Když pyrotechnici odpálí letos na silvestra velký ohňostroj z mosteckého hradu na vrchu Hněvín, uvidí světelnou show lidé ze širokého okolí. Když pak ale na jaře přijdou na hrad jako výletníci, neuvidí z něj celý obzor. Část výhledu totiž zakrývá les, který se táhne od úpatí hory až k hradbách. Proto v Mostě už delší dobu zaznívají hlasy, aby dřevorubci v nejvyšší partii Hněvína prořezali či případně vykáceli stromy. Pokud by k tomu došlo, bylo by z hradní restaurace a dalších částí památkového areálu vidět hlavně na jezero Most. To je totiž od loňska turistickou atrakcí, která přitahuje návštěvníky z celé České republiky. Dosud byla lákadlem právě dominanta městského hradu, kde bude po modernizaci interiéru opět možné poobědvat jako na ústecké Větruši, odkud je vidět Labe.

Vedení mostecké radnice je proti rozsáhlému snižování horního pásu lesa pod úroveň hradeb. „Terén je na Hněvíně velmi složitý. Nedoporučujeme, aby se na svahu kácelo. Případné prořezávky bych řešil v minimální formě,“ sdělil náměstek primátora Marek Hrvol (ProMost).

O lepším výhledu do krajiny v okolí Hněvína se nedávno diskutovalo na zasedání zastupitelstva. Jan Schiller (ANO) navrhl udělat studii či zmapovat, zda je možné u hradu udělat šetrnou prořezávku, aby například z hradní restaurace byl výhled na jezero Most. „Když jsem byl naposledy v restauraci, tak jsem koukal jen na stromy. Myslím si, že je to docela škoda, když návštěvníci hradu přicházejí o výhled na jezero, kterým se chlubíme,“ řekl zastupitel.

Marie Aichingerová prodává v Mostě
Trhovkyně je šťastná, že může prodávat vánoční zboží na farmářském trhu v Mostě

Před pár lety byl v této záležitosti iniciativní Daniel Drtík (ODS). S nadsázkou tvrdil, že by mohla vzniknout Drtíkova vyhlídka. Stačila by prý lavička natočená k jezeru po úpravě koruny lesa. „Část těch stromů je i ve velmi špatném stavu a proschlá, což znamená, že prořez by tam byl účelný. Není to věc, která by byla technicky nerealizovatelná,“ uvedl Drtík.

Podle Martin Domína (SMM) se podobný návrh projednával na městské komisi regionálního rozvoje. „Domnívám se, že prořez stromů na hradě Hněvín je více než žádoucí,“ konstatoval zastupitel.

Milan Rybák (SMM) upozornil, že na hradě je vyhlídková věž, která nabízí nezastíněné panorama. „Stačí vyjít 118 schodů a na jezero je vidět výborně,“ připomněl.

Ani primátor Jan Paparega (ProMost) nepatří k příznivcům ukrajování lesa. „Není úplně vhodné zasahovat do porostu. Kořenový systém stabilizuje svah a zabraňuje sesuvům půdy,“ zdůraznil.

Kostel sv. Vavřince v obci Havraň ve dne a po prvním nasvícení večer v sobotu 27. listopadu.
Mostecko má novou noční dominantu. Nadšenci nasvítili památný kostel v Havrani

Interiér hradu je nyní zavřený. Město bude investovat miliony korun do rekonstrukce kuchyně, restaurace, ubytování, do opláštění terasy, oprav hradeb a technického zázemí. Většina prací má být hotova v příštím roce. Město Most, Krušné hory, České středohoří, děkanský kostel a jezero Matylda lze pozorovat z několika vyhlídek v podhradí.

Křoviska jako bariéra proti útoku

Znělcový vrch Hněvín, který je neodmyslitelně spjatý s městem Most, nebyl vždy zalesněný. Bez souvislého pásma stromů se ocitl ve středověku, kdy na kopci vznikl gotický hrad. „Všechno dřevo se spotřebovalo na stavbu a na otop,“ sdělil archeolog Milan Sýkora. Likvidace lesa byla výhodná i pro obranu. Stromy uvolnily prostor trnitým křoviskům, kterými by případní útočníci nedokázali projít s plnou výzbrojí a výstrojí. Podobné houštiny jsou dnes na svahu orientovaném k Širokému vrchu.

Vývoj porostu v okolí hradu ukazují historické obrazy, pohlednice, fotografie, mapy a staré grafiky, včetně proslulé veduty z roku 1602, na které je kopec bez lesa.

V roce 1646 dobyli hrad za Třicetileté války houževnatí Švédové. Aby významná pevnost u bohatého královského města nepřitahovala pozornost dalších armád, císař Ferdinand III. povolil demolici hradu, která začala v roce 1651. Kopec zpustl a zarůstal náletovými dřevinami, jen na úpatí byly vinice a zahrady. K další kultivaci došlo až v druhé polovině 19. století, kdy se zalesňovaná hora stala odpočinkovou zónou a cílem turistů. Na kopci vznikla nejprve restaurace a do roku 1911 romantická replika gotického hradu s novou vyhlídkovou věží. Tehdy se kopci ani hradu neříkalo Hněvín, ale Zámecká hora. Původní název středověkého hradu byl Landeswarte.