Proč stavíte v Horním Jiřetíně domov pro seniory?
Vycházíme z toho, že populace stárne. Průměrný věk dožití se v České republice zvyšuje a procento starších lidí roste i v Horním Jiřetíně. Je tu řada seniorů, kteří žijí v rodinném domu sami a už ho nestačí udržovat, protože děti jim zůstaly po studiích ve větších městech. Máme i osamocené seniory v bytech, kde nemají přímý kontakt se svými vrstevníky. A právě těmto seniorům je domov určen. Chceme pomoci lidem, kteří tady chtějí ve stáří žít a mít někoho na blízku. Z toho důvodu jsme domov začali před několika lety plánovat.

Vladimír Buřt
Rodák z Albrechtic (zbouraná v roce 1983), povoláním stavař (ČVUT Praha), odborník na opravy památek, člen Strany zelených. Je mu 57 let. Po revoluci se angažoval v boji za záchranu Horního Jiřetína a Černic před těžbou uhlí. Od roku 2014 je starostou, o rok později česká vláda rozhodla o zachování limitů těžby.

Je o bydlení v něm zájem?
Vím o mnoha lidech, kteří se na nový domov těší a půjdou do něj velmi rádi.

Takže domov pro seniory nebude pro „bohaté Pražáky“?
Pro Pražáky ho nestavíme, ale nechceme nikoho diskriminovat a říkat, že domov je jen pro jiřetínské. Když se nenaplní, což ale nepředpokládám, tak se nebudeme bránit přijmout i někoho z jiného města či obce.

Nebojíte se, že domy, které tu senioři opustí, zpustnou?
Ne, o bydlení v Horním Jiřetíně je velký zájem. Když se náhodou uvolní nějaký dům, tak je obvykle brzy prodaný. Každý prodej je příležitostí pro mladší lidi, kteří sem chtějí přijít s rodinami. Je tu i velký zájem o pozemky, ale ani těch není dostatek.

close Deník na návštěvě info Zdroj: Deník zoom_in Jakou kapacitu bude mít domov pro seniory?
Není to samozřejmě žádný velkokapacitní „důchoďák“, což je podle mě pro seniory bonus. Bude tam patnáct bytů ve dvou podlažích, společenská místnost s venkovní terasou a další zázemí, vše kompletně bezbariérové a s výtahem. Byty budou pro jednoho nebo dva seniory. Investorem je město. Domov nás bude stát zhruba třicet milionů korun a dotaci máme přislíbenu ve výši deseti milionů.

Kdo bude zařízení provozovat?
Nebude to klasický domov pro seniory s pečovatelskou službou, ale bytový dům, který bude pod naší bytovou správou. Ta se už stará o zhruba 140 městských bytů. Počítáme však s tím, že ubytovaným seniorům nabídneme třeba dovoz obědů. To se děje i teď. Máme tu spolek, který zajišťuje rozvoz obědů do bytů i soukromých domů.

Kdy má výstavba domova skončit?
Domov by měl být hotový v tomto roce. Vzhledem k epidemické situaci se může stát, že se lhůta trochu prodlouží, protože i stavebnictví se potýká s karanténami a nemůže nabírat posily ze zahraničí.

Co ještě děláte pro další rozvoj bydlení?
Dokončili jsme zasíťování a komunikace pro osmnáct nových parcel na městských pozemcích, které na jaře začneme prodávat zájemcům o individuální výstavbu rodinných domů. Nebude to satelitní městečko, ale osmnáct parcel je relativně významné číslo, protože nikdy tu nevznikla větší lokalita pro bydlení. Parcely jsou navíc v krásném prostředí na úpatí Krušných hor a zájem o ně je obrovský. Předpokládám, že do konce roku tam už budou první rozestavěné domy. A příští rok zřejmě připravíme ještě tři parcely pro rodinné domy. Pozemky jsme koupili loni a teď se projektuje.

A jak to máte s byty? Je o ně také zájem?
Kromě těch patnácti bytů pro seniory děláme několik zcela nových bytů v rámci stávajících domů. Pro vaši představu. Teď jsme vyvěsili záměr pronájmu jednoho bytu, který dosavadní nájemník opustil, protože si tu koupil domek. A na uvolněný byt je už skoro dvacítka žádostí.

