Termosky s teplými nápoji, hřejivé oblečení a dobrá nálada k tomu. U jídelního stolu na zastřešené tribuně mosteckého hipodromu sedí veselá skupinka přátel a příbuzných z Teplic, Karlových Varů, Lomnice nad Popelkou a Jablonce nad Nisou.
„My milujeme dostihy,“ vysvětlila setkání u závodní dráhy 65letá Hana Kuchtová z Teplic, která letos nevynechala na hipodromu žádný dostih. Do Mostu za nimi jezdí se svými blízkými a kamarádkou už několik let. „Když nám to zdraví a počasí dovolí, tak jsme tady, protože v televizi to není ono, jako to vidět naživo,“ řekla návštěvnice. Mostecký areál si oblíbila a na dostihy chce jezdit i příští rok. Jen během covidu se musela omezit, protože také na dostihy dolehla vládní protiepidemická opatření.
Letošní poslední dostihový den trochu omezovala jen celodenní dušičková mlha, která snižovala viditelnost při sledování vzdálenějších úseků závodní dráhy. Na obzoru mizela v nízké oblačnosti i mostecká paneláková sídliště s Krušnými horami, které bývají z hipodromu vidět za jasného počasí. Naštěstí nepršelo, takže v hledišti se shromáždil dav lidí z celé republiky, včetně Prahy.
play_fill
„Mě dostihy baví přes čtyřicet let. Do Chuchle jsem chodil už v sedmdesátých letech a do Mostu začal jezdit po sametové revoluci, když tu hipodrom postavili,“ svěřil se jeden z Pražanů, kteří v hloučku u velké obrazovky diskutovali o favoritech.
Jedním z nich byl hnědák Ilias, se kterým žokejka Michaela Maláčová vyhrála čtvrtý dostih na trati dlouhé dva kilometry. „Na hipodromu se jezdí dobře, je dobře připraven a má velkou hezkou dráhu. Koník byl taky suprově připravený. Už vyhrál letos tři dostihy, takže se dalo předpokládat, že bude patřit k favoritům. Když jsem dojela do cílovky, tak jsem mu ukázala prostor a koník jel,“ řekla po dekorování žokejka působící v Německu, která si pochvalovala průběh mosteckého dostihu. „Jsem moc ráda, že jsem tady mohla jezdit,“ dodala.
Velmi úspěšná sezona
Letos se na hipodromu konalo celkem sedm dostihových dní. „Sezonu hodnotím jako velmi úspěšnou, protože bylo hodně dostihů a vždycky spousta lidí. Od občanů města Mostu víme, že se na dostihy pokaždé těší, a přijdou v hojném počtu,“ uvedla členka dozorčí rady společnosti Hipodrom Most a zastupitelka Olga Šrůtová.
Od listopadu do března bude areál pro veřejnost zavřený a znovu se otevře na jaře s novou dostihovou sezonou. Společnost nyní připravuje program dalších dostihů. Co se týče údržby rozsáhlého areálu, v plánu je nákup křovinořezu na údržbu zeleně, která hipodromu dominuje a potřebuje péči. Letos byla největší investicí výstavba nového zavlažovacího systému za víc než 11 milionů korun, který vyřešil dlouhodobé potíže s vodou. Její distribuci na velké návrší znesnadňovaly úniky ve starém potrubí. Proto vznikl nový přivaděč o délce 1,4 kilometru a obnovou prošla také technologie s čerpadly. S modernizací pomohlo město, které je jedním z akcionářů společnosti.
O hipodromu
close
info
Zdroj: Deník/Martin Vokurka
zoom_in
Hipodrom Most leží na jižním okraji města, kde zabírá horní planinu rekultivované Velebudické výsypky. Toto území bylo v druhé polovině 20. století součástí uhelné důlní oblasti. Koňské dostihy se na travnaté dráze konají od 13. září 1997. První závody byly ještě bez tribuny i věže.
Za výstavbou hipodromu stáli hlavně lesní inženýr Stanislav Štýs, expert na rekultivace, a jeho přítel Jaroslav Podolán, bývalý šéf chovu koní ve Svinčicích, kterého napadlo postavit v Mostě dostihový areál. Jejich vize vyvolala na průmyslovém severu úžas i pochybnosti, ale navzdory mnoha překážkám se sen vyplnil. Projektantům tehdy pomáhal Yann de Chevigny, světový expert na dostihové dráhy. Díky němu je dnes tribuna tam, kde divákům nesvítí slunce do očí. I proto je hipodrom tak oblíbený. Oživil liduprázdnou krajinu a vyrostl postupně na zalesněné 800hektarové důlní výsypce, kde bývalo několik vsí. „Trvalo nám to dlouho, ale vznikl areál, který má i sociální funkci. Je místem setkávání lidí, což je velmi důležité,“ upozornil Štýs během oslavy 20. výročí otevření hipodromu.
Málokdo už ví, že vůbec první dostihy v Mostě se konaly v květnu 1960 na provizorní dráze v místě dnešního fotbalového stadionu. Tehdy přišlo 16 tisíc diváků.
