V letošním roce si Litvínov připomíná, že uběhlo 300 let od doby, kdy byl z podpory samotného císaře Karla VI. a vyhlášením jeho privilegia povýšen na městečko s právem výročního trhu na sv. Michaela. V roce 1716 císař ještě uznal právo užívat městské pečeti se znakem.

V roce 1715 tak Litvínov vstoupil do evropské historie jako místo, kde byla zahájena manufakturní výroba vlněných látek mimořádné kvality.

Mimořádnost samotné manufaktury v rakouské monarchii byla uznána císařem roku 1721, kdy tehdejšímu Hornímu Litvínovu udělil další privilegium, které povolovalo druhý výroční trh v každém roce. K trhům bylo určeno rozsáhlé náměstí před kostelem, kde se většinou nabízelo kvalitní sukno. Výhod se městu dostalo také z toho důvodu, že majitel panství a zakladatel manufaktury Jan Josef Valdštejn zastával řadu důležitých funkcí u císařského dvora.

Z hlediska prosazování rozvoje manufaktur pak bylo významným jeho zvolení za prezidenta komerčního kolegia v roce 1724. Ze své pozice pak napomohl tomu, že textilní manufaktury vynikly ve výrobě vlněných tkanin, tedy suken a cajků. Litvínovská manufaktura zanedlouho dosáhla evropského významu a byla jedinečnou.

Z počátku zaučovali v manufaktuře domácí obyvatele dva soukeníci, z nichž jeden byl z České Lípy a druhý z Jihlavy. Brzy však byli získáni odborníci z Holandska. Nizozemci v Litvínově pobyli tři roky, během nichž pomohli zdokonalovat výrobu. Jan Josef Valdštejn si byl vědom toho, že je potřeba stále mít jako poradce zručné odborníky a tak najal další cizince, a to z Anglie a opět z Holandska. Angličané působili v manufaktuře prokazatelně v letech 1727 – 1729, ovšem v majitelem se nepohodli a odešli do Drážďan. Zboží vyrobené v manufaktuře se prodávalo ve vlastním obchodě v Horním Litvínově. Bylo však expedováno i do Prahy. Vídně, Terstu, Lince, Štýrského Hadce, nebo do Norimberku a dalších vzdálených měst. Svým rozsahem a působností litvínovská manufaktura zastiňovala po dlouhá desetiletí nedaleký cajkářský podnik cisterciánského kláštera v Oseku. Městečko Litvínov v té době dokonce svým významem předčilo v té době trochu pokleslé královské město Most.

Zajímavostí z doby rozkvětu Litvínova a výroby sukna v místní manufaktuře je skutečnost, že s příchodem holandských mistrů přišla také jedna zvláštnost. A sice ta, že Nizozemci do Litvínova dopravili do té doby neznámou věc – brusle. V té době se v Holandsku kovové nože, zasazené do dřevěných dílů ve tvaru podrážky boty, používali poměrně běžně k dopravě přes zdejší zamrzlé kanály. Odborníci na sukno je dovezli do Litvínova a v podstatě se dá říci, že tak dali základ pro dnešní úspěšný litvínovský hokej.

Brusle holandských mistrů lze dnes vidět v Oblastním muzeu v Mostě, kde jsou vystaveny.

Lucie Králíková