"Co mám na to říct? Byl tu Babiš a byli tu i jiní. Přijedou, odjedou…," povzdechne si při venčení psa v ulici Přátelství senior, který bydlí v Janově 40 let. "Na žití to tu není dobré, ale už tu žiju dlouho, takže tu asi umřu," dodá.

Janov je označován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Řada lidí tomuhle sídlišti na okraji Litvínova říká ghetto, i když nedaleko opuštěných a zdevastovaných paneláků jsou také udržované činžáky, rodinné domy a pěkná zákoutí. "Tady ještě cikáni žijí dobře, není to ghetto. Jinde je to horší. A okolí je tu krásné," tvrdí na autobusové zastávce romská žena ze Slovenska, která oceňuje zelené lesy Krušných hor hned pod okny domů.

close Sídliště Janov ve čtvrtek 20. června. info Zdroj: Deník/Martin Vokurka zoom_in Sídliště Janov ve čtvrtek 20. června.

Janov je plný protikladů a různých nazorů. Promítá se to i do voleb. Volební účast při nedávnych eurovolbách byla v Janově  extrémně kontrastní a podle umístění volebních okrsků se pohybovala od dvou do třiatřiceti procent. Nejnižší byla v ulicích s problematickými paneláky.

Při volbě prezidenta v roce 2023 byla účast také různorodá, od 10 do 57 procent, ale celkově tu suverénně vyhrál Andrej Babiš, předseda hnutí ANO, který v jednom z okrsků dostal dokonce 86 procent hlasů. Babiš Janov navštívil několikrát, naposledy si ho prošel jako předseda vlády v roce 2020, kdy ho "ulicemi duchů" doprovázela starostka Kamila Bláhová (ANO).

Třiapadesátiletý Pavel Havlíček čeká na maminku poblíž janovské samoobsluhy a ukazuje na sousední palouk, kde stál velký panelák s byty první kategorie. V jednom z nich Havlíček jako dítě bydlel, ale po vojně se už do něj nevrátil. Teď do sídliště jezdí za maminkou, která bydlí v jiném paneláku.

Janov má podle něj perspektivu. "Vybydlené baráky se zbourají, pak to bude x let trochu ležet ladem a pak si tu vrchnost udělá hezké baráčky, jako to udělali na bývalém koupališti v Hamru," předpovídá. Za největší chybu považuje, že se bytový fond v Janově po roce 1989 zprivatizoval a město přestalo mít kontrolu nad nájemníky.

O návštěvě prezidenta v Janově

Petr Pavel strávil v janovské Libuši ve čtvrtek 20. června zhruba dvě hodiny, během kterých jednal s experty a politiky o tématu sociálního vyloučení. Sídlištěm neprošel, nebylo to v plánu. U vily ho při příjezdu vítala menší skupina lidí, při odjezdu jich už byly desítky, hlavně děti. Pavel jim přes policejní ochranku zamával a s kolonou odjel.

Podle Petra Globočníka z Libuše nebyl čas na probrání všech důležitých záležitostí. "Ani prezident nemá kouzelnou hůlku a nedokáže zařídit, aby v Janově bylo už zítra lépe," sdělil Globočník. Podle něj je podstatné, aby se řešení problémů posouvalo vpřed na vládní úrovni tak, aby lidé v regionu tyto změny pocítili. 

Dvouvchodový panelák č.p. 328/329 v ulici Hamerská patří v Janově k inspirativním. Je oplocený, na střeše má sluneční elektrárnu, dole tepelná čerpadla a bezpečí tu hlídá 36 kamer. O vše se stará domovník a strojař Luigi Giampaoli, který je v seniorském věku. "U nás je to v pohodě," komentuje starousedlík situaci v domě.

Podle něj je důležitá komunikace s vlastníky bytů. Ti, než někoho nastěhují, musí ho domovní samosprávě představit a zaručit, že nemá například exekuce a že nebude dělat problémy. Proto se podle správce daří v domě udržet pořádek a klid. Dům má i vlastní uklízečku, která tam bydlí.

Za největší problém Janova považuje domovník velkou koncentraci sociálně slabých, což přináší kumulaci potíží. "To je ale v celých severozápadních Čechách," doplňuje domovník. Z Janova, kde si vytvořil zázemí pro bydlení už v roce 1980, se nechce stěhovat. Je v důchodu a baví ho starat se o dům. Někdy prý musí být přísný, to když třeba na kameře vidí někoho porušovat domovní řád. Načapaného upozorní a případně mu udělí sankci.

Prolomit cyklus chudoby

Středobodem Janova je základní škola, nejdůležitější a největší instituce na sídlišti. Její učitel Marian Dancso, který je zároveň místopředsedou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny, věří, že Janov má potenciál stát se lepším místem.

"Proměna této lokality však vyžaduje hlubší kooperaci mezi místní samosprávou a vládními institucemi, zejména při řešení problematiky neobydlených a zdevastovaných objektů, které jsou dlouhodobě hrozbou pro místní občany,“ tvrdí.

Vzhledem k tomu, že většinu těchto nemovitostí vlastní zahraniční klienti, má podle mistopředsedy město Litvínov velmi omezené možnosti. "Pozitivní transformaci vidím v aktivním zapojení obyvatel do rozhodovacích procesů, identifikaci a podpoře místních lídrů. Prioritou je investovat do rozvoje vzdělávání, díky kterému můžeme prolomit cyklus chudoby a marginalizace tím, že poskytneme jednotlivcům dovednosti a znalosti potřebně k dosažení lepšího socioekonomického postavení," upozorňuje Dancso.

