Když prší, rostou houby. Alespoň tak to říká pravidlo našich dědečků. V Krušných horách to je ale v aktuálním deštivém období spíše zatím pouze na procházku v lese než houbaření. Správné žně podle mykologů přijdou až v polovině září. „S odkazem na současné počasí se dá očekávat, že by to mohlo přijít za 14 dnů až tři týdny,“ předpokládá mykolog Pavel Dombaj.

Je předsedou Houbařského spolku Žatec a má v malíčku zejména lesy jižní části Ústeckého kraje. „Těšit se tu můžeme zejména na hřibovité houby. Daří se tu křemenáčům i kozákům. Hojně porostou ale i jiné hřiby,“ uvádí.

Ukazováček pro výstrahu zvedá kvůli upozornění na zrádné exempláře. „Pokud si bude někdo při zkoumání hub nejistý, měl by takové nalezené kusy raději vynechat. Zrádná a v našich lesích rostoucí je třeba muchomůrka tygrovaná, kterou může laik snadno zaměnit za jedlého masáka,“ upozorňuje mykolog.

Spoléhat by se lidé v lese neměli na různé aplikace v mobilech, které pomáhají rozklíčovat jednotlivé houby. „To není úplně stoprocentní a může se to vymstít,“ podotýká znalec.

Houbařské žně podle mykologů sice teprve přijdou, ale už i nyní se dá přinést domů plný košík. Pokud tedy znáte místa, kde houby „zaručeně“ hledat. K vášnivým houbařům patří Ota Schnepp z Chomutovska. Svými houbařskými úlovky se rád pochlubí na fotkách umístěných na Facebooku. Jedno z posledních zátiší košíku plného hub tam má z nedělní procházky za Perninským brodem. Do lesa chodí často. „Tak jim ta schovávačka zase nevyšla. Andělka v sobotu a Žabák v neděli, vždy odpolední tříhodinka. Na závěr pak krapet jedu. Ať si každý co chce říká, ale tyhle holky jsou nejfotogeničtější ze všech hub, co nyní rostou v lese,“ uvádí ke svému fotoreportu z „houbolovu“ posledních dnů.

V rozhodování, do kterého lesa vyrazit, pomohou internetové stránky nahouby.cz. Lidé se tam vzájemně informují, kde houby právě rostou, případně které končiny lesů vynechat. Zatímco komentář od houbaře Pavla tam z 29. srpna láká lidi na Fláje, kde prý zaručeně rostou, příspěvek od houbaře podepsaného jako Svízel vyznívá v ten samý den z jiné části Krušných hor skepticky: „Střelná – dneska v lese vůbec nic.“

To, že houby teprve svoji letošní krásu ukážou, si myslí také teplický mykolog Josef Šutara. Penzista, který má prochozené lesy na Teplicku, očekává vrchol sezóny rovněž až ke konci září. „Počasí zatím nasvědčuje tomu, že by mohlo přijít velmi příznivé období pro houbaře. A nemusí to být nutně lesy, kam jít. Máme tu i řadu rekultivovaných ploch, kde rostou houby, například křemenáči a kozáci,“ říká člen teplického houbařského spolku.

Houby porostou po celé republice. Na kopcích i v nížinách. Například podle brněnské mykoložky Jiřiny Hrabákové jim radost nezkazí ani současné prudké ochlazení. „V předchozích dnech bylo teplo a přiměřeně vlhko. Podhoubí je nastartované, krátké výkyvy teplot jeho růstu neuškodí. Houby jen poletí,“ ujišťuje znalkyně spolupracující s Moravským zemským muzeem v Brně.

Podobně jako její severočeský kolega v oboru Pavel Dombaj i ona upozorňuje na to, že všichni houbaři by se měli mít v těchto dnech na pozoru. Rozpoznat neobvyklé druhy hub je podle ní úkol i pro znalce. Platit by mělo pravidlo, co neznám, nesbírám a už vůbec nejím. „V listnatých lesích začíná růst závojenka olovová. Ta je po muchomůrce zelené druhá nejjedovatější houba vůbec. Lidé si je mohou zaměnit s pečárkami neboli žampiony. Její malé plodnice připomínají hříbečky a lidé je mohou vydloubnout s jinou houbou,“ vyzývá k pozornosti Hrabáková.