Vyhazování jídla neřeší pouze supermarkety a restaurace. Podle statistik iniciativy Skutečně zdravá škola skončí v koši každý den 238 tun potravin ze školních jídelen. Některé školy proto vyhlašují ve spolupráci s iniciativou jídelní audit a chtějí množství přebytků snížit. Zjišťují, co jejich žákům nechutná, zároveň je vedou k odpovědnosti.

Na základní škole Litvínov - Hamr vedou audity od minulého školního roku. Tento týden probíhá už třetí šetření. „Loni v dubnu jsme zjistili, že množství vyhozeného jídla za týden bylo 64 kilogramů. To jsme chtěli snížit,“ říká učitelka Michaela Kociánová. Škola proto provedla úpravu jídelníčku, kdy děti dostaly příležitost si z nabídky obědů vybírat. Při tvorbě menu se kuchařky řídí i přáními malých strávníků, která zjišťují. „Nejoblíbenější jsou jednoznačně špagety. Jestli s omáčkou nebo zapečené, moc nehraje roli,“ připomíná Kociánová.

Mrkev propadla

Úplným propadákem byla naopak mrkvová polévka, ta se prý vracela v houfech. „Trochu nás překvapily nedojídané lasagne. Buď děti opět nechtěly mrkev, nebo dostávaly velké porce,“ popisuje učitelka.

Naslouchání přání dětí má zatím dobré výsledky. V září 2018 už popeláři ze školy vyvezli za týden 40 kilo přebytků. Snaha kuchařek a učitelů však pokračuje dál. Do konce letošního roku by chtěla škola číslo snížit o dalších 20 procent.

Ovšem vařit dětem jen podle toho, co jim chutná, není podle pedagogů cesta. „Musíme samozřejmě dbát na spotřební koš. Dětem sice moc nechutnají luštěniny či ryby, ale spotřební koš dodržovat musíme,“ vysvětluje Michaela Kociánová. Děti v Hamru proto dvakrát do týdne obědvají podle svého výběru, nad třemi hlavními chody mají poslední slovo kuchařky. Tento týden si pochutnají i na smaženém sýru s tatarkou nebo kynutých ovocných knedlících.

Zároveň se ale škola snaží děti vést k odpovědnosti. „Vysvětlujeme dětem, kde se jídlo bere a že ne všude se mají lidé tak dobře jako tady,“ říká učitelka. Žáci si během projektových dnů vyzkoušeli třeba to, jak nuzný jídelníček mají jejich vrstevníci v Angole.

Do výzvy za snížení množství přebytků iniciativy Skutečně zdravá škola je aktuálně zapojených 26 škol v ČR. Účast zvažuje i ZŠ ve Staňkovicích na Lounsku. Tady dětem nejde pod nos hlavně maso. „Bez překvapení jsou neoblíbené také polévky a přílohy,“ vyjmenovává ředitelka školy Iveta Vostrá.

Odmítá ale, že by se ve školní jídelně vařilo špatně. Doby univerzální hnědé omáčky a plíček na smetaně jsou definitivně pryč i podle rodičů. „Když vidím jídelníček našeho malého, nemůžu mít námitky. Telecí maso, noky se špenátem, cizrna, bulgur,“ líčí Jana Bláhová z Chomutova. „Děti dnes přestávají být zvyklé jíst klasická jídla, protože se mnohem méně vaří v rodinách a nedělní obědy probíhají ve fast foodech. Sekaná s rajskou pak asi moc šancí nemá,“ uzavírá Chomutovanka.