Ivan Heřman bydlí v bloku 382 naproti radnici. Do Repre to má vzdušnou čarou 160 metrů, do knihovny jeden kilometr. Pro seniora chodícího o holi je to jednoduchá matematika. Plánované stěhování knihovny do Repre vítá. „Knihovna je hlavně pro starší lidi trochu z ruky,“ vysvětluje.

Sice nemá průkaz čtenáře, ale po přiblížení knihovny si ho prý s manželkou rádi pořídí a začnou si knihy půjčovat. Patří k lidem, jejichž názor není moc slyšet. Mostu totiž zatím dominuje protest proti chystané přestavbě kulturního domu Repre s přemístěním městské knihovny do jeho prostor.

Deník tentokrát zjišťoval postoje obyvatel žijících u centra. K Repre je to nejblíž právě z bloku 382 a pak následuje deprivovaná zóna Dobnerovka, odkud by to bylo do knihovny zhruba 200 metrů.

V centru vidí výhody 

„Podle mě je lepší, když bude knihovna v centru, protože bude dostupná všem Mostečanům ze širokého okolí,“ řekl 35letý František z věžáku za úřadem práce. Podle něj by knihovna přilákala na své akce víc lidí i z okolních obcí a Litvínova, protože v centru se sbíhají linky MHD a regionální doprava. „Do knihovny to budu mít kousek, takže bych určitě uvažoval o čtenářském průkazu,“ dodal.

Další čtyři oslovení obyvatelé žijící v Nezvalovce by knihovnu měli také blíž, ale její stěhování si nepřejí. „Já bych byla ráda, kdyby knihovna byla nedaleko, ale podporuji kritiky, kteří upozorňují, že v Repre bude menší prostor pro knihy,“ sdělila 70letá čtenářka Lada. Podle jejích sousedek je knihovna na pěkném místě a přišla by o čtenáře, kteří u ní bydlí.

Knihovna stojí od roku 1985 mezi dvěma velkými sídlišti a je 80 metrů od nejbližšího paneláku a 15 metrů od základní umělecké školy, zatímco u Repre jsou jen obchody, úřady a hotel. „Problém také je, že město neví, co s udělá s prázdnou budovou knihovny. Stěhovat knihy do Repre by prostě neměli. To by měli opravit tak, aby sloužilo jako kulturní dům,“ shodl se hlouček seniorek v Nezvalovce.

S tím souhlasí i 54letá čtenářka Hana, která bydlí u Kahanu. Od něj to má k Repre a ke knihovně zhruba stejně daleko, ale s pomocí MHD by byla v Repre dřív. Přesto se domnívá, že knihovna by měla zůstat tam, kde je. „Její prostory jsou přímo dělané pro knihovnické účely a potřebují jen zmodernizovat. Kulturní dům by měl sloužit tomu, k čemu byl postaven,“ sdělila.

Petici za zachování městské knihovny v její současné budově dosud podepsalo přibližně 2450 lidí. Petiční výbor ji předá radnici na podzim, zřejmě po demonstraci u knihovny. Aktivisté se tam sejdou 22. září v 17 hodin. „Na demonstraci přizveme nejrůznější odborníky,“ zmínil za petiční výbor opoziční zastupitel Adam Komenda.

Podle petentů specializovaná budova knihovny jejím potřebám nejvíce vyhovuje a zpochybňují slibované zlepšení kvality služeb po přestěhování do Repre. Obávají se také zchátrání vyklizeného objektu a špatného řešení kulturního domu bez architektonické soutěže.

Radnice, která ve své kampani argumenty oponentů dlouhodobě vyvrací, chystá sloučení Repre a knihovny několik let. Upravovaný projekt stál zhruba 20 milionů korun a realizace se odhaduje na víc než půl miliardy korun. Nyní se čeká na zhodnocení konečné verze dokumentace, upřesnění investičních nákladů a na rozhodnutí o zařazení stavby do návrhu městského rozpočtu na rok 2021. Zastupitelé o něm budou hlasovat v prosinci.