Obnovovaný zámek Jezeří u Horního Jiřetína se pro návštěvníky otevře v pondělí 25. května. Při omezené prohlídce budou platit bezpečnostní pokyny podle aktuálního vládního nařízení. „Žádáme veřejnost o shovívavost,“ říká kastelánka Hana Krejčová.

Hana Krejčová
• 56 let, rodačka z Albrechtic u Jezeří
• Kastelánkou Státního zámku Jezeří je od roku 1996.
• Vystudovala češtinu a hudební výchovu. Byla operní pěvkyní.

Koronavirová doba zastihla zámek v době přerodu. Podle kastelánky stará éra končí a na obzoru je nová, která z Jezeří opět dělá noblesní Perlu Krušných hor.

Kdybych vám dal pásku na oči a dovedl vás do nějaké zámecké místnosti, poznáte podle osahání předmětů, jaká místnost to bude?
Asi bych to poznala, protože mi tu rukama prošlo hodně věcí. Na Jezeří se toho ale hodně změnilo. Když si vše promítnu v čase a soustředím se na detaily, jako třeba na prostor před malým sálem včetně mříží se zlacením, tak mi připadá až neskutečné, co se nám tu za ty roky podařilo udělat.

Ještě vás tu něco stále překvapuje?
Zámek je veliký, takže neustále něčím překvapuje. Kdysi byl vnímán jako podřadná věc nad uhelnou dírou, a tak se k tomu přistupovalo. Mělo pořád stigma Popelky mezi českými zámky. Pohled na Jezeří se ale změnil. Když o něm vyprávím, jsem z něj nadšená. Nabíjí radostí a energií.

Když sem ale přijde někdo cizí, nemůže si nevšimnout, že je zámek v opravě. Jak je možné, že stát tak dlouho obnovuje významnou památku a nenapumpuje do ní víc peněz?
Musíme si uvědomit, že se bavíme o památce, která patří k největším v Čechách. Není to jen samotný zámek, ale jsou to i terasy, na kterých je vystavěn. Opravy menších objektů lze snáze uchopit, a proto trvají kratší dobu. U nás je to komplikovanější i tím, že zámek má dlouhou historii od hradu přes renesanci a baroko. Stavba kontinuálně žije, ale opravy potřebují složité a rozsáhlé průzkumy různých etap vývoje.

Co je na tom nejsložitější?
Například do jaké doby vrátit Jezeří. To je oříšek i pro památkáře, protože co člověk to názor. Tady se musí hodně opatrně zvažovat, jakým směrem opravy půjdou.

Takže stovky milionů na rychlou rekonstrukci byste nepřivítala?
Já bych nechtěla udělat vše najednou při nějaké jednorázové velké opravě, protože tak se přichází o věci, které se musejí rozumně uvážit. Lidi na Jezeří fascinuje autenticita. Nemá cenu nic uspěchat, je lepší dostávat peníze v řádech desítek milionů každý rok, aby se budovalo postupně a pečlivě. Moc peněz najednou je někdy zhouba pro památky.

Jezeří se ale letos dostalo na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra. Nejde tedy o peníze?
Smyslem seznamu je hlavně upozornit na mimořádně hodnotné a svým způsobem unikátní budovy. Podpora formou odborného poradenství se týká i okolí památek. A okolí Jezeří je stále ohrožené, nyní masivní těžbou bučin a devastací svahů. Je třeba se zaměřit na ochranu této evropsky významné lokality a přitáhnout k ní pozornost. Jde i o téma vlastnictví nešťastně privatizovaného území, které historicky a nedílně patří k zámku a jeho parku a tvoří s nimi součást kultivované krajiny.

Ráda říkáte, že Jezeří je „zámek na rozhraní dvou světů“. Až vznikne místo šachty jezero, jaký bude slogan pro Jezeří?
Když jsem se stala kastelánkou, tak mi všichni říkali, že sem nikdo chodit nebude. Já jsem musela upozornit na něco, co jinde není. A veřejnost potřebuje dostat zvláštní impulsy, něco dynamického, což se povedlo. Když teď někam přijedu, lidé už Jezeří znají. Takže mně nebude vůbec vadit, když se o zámku bude opět mluvit jako o perle Krušných hor. Myslím si, že je to opravdu osud, ne náhoda, že těžba skončí, že se bude napouštět jezero a zároveň bude hotový divadelní sál.

Svým způsobem se vše vrátí nazpátek. Kdysi tu přeci jezero bylo.
Ano, vrací se to zpět. I proto ruším akci Oživlá strašidla. Už pozbyla smyslu. Atrakce vznikla, aby k zámku přitáhla pozornost a zvýšila mu návštěvnost. Obnovou divadelního sálu ale Jezeří vstupuje do nové, noblesní etapy.

