Šest nemocnic Krajské zdravotní vedl Petr Malý dočasně od letošního března, nyní byl ve funkci generálního ředitele potvrzen. Co podle něj ve společnosti nefunguje a co naopak „šlape“ dobře? Kvůli epidemii se řada zákroků posunula a špitály to teď musí dohnat. „Chceme lépe využít naše volné operační kapacity. Tam, kde bude volněji, mohou vypomoci jiným nemocnicím. Díky tomu budeme moci nabídnout pacientům čekajícím na výkon operaci sice v jiné nemocnici, ale dříve,“ uvedl Malý.

Krajskou zdravotní vedete zhruba tři měsíce. Nejdříve jste byl pověřen řízením, nyní jste uspěl v soutěži a představenstvo vás v roli generálního ředitele potvrdilo. Zkusme takový bleskový průzkum. Ve třech krátkých větách řekněte tři kladné věci, které vás ve společnosti potěšily, které fungují.
Neurochirurgie, čerstvý certifikát komplexního kardiologického centra a přístup anesteziologů, pana primáře Školy a pana primáře Dlouhého. Úžasní odborníci.

Zdroj: DeníkA naopak tři věci, které vás nejvíce tíží?
Čekací doba pacientů na plánované operace, absolutní absence obchodního myšlení některých členů managementu a poměrně značná uzavřenost Krajské zdravotní vůči okolí, to chceme také změnit.

Čekací doby na operace výrazně natáhl covid. V minulých měsících, kdy zdravotníci válčili hlavně s koronavirem, se operovaly jen neodkladné případy. Až nedávno se opět začalo také s plánovanými operacemi. Kolik lidí aktuálně čeká na zákrok v šesti nemocnicích Krajské zdravotní?
Na operaci u nás nyní čeká přes tisíc pacientů. Nejčastěji jde o ortopedické zákroky.

Kdy by se podle vás mohly čekací doby vrátit do normálu?
Doufáme, že se nám podaří co nejrychleji je dostat opět na přijatelnou úroveň. V současné době to ale podle mého vypadá nejdříve na první čtvrtletí roku 2022. Přicházejí stále noví a noví pacienti. Myslím si, že i když naplníme všechny naše kapacity, že na ten převis, který tu teď máme, budeme potřebovat zhruba tři čtvrtě roku, abychom se zvládli dostat do normálních kolejí.

Lze nějak návrat do normálu urychlit? Čekací doby zkrátit? Kapacity lékařů jsou přece jen omezené, každý může udělat jen určitý počet operací.
Pracujeme na tom, chceme využít to, co jsme se naučili během covidové doby. Umíme lépe využívat online prostředí, sdílet data, domlouvat se pružněji. Chceme lépe využít naše volné operační kapacity. Tam, kde bude volněji, mohou vypomoci jiným nemocnicím. Díky tomu budeme moci nabídnout pacientům čekajícím na výkon operaci sice v jiné nemocnici, ale dříve.

Věříte, že o takovou nabídku bude zájem? Nebudou pacienti chtít být operováni ve „své“ nemocnici?
Chceme naše volné kapacity využít napříč Krajskou zdravotní bez ohledu na to, zda je pacient z Chomutova, Mostu, Litoměric, Teplic, Děčína nebo z Ústí nad Labem. Tak, aby pacient dostal možnost, aby dostal nabídku péče, na kterou čeká, rychleji. Je pravda, že někteří pacienti jsou fixovaní například na některé operatéry, na některé nemocnice a jinam nepůjdou. Těm bohužel neumíme vyhovět, že by operatér jezdil za nimi. Ti si asi budou muset počkat, až bude volno u nich. Ale těm, kteří budou chtít vyřešit svůj problém, a my tu kapacitu budeme mít volnou v jiné nemocnici, bychom jim ji chtěli nabídnout.

Soustředit se v pozici generálního ředitele, podle vlastních slov, chcete také na investice. Ta největší, dostavba ústecké nemocnice, kde vznikají nové prostory pro kardiocentrum, kliniku intenzivní péče, kde budou operační sály, zázemí, fungovat tam bude také plicní oddělení, plicní chirurgie a další, právě probíhá.
Díky této dostavbě, novému pavilonu, dojde k centralizaci operativy v úzké návaznosti na následnou intenzivní péči. To považuji za krok správným směrem. A pokud se něco zvláštního nestane, měli bychom otevírat na konci roku 2023.

