Kolem kostela svatého Jakuba v Bedřichově Světci chodí pomaloučku dvě ženy. Není to obyčejná procházka. Tahle je plná vzpomínek. Oldřiška Krejčová (71 let) a Hana Kozelková (74 let) jsou sestry. Žijí v Mostě, ale ve Světci prožily důležitou část svého dětství. Jsou svědky místní historie.
Pravidelně sem jezdily za babičkou, paní Hrabákovou, která měla poblíž návsi oblíbenou hospodu. Sestry u ní byly skoro každý víkend. „Trávily jsme tu i prázdniny a musely pást husy,“ svěřuje se Hana Kozelková, když usedne na lavičku u kamenné zdi, jež obepíná kostel jako středověká hradba.
Seniorka na tomto místě nebyla přes třicet let. Tenhle návrat dostala k dubnovým narozeninám od sestry, která zajistila odvoz autem. „Na kostel moc ráda vzpomínám. Teď je nádherný, ale když jsme si v něm s partou dětí hrály, byl opuštěný a zdevastovaný,“ vrací se v myšlenkách zpět Oldřiška Krejčová.
Po komunistickém převratu v roce 1948 kostel začal chátrat a neunikl rabování. Malé sestry tehdy úpadek nechápaly a volně přístupný chrám z první poloviny 13. století měly za dětské hřiště, kde si hrály na schovávanou. Prý si ještě stihly zahrát na varhany. Musela to být hodně zvláštní chvíle, mačkat bez zábran klávesy v zanedbaném kostele, který slouží jen dětem.
„Ty vzpomínky nevymažu, užily jsme si to,“ ujišťuje starší sestra. Ves s dvěma desítkami rodin, které zásobovala pojízdná prodejna, se podle seniorek za víc než půl století hodně změnila. Babičky hospoda už dávno neexistuje a zanikl i původní statek.
Když se k nim ale od bývalé hasičárny blíží jakýsi muž, sestry ožijí. „Hele Ota!“ zvolá mladší sestra. „Čau babči!“ zdraví je Otakar Bláha, jejich kamarád z dětství, který žije ve Světci přes 70 let a zachráněný kostel hlídá. Všichni se obejmou a pak se nechají u kulturní památky nafotit.
To už k chrámu, nejstarší stavební památce v okresu Most, přicházejí kněz, členové obnovovacího spolku, zástupci obce Bělušice, hudebníci ze ZUŠ F. L. Gassmanna v Mostě a další příznivci. Děje se to pravidelně od roku 2007, vždy koncem dubna. Je to slavnostní jarní otevírání kostela, který je veřejnosti přístupný jen několikrát ročně, při kulturních akcích.
Na častější provoz, natož na pravidelné mše, ještě nenastala ta správná doba. Skupina nadšenců za podpory církve, obce a donátorů památku postupně renovuje. Zdá se, že z nejhoršího je venku, ale záchrana zdaleka nekončí.
„Loni byla obnovena a rekonstruována celá střecha, včetně věžičky, do které jsme uložili záznamy o současných Bělušicích a našem sdružení, dnešní tisk a také seznam občanů Bedřichova Světce, aby ti, co přijdou po nás, věděli, jak jsme žili. Tak se to dělávalo i dříve a mělo by se to dělat dál,“ řekl Bořek Valvoda, místopředseda spolku Sdružení pro obnovu kostela sv. Jakuba v Bedřichově Světci.
Kostel sv. Jakuba
- nejstarší zachovaný objekt v okresu Most je dominantou vsi Bedřichův Světec
- podle Národního památkového ústavu je jednolodní kostel vysoce hodnotnou sakrální stavbou s románskou a gotickou stavební fází (počátek 13. a 14. století) a předsíní z 16. století
- v interiéru se dochovala část původní malířské výzdoby
- archeologický výzkum u kostela prokázal zbytky bývalého šlechtického dvorce
Podle Valvody je důležité, že stavbu se podařilo odvodnit. Nyní se čeká, jak se to na kostelu projeví a zda budou moci začít další opravy zaměřené na interiér. „Uvidíme, jestli odvod vody opravdu pomůže, abychom mohli postupovat v dohodě s památkáři dál,“ dodal Valvoda. Potřeba budou ještě miliony korun, část z toho na fasádu. Spolek a jeho partneři proto hledají další dárce. Obnovu střechy a krovu, která odvedla srážkové vody od kostela, spolufinancovala EU.
Podle Valvody nebyl začátek záchrany kostela snadný a musela se překonávat řada překážek, například počáteční nedůvěra k církvi. Tu naštěstí prolomil bývalý mostecký farář Josef Hurt, který obnovu památky před dvaceti lety inicioval. Desítky vlivných osobností sdružených v organizaci Rotary tehdy začaly burcovat veřejnost, že uzavřený unikátní kostel je třeba opravit, jinak mu hrozí zánik. Cílem bylo památku opět zpřístupnit veřejnosti.
„Mnozí ani nevěděli, kde Bedřichův Světec je. Museli jsme proto začít v podstatě od začátku. Přesvědčovat lidi, že obnova kostela za tu námahu stojí, že to není otázka náboženská, ale otázka záchrany památky po našich předcích. Je to poselství, které předáváme dál,“ upozornil Valvoda. K osvětě má pomoci i chystaná publikace, na jejíž vydání spolek také shání peníze.
Podle starostky Bělušic Evy Jelínkové se obec snaží pomáhat, podporuje kulturní akce a zvelebuje okolí stavby. „Udělali jsme u kostela turistům lavičky a staráme se o zeleň, aby to vypadalo hezky,“ uvedla starostka.
Kněz Leo Gallas se netají tím, že když vstoupí do nejstarší stavby na Mostecku, tak na něj nedýchnou jen dějiny, ale i odpovědnost a kontinuita. „Uvědomíte si, že jste součástí něčeho, co je tady osm set let a co vás zavazuje k tomu, aby to tu vydrželo,“ řekl o kostelu, který je i učebnicí dějin architektury.
V průmyslovém regionu, kde po roce 1948 kostely a památky mizely jako nikde jinde v republice, je podle kněze každý chrám mementem i pro nevěřící. Zbylé sakrální dominanty ukazují, že život je sice pomíjivý, ale člověk ho má smysluplně naplnit.
„Kostel, který doprovází člověka od narození až po úmrtí, jako by vstupuje z jiného světa a promlouvá k lidem, aby se zastavili a uvědomili si skutečné hodnoty, které činní jejich život lepším, možná vznešenějším, a že život stojí za to žít pořádně a dobře s lidmi, kteří jsou kolem nás. Ať už je to rodina, přátelé či sousedé z vesnice. A to je veliká věc. Žádná jiná stavba vám to neukáže,“ dodal duchovní.
Kromě střechy odborníci v kostele sv. Jakuba už dříve opravili předsíň, včetně románského portálu, restaurovali fresky, do oken zasadili vitráže a položili vnitřní dlažbu. Venku řemeslníci obnovili poškozenou bývalou hřbitovní zeď a přivedli dovnitř elektřinu. Byly pokáceny náletové dřeviny.
V památce a jejím blízkém okolí se tak mohou konat mimořádné koncerty a různá setkání. K tradičním akcím patří i červencová oslava svátku svatého Jakuba. Letos se kostel otevře také 6. června při Noci kostelů.