Než začne vyprávět o mosteckém Hněvínu, archeolog a expert na hrady Milan Sýkora vždy zdůrazní, že Hněvín by se mu říkat nemělo. „Je to nesprávné označení, toto je hrad Most,“ říká na hradním nádvoří u hvězdárny, kde dělníci při opravě zdí nedávno narazili na zbytky velkého reprezentativního paláce z doby kolem roku 1500.

Části základového zdiva a příčného křídla a s nimi i vykopané věci denní potřeby jsou cennou stopou potvrzující důležitost hradu, kterou ještě posílili páni Veitmilové. Tento mocný rod před pěti staletími navázal stavebními úpravami na původní podobu královského hradu, jehož historie sahá až do třicátých let 13. století, kdy zemi vládl Václav I.

„Byl to skutečně jeden z nejvýznamnějších a nejstarších hradů, které tu v Čechách máme. Jeho tehdejší podobu bychom mohli směle přirovnat ke Křivoklátu,“ upozornil Sýkora. Dnes už neexistující masivní bergfrit (kulatá věž) mosteckého hradu patřila k největším v zemi. Hrad byl kdysi královským palácem s královským sálem i kaplí. Jenže město Most v 17. století nechalo rozsáhlý komplex zbořit, aby pevnost nezneužila k výbojům cizí vojska. Teprve na přelomu 19. a 20. století vznikl na zpustlém kopci novodobý výletní hrad s rozhlednou a restaurací.

Milan Sýkora je archeolog z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. Specializuje se na období středověku, na hrady, tvrze a hmotnou kulturu. Byl hlavním autorem výstavy Zapomenuté příběhy – každodenní život na středověkých hradech Mostecka, která se konala v letech 2012 a 2013 v Oblastním muzeu v Mostě.

Sýkora před lety vytvořil na základě exaktních dat vizualizaci starobylého hradu, který pak Veitmilové doplnili o další prvky. Tento rod měl i funkci purkrabího na Karlštejně a také na úpravu mosteckého hradu najal odborníky, kteří se podíleli na přestavbě proslulého hradu Aubrechtsburg v Míšni na první německý zámek, kde použili zvláštní saskou gotiku, například záclonová okénka a sklípkové klenby.

„Tuto krásu rozehráli i v Mostě. Mostecký hrad byl po architektonické a umělecké stránce špičkovou realizací své doby, která by obstála i ve srovnání s Karlštejnem i s tím, co se stavělo v Míšni. Škoda, že nám v Mostě zůstalo jen žalostné torzo, ale i na základě toho se dá podoba hradu rekonstruovat,“ uvedl archeolog.

Například zachovaná studna je původní, patrně z nejstarší fáze výstavby hradu, kdy byla součástí vnitřních přízemních interiérů královského paláce. Točité schodiště ze saské pozdní gotiky ale zmizelo.

K novým nálezům patří předměty z odhaleného násypu, kterým se za Veitmilů dorovnával terén, aby podlahy jejich paláce byly rovné. V zemi se při opravě současných zdí našlo velké množství keramiky, kvalitního stolního i kuchyňského nádobí, malované hrnce, džbánky, zlomky skleněných číší, kostěná píšťalka, kachle s mýtickými zvířaty i věci ze železa.

Nálezy zbytků paláce podle Sýkory potvrdily, že mostecký hrad byl na svou dobu velmi vyspělou stavbou, jehož historii a podobu se postupně po malých částech daří archeologům rozkrývat. „Doplňujeme mozaiku,“ komentoval expert. Do skládanky možná zapadnou další díly. Opravy zdí mají pokračovat na jiném místě a Sýkora očekává nová fakta. „Každé kopnutí do země přináší nějakou informaci,“ vysvětlil. Pro archeology je užitečné i to, že nic nenajdou. Jindy jim stačí v určitých vrstvách jen pár střepů. „Díky tomu lze rekonstruovat mechanismus žití na hradě,“ dodal Sýkora.

On sám prosazuje název hrad Most, protože takto se mu říkalo za éry Přemyslovců i za Jana Lucemburského, kdy se začalo používat také označení Landeswarte (zemská stráž). Po třicetileté válce, kdy byly strženy hradby, se vžil termín Zámecká hora, v některých pramenech i Mostský hrad. Hněvín je název zavedený v druhé polovině 20. století.

Předtím bylo na kopci, o trochu níže než hrad, pravěké sídlo z doby halštatské a v 8. a 9. století raně středověké hradiště. To ale zaniklo s expanzí středočeských Přemyslovců do severozápadních Čech.

Hrad patří městu Most. Slouží jako odpočinková zóna. Nemá původní historické vybavení ani prohlídkový okruh s průvodcem. V jediném výstavním prostoru je expozice věnovaná pobytu alchymisty Edwarda Kelleyho za vlády Rudolfa II. Venkovní areál je veřejnosti volně přístupný od 9 do 18 hodin. Objekt s restaurací, hotýlkem a zahrádkou bude zavřený do jara 2022 kvůli rekonstrukci kuchyně. Hrad má nyní ve správě mostecké městské divadlo, které do září využije nádvoří pro venkovní představení. Herci na hradu zahrají například oblíbený muzikál Noc na Karlštejně. Lidová slavnost Den Magistra Edwarda Kelleyho s jarmarkem se letos v červnu na hradu konat nebude.