Nemocnice po celé republice tíží nedostatek sester a lékařů. Řeší jejich podstav. Jak velký problém je to pro Krajskou zdravotní?
Když se podíváme na jednotlivé nemocnice, tak v podstatě všude kromě Ústí nad Labem máme nějaké nedostatky. Není to ale tak kruciální, že by ta oddělení byla ohrožena nebo nefungovala. Až na výjimku, tou je mostecká psychiatrie. Problém to je, opravdu intenzivně ho řešíme. Bohužel jsme ho ale zatím nevyřešili, počítáme s tím, že lůžkové oddělení by se tam mělo otevírat spíš až někdy na podzim.

Ve kterých oborech jsou potíže největší?
Obecně se dá říci, že v operačních oborech máme lékařů docela dost, tam to takový problém není. Více nám chybí doktoři v neoperačních oborech, zejména na interně, neurologii, psychiatrii a podobně. Připravujeme pro zdravotníky nové náborové příspěvky, chceme jim nabídnout také možnost ubytování. Rozběhli jsme jednání s představiteli měst, abychom je požádali o nějakou kapacitu bytového fondu, kterou bychom si pronajali a měli připravené ubytování pro zdravotníky. Chceme nabízet i další benefity, komplexní balíčky. Věříme, že nám to v hledání zdravotníků pomůže.

Řízení Krajské zdravotní jste se ujal v březnu poté, co tam na vedoucích postech proběhlo „zemětřesení“. Odvolán byl nejdříve ředitel Aleš Chodacki, následně šéf představenstva Jindřich Zetek. Jak jste tuto situaci vnímal?
Já jsem u toho úplně přímo nebyl, takže neumím popsat důvody toho rozhádání a odvolání. Takže to je spíše otázka na představenstvo, které tuto situaci prožilo přímo.

Jedním z důvodů tehdejších změn měly být také sporné poradenské smlouvy s Vladislavou Marschallovou, poradkyní a blízkou spolupracovnicí hejtmana. Můžete vyloučit, že už nyní v Krajské zdravotní nejsou nějaké podobné smlouvy, například s poradci politiků?
Smlouvy s poradci politiků tady určitě nemáme. Ale že budeme mít poradce, že budeme mít na daný problém najatého odborníka, to nevylučuji. V některých případech to budeme určitě někdy potřebovat. Člověk nerozumí všemu. Poradit se a umět se zeptat je dobré, abyste nedělal chyby. Poradenské smlouvy, samozřejmě s odborníky, v případě, že člověk něco nezná, tedy nevylučuji a myslím si, že jsou v takových případech i přínosné.

Co říká srdce chirurga Petra Malého na současné vytížení ve vedení Krajské zdravotní? Nechybí vám chirurgie?
Když se zeptáte na srdce chirurga, tak asi ano, chybí. Ale na druhou stranu by nebylo fér nemít své pacienty pod kontrolou. To znamená, když ho odoperujete, musíte mu pak poskytnout také pooperační péči. A vidět ho po operaci. Což při této funkci opravdu nelze. V tomto tempu, které tu zažívám ve funkci, se k chirurgii nedostanu. A opravdu si myslím, že by to k pacientům nebylo fér.

Otázka na závěr. Co by si přál v brzké budoucnosti pro Krajskou zdravotní její generální ředitel?
Přál bych si, aby bylo více projektů, dotačních titulů, abychom mohli nemocnice více rozvíjet. Aby se i tam, kde se třeba dlouho nic nedělo a je to tam stejné jako před mnoha lety, začalo něco dít. Také bych rád, abychom vytvořili takový generel vývoje každé nemocnice. Aby bylo jasné, ať už bude ve vedení kdokoli, kam směřovat. Aby se zdravotníci a další odborníci potkali s architekty, řekli si kam směřovat a jak to udělat. To nám, myslím, chybí.

Petr Malý
Absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, jeho specializací je chirurgie. V minulosti stál v čele Thomayerovy nemocnice v Praze, působil ve vedení Středomoravské nemocniční, byl také ředitelem zdravotní pojišťovny Média. Letos v březnu byl dočasně pověřen řízením Krajské zdravotní, v polovině května byl ve funkci generálního ředitele potvrzen. Krajská zdravotní sdružuje nemocnice v Ústí, Děčíně, Chomutově, Mostě, Litoměřicích a Teplicích.