Gotický kostel byl zdůvodu těžby hnědého uhlí roku 1975spomocí unikátní technologie přemístěn o841metrů. To rozhodlo ojeho jedinečnosti. Za Div Mostecka si stavbu zvolilo 53procent všech hlasujících. Hlasy posílali od začátku roku do konce ledna elektronickou poštou a textovými zprávami.

„Je to pro mne překvapení,“ uvedla Deníku současná kastelánka kostela Ludmila Klimplová. Sama by totiž jako div označila spíše zrekultivovaný areál za kostelem– místo, ukterého se začne už letos napouštět jezeroMost.

Obyvatele Mostecka zaujala ještě jedna stavba. Uté se dá ale předpokládat její umístění vanketě na druhém místě spíše spodtextem ironie. Třináct procent hlasů totiž dostalo rozestavěné obchodní centrum Central Most. „Je to architektonický div, nadpřirozený úkaz. Jednou to bude možná ikulturní památka tohoto mesta,“ napsal vkomentáři khlasování jeden ze čtenářů.

Na třetím místě skončil vhlasování hrad Hněvín. Získal sedm procent došlýchhlasů.

Jen na internetových stránkách se oanketu zajímalo přes sedmnáct setlidí.

Úvodní článek stipy Deníku se stal třetím nejčtenějším od spuštění nové podoby našeho zpravodajského portálu na jaře loňskéhoroku.

Vhlasování projevila řada lidí vtipného ducha inotnou dávku sarkasmu.

Tak například Jan Brož jízlivě označil za jeden znejvětších divů Mostecka současné doby továrnu Nemak. „Vyrostla na kvalitní orné půdě vlokalitě bez inženýrských sítí a bez dopravní infrastruktury, zvláště sohledem na to, že oněkolik kilometrů dál je plně zasíťovaná průmyslová zóna při hlavním tahu Chomutov– Praha,“ vysvětlil.

Lidem všeobecně vadí velké moderní budovy istaré opuštěné areály. Jaroslav Beneš si zase myslí, že mělo být zvoleno “Nedokončené torzo „něčeho“ vtrojúhelníku ulic Višňová, Okružní, Bohuslava Vrbenského.“ Svůj názor odůvodil tím, že za 20let nikdo nedokázal tento solitér ani dokončit, ani strhnout. „Půjde-li vývoj dále stejným směrem, bude se otomto torzu za několik tisíc let hovořit se stejnou úctou a pokorou jako opyramidách vGize a jeho tajemno bude přinejmenším stejné jako vpřípadě Sfingy,“ podotkl. Pokud by redakce neakceptovala jeho návrh, doporučil ve druhém sledu do ankety zařadit bývalé kulturní středisko Zahražany.

Petr Sýkora zLitvínova svým tipem vybočil ze všech zúčastněných asi nejvíce. Netýkal se staveb ani žádné přírodní lokality. „Za Div Mostecka považuji, že jsou lidé ochotni se dřít za tak mizerné platy,“ poslal ve své textové zprávě khlasování.

 

Děkanský kostel v Mostě

Z písemných pramenů vyplývá, že kostel stál v Mostě již před rokem 1258. Roku 1515 postihl Most ničivý požár, při kterém byl zničen i městský kostel. Výstavba současného kostela byla zahájena roku 1517 stavitelem Jörgem z Maulbornu podle plánů Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu. Kostel je síňové trojlodí s opěráky vtaženými dovnitř, pětiboce uzavřeným presbytářem, s hranolovitou věží v hlavním průčelí a předsíní na severní straně.

V roce 1964 bylo rozhodnuto o likvidaci města Mostu s tím, že kostel Nanebevzetí Panny Marie bude přemístěn do blízkosti bývalého špitálu s kostelem sv. Ducha, pocházejícího z poloviny 14. století. Přesun o 841,1 m se uskutečnil v roce 1975. Pro veřejnost je kostel zpřístupněn od roku 1988, a v roce 1993 byly dokončeny restaurátorské práce na 17 m vysokém barokním oltáři.

V interiéru kostela je instalována expozice gotického a renesančního umění severozápadních Čech, suterén kostela slouží jako výstavní prostor Galerii výtvarného umění v Mostě. Bývalý špitální kostel sv. Ducha využívá k občasným představením Docela velké divadlo Litvínov.

Zdroj: www.hrady-zamky.cz/kostel-most