Pohlídají, jak průhledně nakládají úřady a organizace s veřejnými financemi. Řeč je o lidech z nového projektu, který spojil programátory usazené v Praze s občanskými aktivisty z neziskových organizací na Ústecku. Míru možné korupce nejprve vyhodnotí na základě „tvrdých dat“ počítačový program. Výstupem bude jednoduchá vizualizace, takzvaný K-index. Interpretované výsledky výzkumu podají lidem občanští aktivisté s místní znalostí, nezávislý novinář o nich bude psát. V našem regionu to chce mezioborový tým stihnout do krajských voleb.

Web Hlídač státu najdete na hlidacstatu.cz.

Na K-indexu začal web sledující nakládání politiků s veřejnými prostředky nazvaný Hlídač státu pracovat na jaře. „Jde o index korupčního rizika,“ přiblížil ředitel Hlídače státu Michal Bláha, který žije a pracuje v Praze, ale pochází z Mostu. „Představte si to jako energetický štítek lednice nebo domu. Je to jednoduché srozumitelné vyjádření toho, jak moc se jednotlivé úřady i organizace chovají transparentně,“ vysvětlil Bláha.

Míru možné korupce vyhodnotí počítač na základě „tvrdých dat“, jako jsou smlouvy nebo veřejné zakázky. Novinku chce Hlídač státu testovat v Karlovarském a Ústeckém kraji. Ten si experti vybrali i proto, že vzhledem k minulým kauzám spojeným s hospodařením s penězi z Evropské unie nemá region zrovna dobrou pověst.

Počítačovému programu neuteče nic, co „smrdí“. Například to, kolik smluv uzavřel úřad se skrytou cenou, kolik jich má s nově založenou firmou, jaké se pohybují těsně kolem limitu veřejných zakázek nebo které smlouvy byly uzavřeny o víkendu. Utajování cen lidé z Hlídače státu sondovali například u Správy a údržby silnic Ústeckého kraje. „Ta utajuje ceny přibližně u čtvrtiny smluv. Což není úplně super, dobré to bývá tak kolem 10 procent. Ale ve srovnání s Libercem tato organizace dopadla dobře. Tam utajují ceny u poloviny smluv, a to je opravdu podezřelé,“ uvedl Bláha.

Software se bude zabývat také takzvaným ukazatelem koncentrace dodavatelů. „Ta říká, kolik firem si mezi sebou rozdělí peníze, které utratí úřad,“ přiblížil Bláha s tím, že potenciálním korupčním faktorem je to, když jde velké množství peněz od samospráv malému množství dodavatelů. Lidé z Hlídače státu z tohoto hlediska už vyhodnotili první úřady v Ústeckém kraji. Zjistili, že město Ústí nad Labem má koncentraci dodavatelů velmi nízkou, kolem pěti procent. „To je velmi dobré číslo, město zachovává velkou konkurenci firem,“ pochválil Bláha. Zato v Teplicích, které mají také velký rozpočet, se koncentrace dodavatelů pohybuje kolem 30 procent. „Malé množství dodavatelů tak inkasuje velké množství peněz,“ vysvětlil číslo Bláha.

Jde ale pořád o číslo bez výkladu a je možné, že tu nic „nesmrdí“. Město třeba zrovna dělalo velkou stavební zakázku, která jeho K-index vyhoupla jednorázově nahoru. Aby se v projektu vyhnuli podobným zkreslením, s interpretací výsledků počítačového programu proto musí programátorům pomoct místní znalci. Hlídač státu k tomu angažoval lidi z neziskovek jako Ústecké šrouby a Stop tunelům. „Naší úlohou je zasadit čísla do kontextu, aby interpretace údajů nebyla zkreslená,“ potvrdila Jana Bohuňková ze Stop tunelům.

Tým teď programuje první verzi K-indexu, kterou bude ověřovat na velkém množství dat v Ústeckém a Karlovarském kraji. Ostrou verzi po odladění chyb pilotního programu zveřejní Hlídač státu na jaře příštího roku. K-index má sloužit novinářům ke snadnějšímu odhalování nekalostí, ale podle představ lidí z projektu ho má používat i samotná veřejnost. „Chceme, aby se téma transparentnosti úřadů dostalo lidově řečeno do hospod, aby si ji lidé hlídali sami,“ popsala Bohuňková.

Úřadům doporučí, jak zlepšit práci

Lidé z Hlídače státu a partnerských organizací spolupracujících na projektu ještě plánují vypracovat na základě jejich budoucích zjištění sadu užitečných doporučení pro úředníky, zastupitele i vládu. „Jaká ta doporučení budou, teď neumíme říct, protože nevíme, jaká data nám z toho 'polezou'. Ale už jsou náznaky, že to bude velmi zajímavé. Rozdíly mezi organizacemi jsou obrovské,“ nastínila Bohuňková.

S Hlídačem státu bude spolupracovat také portál Hlídací pes, který čtenářům nabízí nezávislou analytickou žurnalistiku. Píše pro něj i bývalý redaktor Deníku se zkušenostmi z řady jiných médií Robert Malecký. Ve své profesi podobné datové nástroje jako Hlídač státu používá léta, ale stále se s nimi každým dnem také učí pracovat. „Pomůžeme při ladění K-indexu a 'přežvýkáme' to veřejnosti,“ popsal účast Hlídacího psa na společném projektu Malecký.

S výsledky zkoumání budou Hlídač státu a spol. lidi seznamovat v průběhu období, kdy se budou konat dvoje volby. Letos krajské, za dva roky komunální. „Ve spolupráci s dalšími nástroji jako web Nasipolitici.cz jsme schopní veřejnosti dávat poměrně přesný obrázek, jak vypadaly minulé čtyři volební roky, a dávat jim fakta, na základě kterých by se měli rozhodovat,“ je přesvědčen Malecký. Že by na nějakou nekalost nepřišel, toho se podle všeho nebojí. „Tady ať člověk kopne kamkoli, vždycky ta ropa poteče,“ podotkl k prostředí Ústeckého kraje.

Vývoj K-indexu a práce s tím spojené tým financuje z programu Active Citizens Fund nadace Open Society Fund, respektive z takzvaných Norských fondů. „Podpora je na 18 měsíců ve výši přibližně 1,8 milionu korun,“ vypočítal Bláha. Peníze jsou určené také na osvětu veřejnosti. „To je věc, na které chceme pracovat velmi intenzivně,“ doplnila Bohuňková.

Dalších zhruba 2,2 milionu korun od Norských fondů na svůj podíl v projektu dostal portál Hlídací pes. Na celkových nákladech se podílejí i samotné organizace.

Hlídač státu
Hlídač státu už čtyři roky zprůhledňuje a analyzuje obchodní vztahy státu se soukromými subjekty a podporuje protikorupční aktivity v České republice. Na jeho webu www.hlidacstatu.cz přehledně najdete například smlouvy, veřejné zakázky a dotace. Hlídač státu pracuje s miliony dokumentů, které většinou zpracovává automaticky počítačový program.