Skladování upravených ostravských kalů na skládce Celio u Litvínova a jejich energetické využití v cementárně je pro životní prostředí stále nejlepším řešením. Uvedl to Jindřich Kauca, předseda představenstva firmy Celio. Reagoval tak na prohlášení tří ekologických organizací, které s odvoláním na rozsudek soudu oznámily, že kaly jsou u Litvínova nezákonně. „Žádná z kontrol neprokázala, že by se s nimi nakládalo v rozporu s integrovaným povolením nebo právními předpisy pro ochranu životního nebo pracovního prostředí," uvedl Kauca.

Podle něj jen v tomto roce překročí roční množství odpadů předaných převážně k energetickému využití 60 tisíc tun. Rozsudek nechtěl Kauca příliš komentovat, protože zúčastněnými stranami právního sporu byly Ministerstvo životního prostředí a sdružení Kořeny, Greenpeace a Arnika.

„Soud ministerstvu uložil povinnost znovu posoudit naplnění přípustnosti, popřípadě včasnosti odvolání jednotlivých žalobců ve smyslu zvláštní úpravy v zákoně o integrované prevenci. Nic jiného soudem uloženo nebylo." Petra Roubíčková, mluvčí MŽP

Podle Nejvyššího správního soudu (NSS) úřady chybovaly, když povolily uskladnění desítek tisíc tun ostravských kalů na skládce u Litvínova. Shodný verdikt vynesl v dubnu ústecký krajský soud. Následnou kasační stížnost Ministerstva životního prostředí NSS zamítl. Ministerstvo uvedlo, že rozsudek respektuje, ale kritiku ze strany ekologů odmítá.
Pod společnou žalobou byly podpisy organizace Greenpeace a občanských sdružení Kořeny a Arnika. Krajský úřad v Ústí nad Labem rozhodl o změně integrovaného povolení v režimu takzvané nepodstatné změny. V podstatě tak podle žaloby vyloučil ekologická sdružení z účasti ve správním řízení.
O nepodstatnou změnu však podle NSS nešlo. Nově totiž integrované povolení hovořilo o skladování kalů před jejich energetickým využitím, tedy spalováním v cementářské peci v čížkovické cementárně.
„Skutečnost, že dosavadní integrované povolení umožňovalo trvalé uložení nebezpečného odpadu ve shodném objemu, je ve vztahu k nově navrhované činnosti bezvýznamnou," rozhodl NSS.

Stanovisko firmy Celio

Jindřich Kauca, předseda představenstva, pro Mostecký deník:

"Přestože mi nepřísluší hodnotit kroky nikoho ze zúčastněných právního sporu, což je Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na jedné straně a Občanské sdružení Kořeny, Greenpeace a Arnika na straně druhé, rád bych se k celé problematice vyjádřil. Upozorňuji na skutečnost, že my nejsme účastníky sporu.

Podstatou celé věci je vydané rozhodnutí o změně integrovaného povolení naší společnosti v září 2011, kdy Krajský úřad upravil podmínky pro dočasné skladování upravených kalů z lokality Ostramo před jejich následným energetickým využitím v cementárně. Sporem je skutečnost, že změny byly povoleny tzv. nepodstatnou změnou, kdy je dotčeným účastníkem řízení omezený okruh subjektů a ne podstatnou změnou, kdy může být okruh podstatně širší.

Rád bych opět připomněl skutečnost, že s podobnými odpady jsme nakládali již řadu let, dokonce jsme je u nás i upravovali tak, aby mohly být energeticky využity a ne bez užitku trvale skládkovány. Takto jsme do současnosti upravili a předali k energetické využití desítky tisíc tun odpadů bez jakékoliv pozornosti kohokoliv. Důvodem, proč jsme o změnu povolení požádali, byl ten fakt, aby mohly úřady státní správy zpřísnit a následně kontrolovat výrobek Geobal, který jsme my převedli z výrobku do režimu odpadů.

„Je skličující vidět, jak stát a jeho úředníci porušují svoje vlastní zákony. Nechtěli jsme se soudit. Věnovali jsme proto značné úsilí a čas tomu, abychom odpovědnému úředníkovi, na základě existující judikatury vysvětlili, že v případném sporu dá soud téměř jistě za pravdu nám. Což se i stalo. Bohužel to trvalo čtyři roky. Po celou tu dobu nám kaly leží za humny." Tereza Otcovská, Kořeny

Velkým paradoxem je to, že když se upřednostnilo v hierarchii nakládání s odpady jeho energetické využití před jeho prostým skládkováním, vyvolalo to takovou reakci. Kdybychom odpad chtěli pouze skládkovat, o nic jsme žádat nemuseli. Výsledkem pro CELIO byla skutečnost, že od doby podání naší žádosti o změnu / zpřísnění podmínek jsme pod stálým dozorem, pod kterým nebyl žádný podnikající subjekt v ČR. Už před mnoha měsíci jsme načali druhou stovku kontrol na téma skladování a kvality Geobalu.

Tři roky byla četnost kontrol jedenkrát za čtrnáct dní, teprve tento rok se frekvence ustálila na 1x za tři měsíce. Jedna z kontrol trvala celý týden, kdy nás kontrolovalo současně osm inspektorů, jejichž místní příslušnost byla od Ostravy až po Prahu. Kontroly u nás provádějí: Česká inspekce ŽP, Krajský úřad, MŽP, Krajská hygienická stanice nebo Městský úřad Litvínov. A co je výsledkem? Žádná z těchto kontrol neprokázala, že by se s Geobalem nakládalo v rozporu s integrovaným povolením nebo právními předpisy pro ochranu životního nebo pracovního prostředí.

Jsme firma působící v tomto oboru již 22 let a nikdy jsme neobdrželi pokutu za porušení pravidel souvisejících s provozem našich zařízení pro úpravu, využití nebo odstranění odpadů. Do našich zařízení, které umožňují upravovat odpady pro další využití, jsme v posledních letech investovali z vlastních zdrojů nebo dotací stovky milionů korun. Například jen v roce 2015 překročí roční množství odpadů předaných převážně k energetickému využití 60 000 tun.

A zpět k právnímu sporu. Zmíněné organizace se odvolaly pro rozhodnutí Krajského úřadu na Ministerstvo ŽP a to jejich odvolání zamítlo. Greenpeace, Kořeny a Arnika se odvolaly ke Krajskému soudu a ten rozhodnutí Ministerstva zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Proti tomu podalo ministerstvo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a ten dne 3. 12. 2015 kasační stížnost MŽP zamítl. Toto vše trvalo dlouhé čtyři roky, kdy se potvrdilo rozhodnutí Krajského soudu, který věc vrátil ministerstvu k dalšímu řízení.

Co to znamená pro nás? V době, kdy již bylo předáno k energetickému využití v cementárně více než 75 000 tun upravených odpadů a kdy se trvale potvrzuje, že společně s cementárnou svou práci děláme dobře a společnými silami šetříme primární zdroje energií. Posuzovat, zda se mělo jednat o změnu podstatnou nebo nepodstatnou, mi připadá skoro zbytečné a ani mi to nepřísluší.
Předpokládám, že by se stejně všichni zúčastnění v obou variantách chovali zodpovědně tak, aby se potvrdil současný stav, který je v tomto případě pro životní prostředí evidentně nejlepší."

„K rychlému schválení skládkovat kaly u Litvínova a pálit je v čížkovické cementárně došlo podle našeho soudu na politickou objednávku. Takto si rozhodně nepředstavujeme objektivní postup úřadů a péči nejen o životní prostředí, ale také o zdraví obyvatel severních Čech." Jindřich Petrlík, Arnika