Když slunce rozpustí mlhu a nad Janovem vykoukne modré nebe, měl by to být důvod alespoň k malé radosti. Jenže když není práce, jasná obloha nepomůže. Proto ty spuštěné žaluzie. Kadeřnický salon Elegance v přízemí paneláku v ulici Luční je stále zavřený. „Musím to brát, jak to je,“ povzdechne si živnostnice Eva Polívková. Nouzový stav prohlubuje její ztrátu. Kdy bude moci otevřít, si netroufá odhadnout. Čeká, až vláda uvolní protiepidemická opatření. V pátek dopoledne kadeřnice věří, že něco pozitivního uslyší ještě před víkendem. „Zatím mapuji situaci,“ říká.

Po pár hodinách ministr zdravotnictví Jan Blatný představuje nový systém hodnocení rizika, takzvaný PES. To, co paní Eva potřebuje slyšet, ale nezaznívá. Pro ní nejistota trvá dál, i když situace kolem se pomalu zlepšuje - nových případů koronaviru ubývá.

Zatímco do prázdného kadeřnictví slunce ještě neproniká, sousední janovská základní škola má napilno. Otevře se ve středu 18. listopadu. „Na děti se těšíme,“ svěřuje se v roušce u hlavního vstupu ředitelka Miroslava Holubová, které před chvílí skončila na Skype telekonference se zástupci radnice a s kolegy z dalších vzdělávacích a kulturních institucí. Do janovské školy se příští týden vrátí žáci přípravných tříd, 1. a 2. ročníků a děti s kombinovaným postižením. Ředitelka je ráda, že se opatření pro školy uvolňuje. Výuka na dálku je na sociálně vyloučeném sídlišti složitější než jinde. „Budeme doufat, že se do školy postupně vrátí všichni děti,“ dodává pedagožka. Škola, kde žákům opět pomůže i řada asistentů, zprovozní také družinu.

Před polednem končí na sídlišti klid a občasný štěkot psů častěji přerušuje křičení dětí. Nejvíc si jich hraje před panelákem G v ulici Hamerská, kde bruslí, jezdí na kole a pobíhají jako splašení. „Je fajn, že půjdou do školy, ale vadí mi, že tam musejí mít roušku,“ prohlásí na chodníku maminka, která doprovází druháka. Distanční výuku prý doma zvládá.

Mrtvo dál panuje na okraji sídliště, kde je desítka opuštěných paneláků. Sem tam projde rodinka s rouškami na tváři nebo na krku, ale jinak jsou uličky pod vyrabovanými byty prázdné. Prostranství, kde v létě město nechalo zbourat první vybydlený panelák, obsazuje zeleň. Půlka nového stromořadí je už vysázena.

Litvínov nedávno získal od stavebního úřadu povolení na zbourání prázdného paneláku v ulici Jiřetínská. Radnice by měla dům zbourat do dvou let. Na sídlišti koupila celkem čtyři opuštěné bytové domy a chce je postupně odstranit s pomocí dotací. Radnice bude také opět usilovat o finanční pomoc z ministerstva pro místní rozvoj, které obcím nabízí na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách pro rok 2021 celkem 100 milionů korun. Litvínov, který chce několik milionů získat, může na dotační výzvu reagovat do 15. ledna. „Teď připravujeme podání žádosti,“ sdělila starostka Kamila Bláhová. Ještě v listopadu začne schvalovací kolečko v orgánech města.

Demolice budou nejvíc vidět, ale jsou jen jedním z řady opatření, která mají zachránit kdysi chválený Janov. V poslední době se více hovoří o nezbytné obnově spolkového či komunitního života. Inovátorem v této oblasti je organizace MY Litvínov, která v Janově startuje nový projekt na vylepšení sousedských vztahů. Otevře takzvaný Sousedský dům, kde se budou při kulturních, sportovních a zahradnických aktivitách setkávat lidé z různých společenských vrstev, včetně Romů.

Podle projektové manažerky organizace Anny Wünschové je záměrem vytvořit samostatně fungující komunitu, což je klíčové pro řešení sociálního vyloučení. „Heslo projektového období zní ‘S odvahou’ a toho jsme se chtěli držet hned od začátku,“ sdělila. V kontextu sídliště Janov označila novou snahu za ambiciózní, ale organizace se nechce držet při zemi. Upozorňuje, že bez zapojení místních obyvatel se situace v Janově nezlepší.

Janov 

Sídliště Janov v Litvínově má zhruba 4500 obyvatel a je považováno za největší sociálně vyloučenou lokalitou v ČR. Janované tvoří zhruba pětinu populace Litvínova. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho 3 jsou určené k demolici. Opuštěných je desítka domů. Hlavními problémy jsou devastace bytového fondu, obchod s chudobou a extrémní migrace. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Struktura vlastnictví a správy domů zůstává po privatizaci složitá, proměnlivá a nepřehledná. Dominantním vlastníkům (CPI Byty a SBD Krušnohor) patří jen necelých 60 procent bytového fondu. O zbytek se dělí řada osob a firem, z nichž mnozí jsou z ciziny a nezastihnutelní. V posledním desetiletí se počet obyvatel snížil na polovinu původního stavu. K příčinám patří celkový úpadek sídliště, kriminalita, drogy, narušení veřejného pořádku, sousedské konflikty a sociální napětí. V roce 2008 čelil Janov pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií.