Představte si na ulici otevřený prostor, v němž místní obyvatelé pořádají koncerty a výstavy, učí se být víc soběstační, šetřit energiemi a pěstovat zeleninu. Podle některých expertů to není utopie. Alternativní komunitní metody využívané v chudinských čtvrtích brazilské megapole São Paulo mohou dokonce posílit sousedské vztahy v sociálně vyloučené lokalitě Janov na okraji Litvínova. Vyplynulo to z besedy v janovském sociokulturním centru Libuše, které sídlí v zachraňované vile se zahradou uprostřed největšího deprivovaného panelákového sídliště v ČR.

„Z počátku jsme v São Paulo pořádali jen festivaly, ale během nich jsme zjistili, že chceme dělat věci víc ekologicky, protože bez ochrany přírody není život možný,“ řekl Roger Duran, brazilský hudebník a sociokulturní aktivista, který před osmnácti lety spoluzakládal organizaci Sinfonia de Cães (Symfonie psů). Název vznikl z myšlenky, že když na ulici vyštěkne jeden pes, tak se přidají další, což inspirovalo umělce při oživování kultury jihoamerických slumů.

Původně artové hnutí začalo prosazovat například společné zahradničení, šetření vodou, úpravu výkalů ze suchých záchodů pro hnojení stromů a stavby z odpadů. „Začínali jsme ve třech a dnes sdružujeme skoro sedmdesát umělců různých oborů, a to nepočítám naše další příznivce, i ty v jiných zemích a městech, třeba v janovské Libuši. Navzájem se podporujeme,“ sdělil Roger.

Podle Petra Globočníka ze spolku patriotů My Litvínov jsou postupy brazilských kolegů blízké projektům, které spolek zavádí ve vile Libuše, kde od roku 2019 vzniká s pomocí místních dobrovolníků Sousedský dům. Podobné kreativní koncepce doporučuje také partnerská německá skupina působící v alternativním centru AJZ Chemnitz, které dříve v tomto měsíci pořádalo mezinárodní setkání inovátorů v oblasti udržitelného způsobu života a občanského aktivismu.

Do opravovaných poloveřejných prostor janovské Libuše se už stahují mladí umělci, sportovci, hudebníci a dospělí sympatizanti. Zvláštní pozornost spolek věnuje dětem ze sídliště, které se učí pečovat o zahradu a sledují proměnu staré vily na místo pro setkávání a porozumění. Za deset let to mohou být ony, kdo budou život na janovském sídlišti po vzoru brazilských umělců kultivovat. „Já bych byl hrozně rád, aby roli komunitních lídrů postupně přebírali obyvatelé sídliště, teenageři, kteří dnes do Libuše chodí,“ svěřil se sociální pracovník Globočník, jenž v Janově vyrůstal.

Zahrada u vily se pravidelně otevírá a provoz je na bázi solidarity. Kdo chce sdílené prostory využívat, musí alespoň trochu pomáhat. Do budoucna chce spolek zřídit ve vile i nízkoprahové nahrávací studio pro místní talenty. Řemeslné práce v Libuši je ale ještě spousta. Po výměně části oken a zavedení elektřiny se chystá obnova vodovodní přípojky, interiéry se svépomocí renovují.

„Dostávám hodně dotazů, jak pokračuje stavba, ale já vidím největší progres v lidech. Že už nás vnímají a že k nám přicházejí,“ sdělil Globočník. Podle něj je klíčové vybudovat v Libuši stabilní komunitu, která ustojí i případné konflikty, a proto se zatím vše soustředí na činnost v areálu vily. „Ještě nejsme dost silní na to, abychom expandovali na sídliště, které je hrozně veliké a je anomálií napříč republikou. I my narážíme na problémy. Chodila k nám jedna skupina dospělých, která pak v rámci migrace zmizela. S tím se budeme potýkat i do budoucna. Nebude to jednoduché,“ připustil Globočník.

Spolku začala se zahradou pomáhat Nadace Proměny Karla Komárka, která poskytla na terénní úpravy grant 200 tisíc korun a vyhlásila na svém webu veřejnou sbírku na podporu dalších aktivit. V plánu je parkurové hřiště, venkovní pec a kurník pro slepice. Nadaci zaujal elán, s jakým patrioti chtějí zastavit úpadek sídliště a zatím převládající rezignaci obyvatel. „Spolku se výborně daří dostávat se do povědomí lidí ze širokého okolí Litvínova. Pořádá pravidelně akce s různou náplní a nabízejí tak úplně nový pohled na lokalitu Janov a na lidi, kteří v ní žijí,“ poznamenala ředitelka nadace Petra Lepková Melingerová.

V pátek 13. srpna se v Libuši konala oslava druhých narozenin obnovy vily spojená s koncertem a zábavou. Kdysi honosný dům patřil do vilové části Janova, která vznikala koncem 19. století. Po zbourání většiny historických objektů vilu obklopily paneláky. Byl v ní i azylový dům a restaurace. Opuštěná budova řadu let chátrala a její hodnota klesala. Před dvěma lety zdevastovaný dům koupil Petr Globočník, který začal se spolkem My Litvínov vytvářet z areálu Sousedský dům. Většina zahrady je na pozemku pronajatém od města.