Vynález nástroje, který berou do rukou už malé děti a věrni mu zůstávají třeba při luštění křížovek a sudoku senioři, patří Britům. „Kdesi v Anglii vítr vyvrátil dub a pod ním objevili lidé grafit. Zjistili, že se s ním dá čmárat. Aby si nešpinili ruce, dali ho do dvou dřívek a omotali," řekl mostecký sběratel tužek Emanuel Petráň.

Další historie se už psala v Rakousku-Uhersku. Patent Josefa Hardmutha se začal vyrábět v továrně Koh-i-noor v Českých Budějovicích. Firma je dnes ve střední a východní Evropě lídrem v oblasti výroby a prodeje školních, kancelářských a výtvarných potřeb. Každý rok společnost vyrobí více než 250 milionů psacích potřeb.

Výstava je interaktivní. Je vhodná i pro rodiny s dětmi a školní výpravy.

K tužkám, na nichž se objevily letadla, lodě a houby, se dostal náhodou v dospělosti Petráň. „Nejdřív jsem je začal chaoticky shromažďovat, pak systematicky sbírat. To už dělám 43 let a mám jich 7000," řekl muž, který na svůj koníček nedá dopustit. „Je nás v republice osm sběratelů, všichni se známe a zatím si tužky vždy vyměňujeme nebo darujeme, nikdy neprodáváme," konstatoval.

Na výstavě uvidí lidé nejmenší tužku, která je součástí zápisníčku z roku 1921. Měří pouhé tři centimetry a tuha má sílu tři milimetry. Největší kus v sále muzea má dva metry a 64 centimetrů a je to patnáctinásobek klasické žluté tužky.

Ve vitrínách jsou tužky troj-, čtyř-, šesti- i osmihranné, kulaté, ve tvaru srdíčka, všelijak zakroucené, reklamní i s potiskem. „Škála tvrdosti je aktuálně dvacetistupňová, jednu dobu měla 21 stupňů, a já mám celé zastoupení," řekl Petráň, který by chtěl svou sbírku věnovat Žatci. „Jsem žatecký rodák a mám pro to město slabost, už jsme se domluvili, že stálá expozice by mohla být v Chrámu chmele a piva," nastínil budoucnost obsáhlé sbírky, v níž se nachází i tužka, kterou své rukopisy psal na severu Čech spisovatel Vladimír Páral.

Součástí interaktivní výstavy je přehled veškerého psacího náčiní od brka až po plnicí pero, každý návštěvník si navíc může svou vlastní tužku vyrobit.