Stovky tun nebezpečného styrenového odpadu zahrabaného v sudech na soukromé skládce Celio v katastru Litvínova nevadí jen městům a Ústeckému kraji. Od těkavé hořlavé hmoty, která by mohla při požáru explodovat, je obec Mariánské Radčice vzdálená jen kilometr a půl. Starosta Jaroslav Sikora v úterý 15. března označil uskladněný styren za veřejné ohrožení, kterého by se měl region co nejrychleji zbavit. „Na obcích jsme zvyklí pracovat tak, že cítíme-li ohrožení, tak ho řešíme hned. V tomto případě se ale obávám, aby se to netáhlo dva tři roky a ty sudy tam neležely stále bez nějakého zásahu,“ řekl Sikora na setkání starostů s vedením Ústeckého kraje.
Kousek dál od skládky leží obec Louka u Litvínova. „S panem Sikorou souhlasíme. Budeme jen rádi, když se toho ze skládky co nejvíc a co nejdřív odveze,“ sdělil starosta Roman Dub.
Styren dovezený jako nebezpečný odpad ze staré ekologické zátěže ve středních Čechách a uložený na skládce na Litvínovsku v rozporu se státní zakázkou řeší úřady druhým rokem a desítka lidí čelí obvinění z několika zločinů.
Zastupitelstva Mostu, Litvínova a Ústeckého kraje letos přijala usnesení, ve kterém nesouhlasí s uložením styrenu na skládce a žádají jeho odvoz k bezpečné likvidaci mimo region. Hejtman Jan Schiller na tomto stanovisku trvá, i když připouští, že politici nemohou svým aktivismem mařit úřední postup. „Není to úplně jednoduchá situace, protože máme svázané ruce,“ řekl hejtman. Přestože se smiřuje s tím, že méně riziková část odpadu bude po zabezpečení ležet na skládce ještě hodně dlouho, chce jednat s průmyslovými podniky o možnostech likvidace. Podle hejtmana je pozitivní alespoň to, že na skládce monitorované policií už dlouho nehořelo a že nové vedení areálu s krajským úřadem dobře komunikuje.
Úřad má v kauze styren jasně dané pravomoci. „Z hlediska státní správy musíme postupovat v souladu s platnými právními předpisy,“ upozornila vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství Irena Jeřábková.
Styren Těkavá kapalina běžně využívaná například jako rozpouštědlo nebo surovina pro výrobu známého polystyrenu. Ve styku s ohněm může styren vybouchnout, pokud je v zavřené nádobě. Při vyšších koncentracích ovlivňuje nervový systém a dráždí oči. Na skládce u Litvínova je tato chemikálie ve formě různě viskózních odpadních smol.
Faktem je, že styren v sudech je v různém stavu. Ten, který ztuhl, je v souladu s provozním řádem skládky a za normálních okolností v ní může být uložen. Problémem je ale tekutý styren, který je nebezpečnější. Po dlouhém řízení, do kterého se zapojila Česká inspekce životního prostředí a Krajská hygienická stanice, krajský úřad loni v prosinci uložil provozovateli skládky provést opatření k nápravě nezákonného stavu. Toto rozhodnutí stanoví podmínky, za jakých provozovatel odpad odstraní z tělesa skládky, aby nedošlo k dalšímu ohrožení životního prostředí, zdraví či života lidí. Opatření obsahuje i závazný harmonogram. Tekutý odpad by měl být odstraněn ze skládky a zlikvidován během tří let. „Zdá se to jako dlouhá doba, ale limituje nás kapacita zařízení, která jsou schopna tento odpad odstranit,“ vysvětlila Jeřábková.
Spalovny poptávka na likvidaci neoslovila
Nyní je styren v sudech o objemu 200 litrů, ale musí se přendat do 30litrových, aby se mohl postupně pálit. V úvahu přichází spalovny nebezpečného odpadu nebo cementárny, ale nová poptávka je příliš neoslovila. Z projektové dokumentace provozovatele skládky vyplývá, že styren je schopno a ochotno spálit pouze jedno zařízení na druhé straně republiky. Proto je podle krajského úřadu doba na likvidaci delší. Odpad se bude muset převážet a pálit pomalu, protože výhřevné teplo tekutého styrenu je obrovské a do pece ho nejde házet velké množství. Všemu má předcházet náročná příprava. Odborníci musí nejprve každý sud otevřít, aby se zjistilo, co v něm je.