Tak vypadá známý zámek Jezeří

Fotogalerie: Krušnohorský zámek Jezeří

Máte územní plán, který pomůže Hornímu Jiřetínu posouvat se vpřed, ale zároveň garantuje udržitelný rozvoj v době, kdy končí těžba uhlí?
Chystáme nový územní plán, který se bude projednávat letos, a zdá se, že by do konce roku mohl být schválen. Nevidíme v něm tolik problémů a střetů jako v minulých letech. Návrh nového územního plánu vymezuje mimo jiné plochy pro individuální výstavbu i pro případné menší bytové domy. Chceme do budoucna vytvořit předpoklady k tomu, aby naši nástupci v zastupitelstvu mohli dále plánovat, projektovat a realizovat stavby, které budou potřeba.

Teď má Horní Jiřetín více než 2200 obyvatel. S kolika jich územní plán do budoucna počítá?
Když se zpracovával návrh nového územního plánu, tak se vycházelo z kapacitních možností veřejných služeb a inženýrských sítí, jako například zásobování pitnou vodou a čištění odpadních vod. Braly se v potaz i územní možnosti, protože jednou z hlavních podmínek návrhu bylo, že nechceme město roztahovat do šířky ani do výšky. Nehodláme zasahovat do krásných přírodních partií kolem Jiřetína. Uvnitř města je plno ploch, které lze zaplnit a zahustit. Co se týče počtu obyvatel, tak se předpokládá maximum ve výši zhruba 3100 lidí. Nemyslím si ale, že by se k tomuto koncovému stavu někdy došlo. Je to teoretický strop, který zaručuje, že Jiřetín nebude mít problémy s infrastrukturou. Optimální a reálné číslo během příštích několika desítek let je podle mě přibližně 2800 obyvatel.

Zahrnuje návrh nového územního plánu i konec těžby uhlí v blízkém dolu ČSA?
Na rozdíl od minulosti návrh neřeší jen zastavěné území Horního Jiřetína a Černic, ale celých čtyřicet kilometrů čtverečních katastru města. Nově se zabývá i plochami po těžbě na velkolomu ČSA a na velkolomu Obránců míru, který je už třicet let zavřený. Je to velmi významné i z hlediska budoucí zaměstnanosti a směřování mikroregionu severozápadního Mostecka.

A co plánované jezero místo dolu ČSA? S tím už také v územním plánování počítáte?
Ano, ústřední částí obnovy krajiny bude jezero, které se vrátí do původního prostoru, kde dříve bylo Dřínovské jezero a předtím Komořanské jezero. Takový druh rekultivace proto dává smysl. Navíc část území na vodě i na souši je v návrhu jako významné centrum výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celková plánovaná kapacita této soustavy se v součtu blíží výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny. Výhodou je, že tady už je infrastruktura pro distribuci výkonu, protože kolem jsou energetické stavby. Je v tom zkrátka nadějná budoucnost.

U jezera Most jsou pláže a chystá se tam občerstvení, kemp a další zázemí pro rekreaci. Plánujete něco podobného?
V textové části návrhu nového územního plánu je popsáno, že v budoucnu bude jezero u Horního Jiřetína a Černic sloužit obnovitelným zdrojům i rekreaci. Zásadní je pro nás spolupráce s vlastníky pozemků, energetickými společnostmi a státním podnikem Palivový kombinát Ústí, který se o krajinu po těžbě stará a patří mu jezera Most a Milada. Některé plochy pro obnovitelné zdroje jsou už vymezené, hlavně pro fotovoltaické elektrárny. Usilujeme o to, aby byla v budoucnu vyhlášena mezinárodní urbanisticko-krajinářská soutěž podobná té, která nyní řeší Miladu. Dá se očekávat, že rekreační funkce jezera ČSA nebude prioritní, ale nechceme ji potlačovat. Jde nám hlavně o území pod zámkem Jezeří a o plochy mezi budoucím jezerem a naším městem, kde by se měla rozvíjet hlavně rekreace a turistika.