Sídliště Janov ve čtvrtek 20. června

Policie ČR v Janově řeší především majetkovou trestnou činnost. Kromě běžných krádeží to je vloupání do bytů a zahrad. Policisté evidují i případy trestných činů proti zdraví, kde dominuje trestný čin ublížení na zdraví. Častější než jinde jsou trestné činy proti veřejnému pořádku. Jedná se o hlavně o výtržnictví. Známé jsou případy hromadných hádek a potyček na ulici, kde si rodiny vyřizují neshody. A pak je tu šíření drog. "To je stálý problém,“ potvrdil policejní mluvčí Václav Krieger.

V Janově se snaží místním lidem pomáhat i Komunitní centrum Janov, které v samostatné historické budově na okraji sídliště provozuje Charita Most. V centru funguje sedm služeb a projektů pro lidi, kteří hledají prostor pro řešení těžké životní situace či místo, kde by jejich děti trávily volný čas.

Personál nabízí také službu Sociální rehabilitace, která usnadňuje lidem s různými handicapy získat zpět své schopnosti a dovednosti, aby mohli co nejvíce samostatně a plnohodnotně žít. „Nejvíce je služba zaměřena na trénink denních činností, terapeutické činnosti a poradenství,“ informovala vedoucí střediska Alena Bartková.

Jako příklad dobré praxe uvedla zavedení „informativního sešitu“, do kterého si uživatelé zapisují budoucí události. Například jedna invalidní důchodkyně z Janova, která žije sama, má díky notýsku přehled o svých povinnostech. „Nepromeškala žádný termín schůzky nebo úkolu. Důležité je, že se paní cítí jistější. Díky docházení do ambulance sociální rehabilitace navázala nové kontakty a začlenila se do společnosti. Kvalita života se paní zlepšila a snížil se jí pocit osamělosti,“ popsala případ klientky vedoucí.

Sousedský dům Libuše, který prezident ve čtvrtek navštívil, uspořádá v sobotu Ghetto festival Janov 2024. Koncerty začnou v 15 hodin, graffiti tvorba už v 10 hodin. Na programu je netradiční workshop, soutěže pro děti a dobré jídlo.

Akce je součástí aktivit, které mají sbližovat lidi, změnit renomé sídliště a přilákat do něj návštěvníky, kteří by se jinak Janovu spíš vyhýbali. "Společnými silami můžeme překonat veškeré předsudky,“ řekla nedávno v Janově Miss České republiky a inženýrka ekonomie Nikola Kokyová, která přijela do místní školy na oslavu Mezinárodního dne Romů.

Den Romů v janovské škole ve středu 10. dubna. | Video: Martin Vokurka

O Janovu

Kdysi to byla samostatná vesnice u Litvínova, v 19. století známá mimo jiné zázemím pro rekreaci. Po zbourání velké části starých domů, k nimž zajížděla tramvaj, vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století velké panelové sídliště kam se stěhovali i lidé z obcí likvidovaných kvůli těžbě uhlí. Počet evidovaných obyvatel po vzniku sociálních problémů začal klesat. V Janově nyní žije několik tisíc obyvatel a je považován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR.

Struktura vlastnictví domů zůstává po privatizaci složitá. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho je menší část opuštěna či poškozena. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Hlavními problémy sídliště jsou už řadu let devastace bytového fondu a migrace. K příčinám úpadku, který se snaží zmírnit různé veřejné služby, patří i kriminalita, drogy, narušení veřejného pořádku a sousedské konflikty. Loni na podzim uplynulo 15 let od pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií.

Litvinovské zastupitelstvo před pěti lety prosadilo kvůli snížení bezpečnostního a hygienického rizika výkup čtyř vybydlených paneláků v Janově za celkem 1,5 milionu korun od společnosti CPI BYTY a začala série demolic. V roce 2020 radnice nechala zbourat první dům se 144 poškozenými byty. Pak odstranila dva další velké domy a loňská demolice opuštěného paneláku v ulici Jiřetínská byla poslední, protože víc domů radnice v Janově nevlastní.

Nefunkční společenství vlastníků nejsou dosažitelná, což brání ve výkupu. Majitelé bytů jsou navíc mnohdy cizinci z různých zemí, kteří byty pronajímali a pak se o ně přestali starat.  „Je to úloha státu, aby našel řešení a pomohl nám,“ sdělil už dříve místostarosta Karel Rosenbaum (ANO). Řešením by mohlo být v budoucnu vyvlastnění, ale město potřebuje od státu záruky, že nebude zatížené případnými vleklými soudními spory.

Zhoršenou image Janova by mohl pomoci zmírnit záměr výstavby nové osady s rodinnými domy v jižní části katastru Janova a sousedního Hamru, kde je volná louka o rozloze 19 hektarů. Záměr je ve fázi zpracování územní studie.

Mohlo by vás zajímat: VIDEO: Mašíni, VRT, eurovolby. Prezident Pavel mluvil s občany v Ústí

A co na to ÚSTÍ? Ústecké studentky Veronika a Anička se ptaly po debatě s prezidentem Petrem Pavlem návštěvníků, jak hodnotí jeho první rok v úřadě. | Video: Veronika Průšová a Anna Břízová