Tekutý styren bude před odvozem ke spálení uložen odděleně ve speciálních betonových kójích. Sudy s tuhou hmotou skončí v jiných kójích a v plánu je, že zůstanou v sektoru pro nebezpečné odpady, kde podle norem být mohou. Částečně ztuhlý styren, připomínající svou konzistencí med či kaši, se také zabezpečí, ale zatím není technologie, která by umožnila jeho zpracování. Opatření s tím počítá a řešení by se mělo hledat ve spolupráci s výzkumnými ústavy a univerzitami.
Politici a úředníci se shodli v tom, že k podobných excesům by už nemělo docházet a stát by si měl zakázky tohoto typu víc hlídat a jejich realizaci důsledně kontrolovat.
Podstatné také je, že zatýkání odpovědných manažerů loni odstartovalo změny ve společnosti Celio. Jejím novým vlastníkem a jediným akcionářem se stal Jaroslav Kříž, který je zároveň jediným členem správní rady. Kříž letos v lednu ohlásil úřadu v Litvínově stavební úpravy na skládce, aby se mohla realizovat opatření uložená krajským úřadem. „Pan Kříž, coby nový majitel skládkového komplexu Celio, tím dal jasně najevo, že to s řešením škod po svých předchůdcích myslí vážně. Jeho záměrem je vybudovat moderní centrum pro využívání a recyklaci odpadů světového formátu,“ uvedla společnost na svém webu.
Fotogalerie: Areál společnosti Celio
„Na řešení stávající situace spolupracujeme jak s krajským úřadem, tak s Českou inspekcí životního prostředí. Plnou součinnost poskytujeme také dalším orgánům,“ řekl v únoru Deníku ředitel strategického rozvoje společnosti Celio Karel Šašek. Podle něj si vedení firmy uvědomuje, jaké vášně styren způsobuje, a tak dělá vše proto, aby se celá záležitost uspokojivě vyřešila.
Podle České inspekce životního prostředí ponechání tuhých styrenových smol v zabezpečených kójích by nemělo mít negativní vliv na životní prostředí.
Kauza styren není první, která se na Mostecku řešila v souvislosti s dovozem odpadů z jiných částí ČR. Před dvanácti lety začaly budit vášně upravené ropné kaly z Ostravska, které také končily na skládce Celio. Poslední tuny byly spáleny v roce 2017 v cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku. Tehdy byl spor o to, zda jsou stabilizované práškové kaly nebezpečným odpadem nebo alternativním palivem s názvem Geobal 4. Na skládku se dovezlo se souhlasem státních orgánů celkem 110 tisíc tun.
V roce 2011 protestovali proti chystanému spalování kalů v Čížkovicích lidé z celého Litoměřicka a v Litvínově se demonstrovalo proti dočasnému, ale dlouhodobému uložení na skládce. Petici proti dovozu a spalování ostravských kalů v Ústeckém kraji tehdy podepsaly tisíce lidí. Také komunální politici si stěžovali na to, že se z Podkrušnohoří dělá smetiště. Krajský zastupitel Bronislav Schwarz dokonce svolal blokádu vykládky vlaků, které kontroverzní palivo přivážely. Úřady několik let hmotu testovaly a nezjistily porušení norem ani při spalování. Ekologické organizace přesto likvidaci ostravských ropných kalů kritizovaly a soudní cestou zpochybnily povolovací proces. Využitím kalů cementárna ušetřila desítky tisíc tun uhlí a vápence.
Kauza styren
Neohlášená kontrola České inspekce životního prostředí odhalila v červenci 2021 na skládce společnosti Celio zahrabané sudy s nebezpečnou těkavou látkou styren. Pocházel ze staré ekologické zátěže ve středočeské Nelahozevsi, kterou pro stát likvidovala za 30 milionů korun firma Aquatest. Ta byla jako Celio součástí skupiny Purum Kraft. Dceřiná skládka sudy přijímala v rozporu s veřejnou zakázkou od září 2019 do června 2020. Údajně tam mělo být nelegálně uloženo až 1 266 tun styrenového odpadu, zatímco obelhané ministerstvo financí mělo proplácet likvidaci. Národní centrála proti organizovanému zločinu poté zahájila vyšetřování a stíhání devíti lidí a dvou firem pro podezření z obecného ohrožení, podvodu, poškození a ohrožení životního prostředí a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. Později se začal stupňovat tlak místních samospráv na rychlé řešení odpadu. Město Litvínov letošního 9. března oznámilo, že podá žalobu kvůli tomu, že nebylo účastníkem řízení, které rozhodovalo o dalším postupu ohledně sudů se styrenem.