Chcete u jezera obnovit původní osídlení? Třeba postavit vesnici Nové Albrechtice?
Tak daleko nejsme. V návrhu je vyhradit část území bývalých Albrechtic pro rekreační účely, což by umožnilo například výstavbu penzionu či obchůdků pro návštěvníky jezera a zámku. Trvalé bydlení je nyní méně pravděpodobné, i když také není vyloučeno. Ale z mého pohledu patriota, kdyby u jezera vzniklo pár bytových domů pro zaměstnance pečující o krajinu, o výrobu energie nebo o zámek, tak by to bylo super.

Bylo by to vůbec technicky možné? U jezera Most se kdysi plánovala nová městská čtvrť, ale z ambiciózního záměru sešlo kvůli nestabilnímu podloží.
U nás je výhodou, že velká část území bývalých Albrechtic nebyla těžbou dotčena. Nejsou tam tedy problémy se stabilitou a statikou, jaké má okolí jezer Most a Milada, kde v nejbližších desetiletích nebude možné postavit větší stavby.

Z bývalého nádraží v Horním Jiřetíně si město nechává dělat hotýlek. Kdy bude hotový?
Smlouva o dílo hovoří o tom, že stavba by měla být hotová v červnu, ale vzhledem k aktuální epidemické situaci dojde k menší prodlevě. Počítáme s druhou polovina léta. Kapacita bude dvanáct pokojů od dvoulůžkových po čtyřlůžkové. Hotýlek plánujeme s celoročním provozem, protože lidé u nás shánějí krátkodobé ubytování či přespání v létě i zimě. Jaká bude letošní turistická sezona, je ale ve hvězdách.

Kdo bude hotýlek provozovat?
Chceme ho provozovat sami jako město, pravděpodobně přes městskou správcovskou firmu. Detaily ještě ladíme.

Kolik výstavba stojí?
Vysoutěžené náklady na stavbu jsou necelých osmnáct milionů korun. Nádraží je ale stará budova, takže počítáme s vícepracemi. Projekt zahrnuje i okolní úpravy s parkovištěm, zpevněné plochy a zahrádku k restauraci. Budovu jsme koupili i s bývalou železniční tratí, která začínala v Litvínově a vedla k nám přes Chudeřín, Hamr a Janov. Ze zrušené trati chceme udělat cyklostezku, která by propojila Litvínov s Jiřetínem a Černicemi a hlavně se zámkem Jezeří.

Jak pokročily přípravy?
V přípravě cyklostezky jsme docela daleko. Máme podanou žádost o stavební povolení a pokud to dopadne dobře, letos by se měl soutěžit zhotovitel a v příštím roce by se mohlo začít stavět. Ode dneška za dva roky by možná první část cyklostezky mohla být v provozu.

Jaké jsou náklady?
Náklady jsou samozřejmě obrovské, počítáme se zhruba 120 miliony korun. Nejdražší položkou přibližně osmikilometrové komunikace budou související stavby, hlavně mosty. Budou se dělat dva zcela nové, z toho jeden přímo uprostřed Jiřetína pod kostelem. Chceme získat dotaci a máme několik možností. Mohli bychom čerpat z 15 ekomiliard určených na zahlazování stop po těžbě uhlí nebo většinu nákladů uhradit ze Státního fondu dopravní infrastruktury, kde je také šance uspět. A pak se ještě nabízí dotace přes takzvané Uhelné regiony.

Co budete dělat, když dotaci nedostanete?
Když bychom neuspěli s žádnou žádostí o dotaci, tak bychom asi postupovali po etapách a udělali nejdříve propojení mezi Jezeřím, Černicemi a Jiřetínem až k hotýlku. Další etapy by se pak týkaly úseků na Litvínov.

Nebude turistům vadit, že podhorská krajina s jezerem bude prošpikovaná slunečními elektrárnami?
Fotovoltaické ostrovy zaberou menší část obrovského jezera a na výsypkách budou na zvlněné krajině za lesem. Větrné elektrárny na horách jsou vidět, ale nové centrum obnovitelných zdrojů bude v zeleni bez komínů. Vždycky se najde pár lidí, kterým se to nebude líbit, ale měli by se přijít podívat, jak vypadá povrchový důl s elektrárnami kolem. To není žádná krása.

