V obydlené horní části litvínovského sídliště Janov se ozývá křik. Děti bobují na čerstvém sněhu, staví sněhuláky a koulují se. „Zima je pěkná v tom, že není vidět bordel,“ řekne na chodníku 68letá Alžběta, která jde vyvenčit psa. Když se v roce 1982 přistěhovala do Janova, netušila, že se z něj stane sociálně vyloučená lokalita s desítkou zničených a opuštěných paneláků v centrální části sídliště. U nich je ticho jako na hřbitově, protože tam nežije nikdo, kdo by si užíval první letošní sníh.

Alžběta se z Janova neodstěhovala. Manžel nechtěl kvůli přírodě. „Je tady krásně, když vyjdete nahoru a jste v lese. Procházky směrem na Křížatky nebo k přehradě, to nás tu drží,“ svěřuje se seniorka. Vzpomíná na původní nákupní centrum, řeznictví, zelovoc, restauraci a další služby, ze kterých zbylo jen torzo. „Teď je to o něčem jiném. Stejně tak ty byty. Lidi tu dřív bydleli rádi a nikdo se nechtěl stěhovat,“ dodává starousedlice. Navzdory potížím se domnívá, že Janov má budoucnost, ale musí se zastavit migrace chudých lidí a kšeftování s byty. Proto vítá, že město bude bourat vykoupené prázdné domy. „Jsme rádi, že ty paneláky půjdou pryč, protože je to tam hrozné,“ sdělí Alžběta a ukáže na mrtvé ulice.

Další demolice

Město chce v Janově v příštím roce co nejdříve zbourat dva vybydlené paneláky a na obě demolice už má vysoutěženého zhotovitele. Teď radnice čeká na hodnocení žádostí o státní dotaci. Obě demolice by měly být financovány z dotačního balíčku zaměřeného na demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách, což je agenda ministerstva pro místní rozvoj. Zda Litvínov finanční pomoc obdrží, se radnice dozví v příštích týdnech. „Hodnocení žádostí o dotaci bude probíhat do poloviny ledna roku 2022. Za předpokladu získání dotace se demolice budou realizovat v průběhu příštího roku,“ sdělil místostarosta Karel Rosenbaum. S vyklizením paneláků, s bouracími pracemi a s úpravou uvolněného terénu počítá návrh městského rozpočtu na rok 2022.

Věžáky u Rozkvětu v Mostě.
Věžáky za Rozkvětem nejsou Stovky, ale část obyvatel vidí podobnost

Prvním panelákem určeným k demolici je osmipodlažní dům v ulici Hamerská (č.p.277-282) se šesti hlavními vstupy a v každém je 16 bytů. Druhý panelák stojí v sousední ulici Gluckova (č.p.238-246), má také osm podlaží, ale o tři vchody víc. Město letos vyhlásilo dvě veřejné zakázky na zbourání každého domu zvlášť. Oba tendry, o které se ucházela desítka firem, vyhrála společnost Speciální stavby Most, jejíž cenové nabídky byly nejvýhodnější. Odstranění menšího paneláku bude stát necelých šest milionů korun, druhý vyjde na 7,2 milionu korun. Předpokládaná cena podle projektu byla přitom v řádech desítek milionů korun. Smlouvy se zhotovitelem radnice uzavřela v druhé polovině listopadu. Loni město zlikvidovalo šestivchodový panelák v ulici Gluckova, což byla první demolice v historii sídliště.

Pozitivní přístup

U zachraňované vily Libuše v centru Janova, kde vzniká sousedský dům, se desítka dětí těší na mikulášskou besídku. V Libuši nacházejí porozumění a klid v moři chaosu. „Děti nemohou vyrůstat v takovém prostředí. To je špatně,“ říká před vilou Petr Globočník ze spolku MY Litvínov a ukazuje na okolní vybydlené paneláky. I on jednoznačně tvrdí, že Janov má budoucnost, ale podle něj nelze pouze opravovat chodníky, měnit okna nebo jen bourat vybydlené domy. Hovoří o lidském měřítku, které musí zohlednit potřeby obyvatel, jinak sídliště nebude funkční. Jako příklad dobré praxe uvádí například saské Drážďany, kde podobný zanedbaný bytový fond z éry socialismu zrevitalizovali, část paneláků snížili a předělali je na udržitelnější menší domy a vytvořili u nich polosoukromý chráněný prostor, kde je větší sociální kontrola mezi lidmi, kteří se navzájem znají.

Schéma továren v průmyslové zóně Joseph, ke kterým se má přidat další závod.
U Mostu se plánuje výstavba nové továrny. Zaměstnat by mohla i výzkumníky

Spolek chce s podporou z Norských fondů kromě rozvíjení aktivit v Libuši vytvořit platformu Mostecka, která by propojila místní lídry a komunitní činnost v sociálně vyloučených lokalitách a vedla obyvatele k tomu, aby sami usilovali o pozitivní změny v oblasti, kde žijí, a nebyli pasivní a závislí na pomoci zvenčí. I proto děti z Janova odjely na mikulášskou do mosteckého Chanova, kde by nová platforma mohla také zakořenit.

Historie Janova

Kdysi to byla samostatná vesnice u Litvínova, v 19. století proslulá ovocnými sady, výstavbou vil a zázemím pro rekreaci. Po zbourání velké části starých domů vzniklo na přelomu 70. a 80. let minulého století panelové sídliště. Nyní má Janov zhruba 4 500 obyvatel a je považován za největší sociálně vyloučenou lokalitu v ČR. Na sídlišti je třicítka paneláků, z toho tři jsou určené k demolici. Opuštěných je desítka domů. Hlavními problémy jsou devastace bytového fondu a extrémní migrace. Zadlužené domy byly odpojovány od tepla a teplé vody. Struktura vlastnictví a správy domů zůstává po privatizaci složitá, proměnlivá a nepřehledná. V roce 2008 čelil Janov pokusu o protiromský pogrom, který skončil střetem demonstrantů s policií.