„Chodí rodiny s dětmi i sami dospělí a také Němci. Když je hezké počasí, je odtud vidět i Milešovka,“ říká pracovnice rozhledny, kde je také stálá expozice dobových fotek, které zachycují místní historii.

close info Zdroj: Deník zoom_in Šestnáct metrů vysoká vyhlídková věž z roku 1902 přitahuje lidi jako magnet. Z dálky vypadá majestátně a připomíná maják na pobřeží. Tady jste ale v zapadlém koutu Krušných hor. Místo moře se vlní za silného větru pastviny a lesy. Seběhnete z kopce a jste v Německu, odkud kdysi pocházela většina starousedlíků.

Rozhlednu postavili za Rakouska – Uherska místní obyvatelé a říkali jí Vyhlídka Franze Josefa. Před dvaceti lety prošla rekonstrukcí a stále slouží veřejnosti. Kdo šlápne na první schod, je v nadmořské výšce 720 metrů. Po výhledu může dole získat turistickou známku, pohlednice, informační brožury a další předměty pro cestovatele. „Turisté tu najdou tu vše, co potřebují. Máme i návštěvnickou knihu. Lidé tam ponejvíc píší, že byli spokojeni,“ upozorní Šišovič.

Rozhledna je v létě otevřená od úterý do pátku od 13 do 17 hodin a v sobotu a neděli od 10 do 17 hodin. Když chce někdo dorazit mimo provozní dobu, tak může zavolat na číslo 605 403 367 a prohlídku si domluvit. Vstupné pro děti od 5 do 15 let 10 korun, dospělí platí 20 korun.

Rozhlednu si jako výchozí bod své pouti Krušnohořím vybrali čtyři muži v čele se 48letým Romanem z Prahy. Rozhodli se jít pěšky z Hory Svaté Kateřiny až na Děčínský Sněžník a vyhradili si na to několik dnů. „Východní část Krušných hor nám připadá méně profláklá než ta západní. Tady by mohl být větší klídek,“ vysvětluje Roman výběr trasy. Parta přijela autobusem a od rozhledny vyrazila do Nové Vsi v Horách, odkud se vydá do Horního Jiřetína. Davy nepotkají. Starobylá Hora Svaté Kateřiny sice leží na křižovatce značených turistických tras, ale na rozdíl například od Božího Daru není krušnohorskou atrakcí s přeplněnými parkovišti. To ani místní nechtějí.

Hora Svaté Kateřiny patří k nejmenším městům v ČR. Má zhruba 450 obyvatel a zvláštní atmosféru. Řada lidí se shoduje, že málokde v Krušných horách na Mostecku je tak silně cítit duch Sudet, které vykořenila válka a odsud německých rodin. Někde to vypadá, jako by odešli včera. „Byla to divná doba. V lidech to stále je a ještě dlouho bude,“ poznamená v horní části města jeden z obyvatel. Zmiňuje poválečné rabovací gardy a kšeftování se zabranými majetky. „Visí to tu ve vzduchu. I dneska je to tenký led,“ potvrdí sousedka.

Naději přinášejí rodiny s dětmi, které se v městečku usazují. O staré a opuštěné domy je zájem. Pro mnoho lidí je Kateřina místem, kde lišky dávají dobrou noc, což mají za výhodu. Ve dne tu nehučí doprava, v noci nesvítí tisíce světel. A nad tím vším bdí rozhledna. „Bylo to pro mě zjevení, jako pohádka,“ vzpomíná na svůj první dojem z nevšedního městečka Tereza Alferi, která je starostkou T. J. Sokol Hora Svaté Kateřiny. Skupina patriotů založila místního Sokola loni a začala posilovat komunitní život, s čímž už dříve začali dobrovolní hasiči či sdružení HOSKA.

Hora Svaté Kateřiny
Městečko leží 12 kilometrů západně od Litvínova a na severu sousedí s německým městem Olbernhau a obcí Deutschneudorf. Většinu kateřinského katastru pokrývají lesy a louky. Orné půdy je jen jedno procento.
První písemné zmínky o obci jsou z konce 15. století. Kateřina proslula jako významné středisko těžby rud, hlavně mědi a stříbra, a mělo zvláštní privilegia. V městečku byl dokonce okresní soud.
Na území města se nachází tři kulturní památky - kostel svaté Kateřiny, sloup se sochou Panny Marie a socha Piety.
Důležitou institucí je městská základní a mateřská škola.