Strašidla do ní už nepatří?
Podle mě už ne. Je to jako v seriálu, kde někdo v obehraném příběhu zabije hlavního hrdinu, aby se mohlo pokračovat bez něj. Já jsem zabila strašidla. (smích)

Chcete posílit tradici místního hudebního života?
Určitě. To bylo nosné téma zámku v 19. století. Tímto směrem by se Jezeří mělo posunovat. Základ je hudební život a divadlo je jeho výchozí bod, který bude do zámku dál expandovat, protože s divadelním sálem jsou spojené luxusní pokoje. Cílem je ukázat lidem rezidenční sídlo, kde se setkávala nejvyšší šlechta a vystupovali významní hudebníci a operní sólisté. Obnovený sál umožní pořádání koncertů a laťka se dá nastavit tak, aby sem znovu jezdili interpreti na evropské úrovni.

Divadelní sál chcete dokončit kdy?
Termín je v druhé polovině roku 2021.

Teď se ale lidé těší, až zámek otevřete. Co je čeká?
Chtěla bych poprosit návštěvníky o shovívavost a pochopení, že nemůžou na Jezeří čekat, na co jsou zvyklí. V pondělí 25. května začne zkušební provoz, kdy otevřeme jeden okruh bez průvodce a nebudou to klasické interiéry.

Kvůli pandemii koronaviru a různým omezením zažívají zámky nejklidnější sezonu. Je to tak?
Většina kastelánů hradů a zámků si to pochvaluje, ale není to tím, že by nechtěli návštěvníky. Ve spěchu, který každá sezona přináší, se řada věcí odkládá, což není dobře. Nouzový stav ale památkám prospěl, protože se udělalo hodně práce, kterou pak veřejnost může ocenit. Někde vznikly i nové expozice. Pro lidi je to bonus.

Teď mě napadá, jak to vlastně bylo s proslulým alchymistou Edwardem Kelleyem a Jezeřím?
Obecně se ví, že magistr Kelley byl vězněn na mosteckém hradu Hněvín a spáchal sebevraždu. Ale nenašlo se jeho tělo a nevíme, kde je jeho hrob. Faktem je, že při opravě střechy jsme na Jezeří našli voskovou pečeť se symboly Kamene mudrců, o který se Kelley celý život zajímal. Jedna z teorií praví, že Kelley svou smrt pouze zinscenoval, aby mohl zmizet, a na Jezeří strávil zbytek života.

Co tomu ještě nasvědčuje?
Uvádí se, že jeho tělo bylo vezeno přes Komořanské jezero směrem k horám. Není tedy úplně vyloučeno, že tady dožil. Napovídá tomu i proroctví, které mělo dvě části že město Most zmizí z povrchu zemského, což se stalo, a že místo jeho věčného odpočinku bude uchráněno před zkázou. Zní to až mysticky, když si uvědomíte, že by to byla právě tato prorocká síla, která odklonila od Jezeří rýpadla.

Takže až se bude upravovat zámecký park s arboretem a najdou se tam lidské kosti, tak to bude Kelley?
Tam asi nebude. Ale necháme se překvapit. Tady máme víc takových tajemství, která čekají na odhalení. Třeba ztracený relikviář s trnem z trnové koruny Ježíše Krista. Trn, ověřený papežem a vystavovaný během Velikonoc, na Jezeří zmizel během druhé světové války. Kolují různé spekulace, co se s ním stalo, ale je možné, že je tu někde dál schovaný.

Zámek Jezeří je mezi sedmi nejohroženějšími památkami v Evropě
Zámek Jezeří patří k nejzajímavějším památkám v ČR. Barokní podobu mu vtiskli Lobkowiczové, kteří z něj udělali reprezentativní knížecí sídlo. Nešetrné znárodnění v roce 1948 a těžba uhlí zdevastovaly krajinu i zámek, který byl v 90. letech v havarijním stavu. Od té doby proslul nezvyklou prezentací během své postupné proměny. Celkem má 244 místností. Kvůli své velikosti a dlouhodobé devastaci je zpřístupněna jen malá část objektu.

Zámek se jako první česká památka dostal na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy, který zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra.

Sedm nejohroženějších památek Evropy: 
Státní zámek Jezeří, Horní Jiřetín, Česká republika
Národní albánské divadlo, Tirana, Albánie
Hrad Sammezzano, Toskánsko, Itálie
Blok Y, vládní čtvrť, Oslo, Norsko
Tepelná elektrárna Szombierki, Bytom, Polsko
Bělehradská pevnost a její okolí, Srbsko
Plečnikův stadion, Lublaň, Slovinsko