„Samozřejmě apelujeme na vlastníky domů a jejich obyvatele, aby se o komíny starali a zajistili včasnou kontrolu a vyčištění od odborníků. Předejde se tak možným nepříjemnostem při vznícení různých překážek nebo popela v komínovém tělesu,“ sdělil Deníku tiskový mluvčí Záchranného hasičského sboru Ústeckého kraje Lukáš Marvan.

Za minulou zimu vyjely jednotky Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje k 34 požárům komínových těles. V Mostě jich bylo pět.
„V posledním případu požáru komína se jednalo o vzpříčený trám a podruhé chytla dřevěná podlaha od komínového tělesa,“ informoval Lukáš Marvan.
Hlavně kvůli nedokonalému spalování například vlhkého dřeva v kotlích na dřevo prý bývá podle odborníků komín silně zadehtován a usazeniny se pak mohou snadno vznítit.

Kontrolu komína by měla dělat odborná kominická firma. Komíny, k nimž je napojen spotřebič do výkonu 50 kW na paliva tuhá a kapalná, by měly být kontrolovány a čištěny šestkrát ročně. U spotřebičů nad 50 kW na tuhá, kapalná a plynná paliva je třeba komín kontrolovat a čistit čtyřikrát ročně.

„Ne, všichni se tohoto bohužel drží,“ dodal tiskový mluvčí Záchranného hasičského sboru Ústeckého kraje. Jsou-li do komínů zapojeny spotřebiče na paliva plynná do výkonu 50 kW a komín je opatřen komínovou vložkou, je třeba kontrolovat a čistit dvakrát ročně, bez komínové vložky šestkrát ročně.

Komín by měl mít kompaktní, nepoškozené, omítnuté a obílené zdivo. Vymetací otvory musejí být opatřeny dvojitými plechovými nebo betonovými dvířky. Je třeba se přesvědčit, zda v komíně nejsou zazděné trámy. Minimální vzdálenost skladovaných hořlavých látek na půdách od komína je jeden metr.
„Pokud vznikne požár sazí v komíně, je nutno z blízkosti komínu urychleně odstranit všechen hořlavý materiál. Hořící saze nikdy nehasit vodou, komín by mohl popraskat. Hasiči používají k uhašení hořících sazí převážně suchý písek,“ dodal Marvan.