Těžba uhlí tu za pár let skončí a město nikdo nezbourá. Nastala po tom boji o záchranu Jiřetína lepší doba pro starostování?
Dost se nám ulevilo, protože v období let 2000 až 2015 tu byl fakt hodně těžký život. Byl to každodenní stres a tlak ze strany různých politiků a zájmových skupin. Stále se na nás obraceli novináři, kteří nám však většinou byli nakloněni, což nám hodně pomohlo. Každý den někdo volal, nebo přijel, a já byl stále v pohybu. Zašlo to tak daleko, že jsem uvažoval o odchodu z veřejného života. Ale v tuhle chvíli jsem rád, že jsem zůstal na radnici, protože projekty, které jsme rozjeli a některé už zrealizovali, se podle mě povedli.

Hodnotíte vstup Jiřetína do nové éry bez uhlí pozitivně?
Ano, vycházím z několika předpokladů. Tím, jak před pěti lety skončila skrývková těžba, nastalo ticho, které jsem předtím za celý život neznal. Ten hluk už jsme měli v sobě a teď najednou večer vylezete z baráku a je ticho. A druhý den zase vylezete ven a je zase ticho. Ticho každý den. Tehdy to bylo něco výjimečného, když třeba odstavili stroje o svátky. Teď je tu ticho pořád a není tu skoro žádný prach. Sníh byl teď celé týdny bílý, což jsme taky neznali. Životní prostředí se tu zkrátka moc zlepšilo, což je velmi důležité.

Je ještě něco jiného, co lze považovat za nadějné vykročení z doby uhelné?
Už jsme o tom mluvili na začátku - je to velký zájem o bydlení. Populace začíná být stabilní a dokonce má šanci posilovat o pár set dalších lidí.

Už to nejsou jen spekulanti, kteří chtěli rychle koupit domy a pak je draze prodat těžařům? Je zájem o trvalé bydlení?
Přesně tak. I přistěhovalí nájemci spekulantů, kteří tu před rokem 2015 skupovali některé domy, si Jiřetín oblíbili a chtějí tu bydlet s námi dlouhodobě nebo si dokonce sami něco k bydlení koupit. Nemovitosti tu budou nabývat na hodnotě právě s obnovou krajiny. Přispějí k tomu i nové pracovní příležitosti, které, jak předpokládáme, udrží zaměstnanost. Navíc tu máme stále Triolu, chemičku a hodně místních menších zaměstnavatelů. Řada lidí dělá také v blízkém Německu.

Jenže z dobývání uhlí má město slušné příjmy. Co budete bez nich dělat, když těžba skončí?
Na výpadek v příjmech se chystáme, proto investujeme, dokud peníze máme. Vzhledem k inflaci nechceme nechat peníze na účtu ležet. Je to hezké si dělat rezervu, ale není to úplně jednoduché. Ta doba, kdy nám z těžby přestanou plynout peníze, přijde poměrně brzo. Proto chceme rozjet aktivity, které městu do budoucna přinesou jiné příjmy než daňové. Jsou to drobné podnikatelské projekty jako hotýlek nebo plánované malé zahradnictví u čistírny odpadních vod, což už projektujeme. Chceme také poskytovat něco jako technické služby pro soukromníky, protože město má auto a řadu kontejnerů. Doposud jsme takto podnikat nemohli, protože auto bylo částečně na dotaci a po dobu pěti let jsme ho nesměli využívat ke komerčním účelům.

Chcete využít i nového energetického potenciálu v budoucí jezerní lokalitě?
Rozhodně ano, pro nás je to priorita. Město se chce aktivně podílet na budování centra obnovitelných zdrojů, aby občané Horního Jiřetína z toho měli prospěch. Jedná se nám například o bonus v podobě slevy na elektřinu nebo o kombinaci výhod s podílem města na zisku z výnosů
solárního parku. Případně se můžeme přímo podílet na výstavbě určité části energetického zařízení a jeho provozu. Sami jako město do nového byznysu jít nemůžeme, protože to bude obrovská investice, která vyžaduje silné partnery a spolupráci. Ta může přinést peníze do městského rozpočtu na další investice.