V bývalé samostatné vesnici Hamr se od jejího připojení k Litvínovu hodně věcí změnilo. Když 65letý Jiří Borč venčí psa u zrušeného sportoviště vedle garáží v ulici Lounická, zmiňuje i zánik fotbalových utkání na horním hřišti. Tam ještě před dvaceti lety stálo oblíbené letní koupaliště, ale dnes je to oblast s rodinnými domy. „Koupaliště bylo perfektní, malý a velký bazén, pohoda a klid,“ vzpomíná pamětník. 

Pryč je také doba, kdy do Hamru jezdili v bryčkách turisté až ze Saska, aby si odpočinuli v místních hotýlcích obklopených zelení. Pozůstatky pozdější těžby uhlí, která výrazně zasáhla spodní část bývalé podkrušnohorské obce, úřady zahladily teprve v posledním desetiletí, kdy dokončily rekultivaci šachetní oblasti Rudý sever a otevřely pro veřejnost lesopark Nové Záluží.

V posledních letech ale v rekreačním areálu popraskaly na některých místech asfaltové cesty a vstupu na ně brání závory. Litvínovská radnice nedávno informovala, že část vnitřních stezek opraví a odstraní zátarasy. Chce to stihnout ještě letos, pokud bude přát počasí.  

„Na vybraných stezkách bude z poškozených úseků odfrézován živičný povrch v celé jeho šíři. Tento recyklát bude následně rozdrcen a uložen zpět,“ sdělila mluvčí radnice Jitka Pavlíková. Po zhutnění povrchu se stezky otevřou pro pěší i cyklisty. Oprava má stát zhruba 1,8 milionu korun. 

Největší nepříjemností se blízkost Janova

Na jedné straně Nové Záluží, na druhé Krušné hory. Blízkost přírody, které Hamr po staletí využíval, místním vyhovuje. „Bydlení je tu moc dobré,“ svěřil se 73letý Robert, který se stará o studánku poblíž horních činžáků postavených před sedmdesáti lety. Pramen u asfaltové cesty pod lesem není moc vidět, protože ho chrání poklop pokrytý spadaným listím. Robert tuto vodu nepije, ale používá ji na zalévání kytek. Zdroj, který vyvěrá do skruže, by podle něj mohl být pitný, avšak do stojaté vody pronikají slimáci a nečistoty.

close info Zdroj: Deník zoom_in „Na podzim málo pršelo, takže voda ubyla,“ dodal starousedlík, který v dětství jezdil na lyžích z Klínů až do Hamru. Připomněl, že dřív bývalo v obci hodně zahrad a sadů, hlavně třešňových. Z té doby zůstala v Hamru část historických stavení, později oddělených od horního sídliště páteřní silnicí v ulici Podkrušnohorská. I činžáky z éry stalinismu si dosud zachovávají původní ráz. Na střechách mají dodnes komíny a v některých bytech fungují krbová kamna. 

Řada obyvatel Hamru si život v někdejší vsi pochvaluje a shodují se v tom, že jim pocit klidu narušuje pouze přítomnost nedalekého janovského sídliště. „Janov to je neštěstí, ghetto,“ vysvětlují smutně. 

Kromě plánovaného bourání dalších prázdných paneláků v Janově by mohlo Hamru pomoci i využití areálu bývalého kovošrotu. Ten stojí na katastru Hamru a město Litvínov, které areál koupilo, z něj udělá sídlo svých technických služeb. Na vybudování zázemí má celý rok 2022, po kterém si město vezme na svá bedra i svoz odpadu. 

Historie Hamru 

Hamr, ležící mezi Janovem a Chudeřínem, je místní částí Litvínova od roku 1986. Předtím to byla obec písemně doložená v 16. století, kdy se v ní zpracovávala železná ruda. Název vsi vznikl podle kovacího stroje poháněného vodou (hamr). 

Hamr byl v 19. století, stejně jako sousední Janov, oblíbeným rekreačním letoviskem s hotelovými a lázeňskými domy.  

Význam Hamru vzrostl po vybudování tramvajové trati a Mostecké přehrady, která byla od roku 1914 strategickou zásobárnou pitné vody a největší stavbou svého druhu v Rakousku-Uhersku. Dolní území vsi však zároveň začaly obklopovat uhelné doly, kvůli kterým zanikla velká část historického osídlení s atraktivními vilami.  

Sklárna, papírna, cihelny, mlýn, výrobna hraček a škrobu a tramvajová dráha se také nedochovaly.