Dvě desítky dobrovolníků na kolech přijely do mosteckého Chanova šířit osvětu v rámci Klimajízdy spravedlivou transformací. Cílem devítidenního putování, které začalo v Chebu a skončilo v sobotu 28. srpna v Ústí nad Labem, bylo informovat veřejnost o nových dotacích Evropské unie na proměnu uhelného Podkrušnohoří.
„Je dobré ptát se lidí, co by potřebovali, aby se jim v regionu žilo lépe,“ sdělila Veronika Vodičková z transformační platformy Karlovarského kraje, která se besedy v Chanově zúčastnila. Na trávníku za sídlem organizace Aver Roma, kam dorazilo několik místních rodin, Vodičková zdůraznila důležitost zapojení všech skupin obyvatel do přípravy projektů. Ty mají řešit i zvyšování vzdělanosti a omezování počtu sociálně vyloučených lokalit.
„O přeměně, která se v regionu bude dít, je potřeba se bavit s lidmi, kteří tu žijí, a to se úplně neděje. Zatím se ukazuje, že je to spíše záležitost pro V.I.P.,“ řekl Ondřej Pešek z hnutí Duha. Podle něj nelze otálet, protože těžba a spalování uhlí se méně vyplácí a význam obnovitelných zdrojů roste. „Z lidí pracujících v uhelných dolech a elektrárnách nelze udělat nezaměstnané. Spravedlivá transformace je proces, který by měl přinést nová pracovní místa, nová odvětví a prostor pro nové firmy. Spolu s tím se musí řešit dlouhodobé místní problémy. Není náhodou, že kraje, ve kterých se těží nejvíc uhlí, jsou zároveň nejchudšími, mají nejvyšší nezaměstnanost a nejvyšší počet sociálně vyloučených lokalit,“ dodal Pešek.
Neziskové organizace se snaží připomínkovat přípravu na rozdělování dotací. Z evropského Fondu spravedlivé transformace má Česká republika čerpat do roku 2027 přes 40 miliard korun, z toho Ústecký kraj kolem 15 miliard. Podle aktivistů by se měla veřejnost zajímat o to, jaké projekty politici a úřady upřednostní a měla by prostřednictvím spolků a lokáních komunit podávat vlastní návrhy. Jedná se například o výrobu elektřiny v domácnostech či rozšiřování služeb v panelákových sídlištích.
Účastníci Klimajízdy přitom upozornili, že podle nedávného průzkumu jen tři procenta lidí ví, co to je spravedlivá transformace. „Je to málo, přestože se jedná o zásadní věc pro region,“ zaznělo v Chanově.
Dobrovolníci, jejichž aktivitu podpořila Nadace Rosy Luxemburkové, se kromě neinformovanosti také obávají, že nejvíce dotací spolknou předem upřednostňované velké těžební a energetické firmy a na projekty menších organizací nebude dost peněz. „Veřejnost a dokonce ani obce nebo spolky v regionech přitom zatím netuší, zda by dotaci mohli využít. Plánovat transformaci bez veřejnosti rozhodně není spravedlivé,“ postěžovala si Veronika Dombrovská z hnutí Limity jsme my, které Klimajízdu pořádalo.
Podle Dombrovské si na nízkou transparentnost stěžovali i někteří odboráři z energetiky, se kterými dobrovolníci diskutovali. „Shodli jsme se na tom, že dotace musí jít na smysluplné věci a že místní lidé a zaměstnanci končícího průmyslu by měli mít možnost se k spravedlivé transformaci vyjádřit dřív, než rozhodnutí přijde shora,“ poznamenala Dombrovská.
Klimajízdu spravedlivou transformací označila za aktivitu, která chtěla ukázat, že konec uhlí je navzdory obavám z velké změny příležitostí k rozkvětu. „Je ale třeba provést odklon od uhlí tak, aby byl sociálně ohleduplný a bral v potaz potřeby místních obyvatel a pracujících,“ dodala Dombrovská.
Operační program Spravedlivá transformace
V letech 2021–2027 bude poskytovat miliardy korun na zmírňování negativních dopadů odklonu od uhlí v nejohroženějších regionech. V Česku se to týká Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Celkově se odklon od uhlí přímo dotýká desítek tisíc zaměstnanců, nepřímé dopady budou rozsáhlejší. Dotace mají směřovat do tvorby nových pracovních míst, zlepšování veřejných služeb a do obnovy krajinu zasažené těžbou.
