„Snažím se představit si to," říká 32letá Marie z Teplic. Stojí v dolíku uprostřed lesa na mosteckém vrchu Ressl a na svahu mezi stromy hledá očima neviditelné zbytky hlediště amfiteátru, který před 58 lety patřil k největším v severních Čechách. „Přemýšlím, proč tu už není," dodává Marie.

Infocedule v bývalém amfiteátru.

V pondělí jako bývalá Mostečanka přijela dokumentovat na Ressl svá oblíbená místa. Smířila se s tím, že zmizelou kulturu v lese nahradilo sportování a venčení psů na okolních cestách. Kdyby ale mohla cestovat časem do konce 50. let 20. století, viděla by na jevišti i školáka Otto Fialu. Tehdejší klučina z Prahy zpíval v amfiteátru s Dětským pěveckým sborem Československého rozhlasu.

Otto Fiala a jeho fotky.

„Byl to zážitek," vzpomíná Fiala, dnes již senior a Mostečan. Detaily vystoupení si už moc nevybavuje. Jako malého Pražana ho tehdy více zaujala cesta do Mostu kolem šachet. Podle Fialy je škoda, že amfiteátr zpustl. A není sám. „Muselo to být krásné. Svým způsobem to bylo unikátní," svěřuje se na Resslu seniorka, která žije v Mostě od roku 1964 a letní divadlo s kinem pamatuje již jako opuštěné a zanedbané.

Radnice o obnově areálu neuvažuje. Bylo by to drahé.

Amfiteátr se poprvé otevřel v květnu 1958. S městem ho postavili brigádníci. Měl být součástí Parku kultury a oddechu, ze kterého ale sešlo. Přírodní amfiteátr pojal až 12 tisíc lidí. Na jeviště se vešlo až 250 účinkujících a bylo i místo pro stočlenný orchestr. Areál měl také zázemí pro promítání filmů, kapacita letního kina byla 3 730 diváků. Vše začalo chátrat v 60. letech, kdy se počet představení omezil na minimum. Pokusy o oživení nebyly úspěšné. Rozhodla i špatná dostupnost.

Krátkou éru lidového nadšení připomíná v zarostlém dolíku informační cedule s historickými fotografiemi.