Proč právě tento dům v Husově ulici?
Měl jsem čtyři jiné nabídky, například z Lomu nebo z Meziboří. Vybrali jsme si ale tenhle a v podstatě ho tak zachránili.

Jak dlouho probíhala rekonstrukce?
Od srpna loňského roku do ledna. Byla to pořádná honička.

Bylo od začátku jasné, že tu bude kavárna?
Ne. Řekli jsme si, že tu uděláme keramickou dílnu a začali na tom pracovat. Jenže pak se v našem domově pro seniory v Janově rozjela kavárna Jitřenka, která funguje na stejném principu, a začala být hodně populární. Takže jsme to rychle přehodnotili.

V domě není jen kavárna. V patře jsou také tři byty sloužící jako takzvané chráněné bydlení. Kolik vašich klientů v nich bydlí?
Bydlí tu šest lidí. Byty obývají klienti, kteří ještě do února bydleli přímo v DSS v Janově.

Ti tu ale nepracují, že?
Nepracují. To by bylo proti smyslu, jaký se snažíme razit. Chceme naše klienty dostat ven z místa, kde bydlí a pomáhat jim tak v začleňování. Máme takové heslo: Jinde pracovat a jinde bydlet. Ti, co tu bydlí, pracují někde jinde, hned pět z nich v Japeku. A ti, co tu pracují, bydlí buď v DSS Janově, nebo jsou z domácností, tedy že nám je jejich příbuzní vozí. V Janově takhle pracuje například pětadvacetiletá klientka, kterou k nám vozí rodiče na několik hodin z Mostu. Nikdy dřív nedržela ostrý nůž a u nás s ním jede jako fretka. Když to viděla její maminka, obrečela, jak může být její dcera šikovná.

Kolik lidí bude v chudeřínské kavárně La Ponto pracovat?
Střídat se tu může skupina třiceti našich klientů, přičemž na jedné směně mohou být maximálně čtyři.

Vladimír Vopelka, ředitel příspěvkové organizace domovy sociálních služeb.

Vladimír Vopelka, ředitel příspěvkové organizace Domovy sociálních služeb. Foto: Deník/Monika Gordíková