepočítá. Lesy patří společnosti I.H. Farm, kterou ekologická organizace Greenpeace nařkla z nadměrného komerčního kácení bučin a z ohrožení biologické rozmanitosti. Podle jednatelky společnosti Olgy Chabr Grillové se společnost nedopustila žádného protiprávního jednání a naopak chystá ochranu lesního hospodářského celku. „V rámci jednání s krajským úřadem jsme v diskusi o budoucí smlouvě pokročili zejména u hlavního bodu, a tedy odsouhlasení rozsahu a umístění bezzásahových ploch. V této zásadní věci jsme dospěli k definitivní shodě. Nyní dokončujeme jednání ohledně technických parametrů nastavení managementu pro jednotlivé zóny,“ sdělila jednatelka. Podle ní by mohla být dohoda do konce června hotova.

Greenpeace smluvní ochraně nevěří a trvá na tom, že dochází k likvidaci vzácného bukového lesa. „Znovu jsme vyzvali příslušné úřady k vyhlášení ochrany s bezzásahovým režimem na celé území od města Horní Jiřetín až po Národní přírodní rezervaci Jezerka,“ uvedla Nikola Krejčová z Greenpeace. Podle právníka ekologické organizace Jaromíra Kyzoura zákonem stanovená lhůta k uzavření smluv takového typu už dávno uplynula. „Domníváme se, že dohoda o ochraně zmíněného území měla být dle platné legislativy uzavřena nejpozději v roce 2014. Pokud dohoda není včas uzavřena, požaduje zákon, aby bylo vyhlášeno chráněné území. To se ale dosud nestalo, a proto jsme se rozhodli podat podnět k prošetření ministrovi životního prostředí Brabcovi,” upozornil právník. Kácení prověřuje na podnět aktivistů Česká inspekce životního prostředí.

Společnost I.H. FARM už v dubnu na kritiku ekologů reagovala prohlášením, že ve svých lesích hospodaří šetrně a v souladu se zákonem a lesním hospodářským plánem schváleným krajským úřadem a že s ním nad rámec svých povinností projednává každou úmyslnou těžbu, aby nedocházelo k ohrožování evropsky významné lokality. Společnost také odmítla udání, že lesy devastuje a kácí je intenzivně nebo holosečně. Jediné významné holiny, které se na pozemcích společnosti nacházely, způsobily podle jednatelky větrné kalamity z 2. až 5. června 2013 a nyní jsou tato místa zalesněna.

Oblast je domovem řady chráněných a vzácných rostlin a živočichů, jako jsou například ptáci sokol stěhovavý, holub doupňák a jestřáb lesní, brouci roháč obecný, tesařík alpský a kovařík fialový a další druhy vázané na porosty podobné pralesům. Nad Jezeřím hnízdí také orel mořský. „Je to druh citlivý na jakékoliv rušení. Těžba bučin může znamenat konec hnízdění. Je s podivem, že hodnota dřeva je tu dlouhodobě upřednostňována nad ochranou biodiverzity,“ řekl zoolog Ondřej Volf. Podle něj jsou porosty u Horního Jiřetína cennější než typické hospodářské lesy. „Je to jeden z největších komplexů acidofilních a květnatých bučin v Čechách,“ sdělil. Problém vidí v tom, že zatímco třeba v Jizerských horách jsou rozlehlé bučiny součástí národní přírodní rezervace, v Krušných horách jsou chráněné jen malé fragmenty.