Josefovi je 42 let a kontejnerovým bytům moc nevěří. Podle něj je lepší investovat v Chanově do paneláků.Zdroj: Deník / Martin VokurkaCestou domů, do Chanova, dostane 42letý Josef nápad. „Co kdyby se nechalo hlasovat, kdo je pro a kdo proti?“ vyhrkne na chodníku. Jenže má smůlu. Radnice už rozhodla, že kontejnerové byty v Chanově za rok postaví. Josef přemítá, zda by v nich bydlel. Jistý si není. „Já bych s tím asi nesouhlasil. Jak se bude v mrazech topit? A jak vařit? Ale možná bych to zkusil,“ svěří se. Ale hned dodá: „Nebo bych si vsadil sportku a pak bych si koupil nějaký baráček.“

Experiment s novými byty je v Chanově velké téma. Kontejnery, budky, buňky. Tak jim místní Romové říkají. Čekají, až město na podzim projekt ukáže, a předem říkají, že kontejnerům nevěří. „Je to bydlení na rok, na půl roku. Samá plíseň a rez,“ nadává mladík na schodech poškozeného paneláku.

Starší žena vedle něj je opatrnější. „Ještě nevím, co na to říct, protože jsem kontejnery neviděla,“ říká. Obává se ale horších podmínek a ostudy, kdyby musela žít v budce. „Měli by o tom udělat schůzi,“ doporučuje. Sousedka na balkóně přikyvuje. Do kontejnerů by s dětmi nešla, raději by opravila menší paneláky. „Je tu hodně mladých lidí, kteří nemají byty,“ vysvětluje.

Nájemníka v sousedním vchodě to netrápí. „Jdu odsud pryč. Už to tu není jako dřív,“ konstatuje po 35 letech života v Chanově. Kdysi prý bydlel v Komořanech, ale před likvidací obce průmyslem ho šoupli do ghetta. Teď míří do Mostu. V Chanově mu chybí starší generace. Stěžuje si na mladé. „Kontejnery mi nevadí. Ať to tady zbouraj všechno!“ prohlásí.

Zmínka o kontejnerech rozčílí další tři muže. „Nikdo je tu nechce! To nedopustíme! Stejně by tu nevydržely!“ zvolají téměř současně. Jeden z nich ukáže na paneláky 8 a 11 rekonstruované z dotací v roce 2012. To je podle něj budoucnost Chanova.

„Všude říkají, jak to tu máme zničené, ale nikdo neukazuje opravené domy, které pořád fungují, udržují se, jsou čisté a hezké,“ zlobí se v okně neopraveného paneláku, kde je půlka bytů prázdná a zdevastovaná. „Tu zkázu jsme neudělali my, co tu uklízíme, ale minulá generace. Ta dnešní je jiná, modernější,“ volá z okna na ulici.

Předpovídá, že kontejnery vytvoří ghetto v ghettu a že do Chanova přitáhne cizí verbež, která milionové kontejnery zničí. „Teď je velký problém v Mostě, protože je tam hodně Romů. Ve Stovce je to katastrofa. Realitky tam nacpali pakáž, která se nemůže a ani nechce začlenit. My ji také kritizujeme. Už to nejsou Romové starousedlíci, kteří měli s bílými dobré vztahy. Proto chceme spolupracovat a vyhnout se bojůvkám,“ dodává nájemník.

I 37letá Markéta, zaměstnaná matka dvou dětí, kontejnery odmítá. „Jsme lidi, ne zvířata. Radši půjdu do podnájmu do Mostu,“ řekne důrazně. Nevěří, že město koupí komfortní modulové byty, které jako alternativní bydlení rostou v západní Evropě. Počítá s nejlevnější variantou. „Budou z plechu, takže v zimě hodně zima a v létě hodně teplo. Pracovala jsem na stavbě, takže vím, jak je to příšerné,“ vzpomíná. Patří k těm, co preferují opravu paneláků s pomocí místních dělníků.

Podle ní by Romové klasické byty nezničili. „To bylo dřív, když tu byl bordel. Teď je tu čisto. Podívejte se na Stovku, jak vypadá,“ namítne žena. Její tři sousedky přitakávají. Dvě z nich se svěřují, že jsou samy a žádají o jiný, menší byt. Ne v Mostě, ale v Chanově. Ne v kontejneru, ale v paneláku.

Odborník na integraci Romů Miroslav Brož potvrzuje, že velká část obyvatel Chanova chce na sídlišti zůstat, a proto nejsou řešením kontejnery ani útlum sídliště. Doporučuje zapojení Romů do oprav bytů. Chybu vidí v tom, že veřejné instituce s nájemníky o budoucnosti sídliště nediskutují. „V Čechách se to dělá vždycky o Romech bez Romů. Když se pro ně vymyslí nějaký plán, tak se jich nikdo nezeptá, co si o tom myslí a postaví je před hotovou věc,“ tvrdí Brož. I on přirovnává kontejnery ke ghettu v ghettu. A obává se, že úřady vyvinou tlak, aby ho chudí Romové zaplnili. Nejzranitelnější podle něj budou rodiny s dětmi, které nemají moc na výběr.