„V posledních pěti letech stoupl počet obyvatel závislých na sociálních dávkách o dva a půl tisíce,“ nastínil před časem jeden z problémů sídliště první místostarosta Litvínova Martin Klika.

Chudinskou čtvrť vytvořily z kdysi běžného sídliště realitní kanceláře. Ty vykupují od zadlužených nájemníků, v drtivé většině Romů, byty v lukrativních centrech českých měst a kromě peněz na vyrovnání dluhu jim nabízejí náhradní byt v severočeském Litvínově. „Do třípokojového bytu ve čtvrti Janov za 100 000 korun se tak často nastěhují tři rodiny,“ říká romská aktivistka Lenka Kučerová.

„Když hygienická norma dovoluje, aby se do jedna plus jedna přihlásilo patnáct lidí, není něco v pořádku,“ říká rezignovaně Klika. V současnosti v této čtvrti žije šest tisíc lidí, z toho téměř polovina jsou příjemci sociálních dávek. Většinu z nich podle vedení města tvoří Romové. „Dříve jsme měli pod okny růže, v oknech květináče, celý Janov jen rozkvétal,“ vzpomíná Lumír Veverka na okolí svého bydliště před patnácti lety.

Město chce snižující atraktivitu sídliště pozměnit. A panelovou zástavbu s patnácti sty byty a asi šesti tisíci obyvateli kompletně zregenerovat.

„Na sídlišti chybí kvalitní obchody a služby, parkovací místa a prostory pro kulturní a společenské vyžití,“ vysvětlil problém starosta Litvínova Milan Šťovíček. Prvním krokem, který by měl vést ke zlepšení situace v janovském sídlišti je zpracování dvou dokumentů. Ty jsou zaměřené na infrastrukturu sídliště i na práci s místními obyvateli.

„V prvé řadě musíme provést studii, abychom zjistili současný stav sídliště a získali tak podklady pro takzvané měkké i tvrdé projekty. Na ně poté budeme žádat dotace,“ sdělila vedoucí odboru regionálního rozvoje Monika Černá. Studie bude obsahovat analýzu současného stavu, ale také majetkoprávní vztahy parcel, kterých by se změna týkala.

„Město totiž nemá na tomto sídlišti nic ve vlastnictví,“ dodal starosta. Součástí studie budou i návrhy možných řešení, na které chce město spolupracovat i s občany. „Zatím ještě nevíme jakou formou přesně občany oslovíme, přemýšlíme i nad dotazníky. Vše je zatím ve fázi přípravy,“ dodal vedoucí odboru Monika Černá. Město již vybralo firmu, která bude provádět šetření a prověřování projektů. „Najmutí odborníků je nezbytností. Nebyli bychom schopni to obsáhnout sami,“ podotkl starosta Šťovíček.

Ihned po studii by měl přijít na řadu „Plán rozvoje sídliště Janov“. Tento dokument podle vedení města umožní dokázat, že se problémy uváděné ve sdělovacích prostředcích snaží urychleně řešit. Plán bude zpracovávat speciální tým složený z příslušných pracovníků Městského úřadu v Litvínově, ze zástupců osadního výboru, ZŠ Janov, nízkoprahového centra či bytových družstev, která se rozhodla do projektu regenerace Janova připojit. Náklady na realizaci celého plánu město zatím ještě přesně neví, ovšem určitě prý přesáhne jejich finanční možnosti.

Plán rozvoje města by měl být hotov a jeho konečná verze schválena zastupitelstvem do konce tohoto roku a příští rok by již bylo možné žádat o dotace. Náklady na pořízení plánu rozvoje jsou odhadovány na cca 100 tisíc korun.