Na délku měří téměř 160 metrů, na výšku téměř 40 a váží 15 tisíc tun. Obří těžební rypadlo poprvé roztočilo svá kola v roce 1983, tehdy jeho stavba stála téměř čtvrt miliardy korun. V dnešních cenách se jedná o částku téměř čtyři miliardy korun. Rypadlo RK5000 je dnes jednou z největších atrakcí uhelného safari, které ve svém dole provozuje těžařská společnost Sev.en, „Jeho technický stav už několik měsíců návštěvy veřejnosti neumožňoval, a proto bylo rozhodnuto o naskenování celého stroje a vytvoření 3D modelu pro budoucí virtuální prohlídky jeho interiéru,“ říká mluvčí těžařské společnost Eva Maříková s tím, že Sev.en nyní jedná o možné záchraně jedinečného stroje.

Pokud na ni dojde, bude nutné rypadlo asi o kilometr přesunout. Místo, na kterém stojí nyní, totiž bude v budoucnu hluboko pod hladinou jezera, které vznikne na území dnešního lomu ČSA. Vznikla proto pracovní skupina, která bude řešit možnou záchranu rypadla. „Jde o to stroj rozhýbat, nechat jej odejít do míst, kde nebude voda a udělat z něj atraktivitu. Zatím není jasné, zda se do tohoto projektu pustíme, ale společně se Sev.en se rozhodne, zda má taková akce smysl,“ řekl náměstek hejtmana Jiří Řehák.

Jednoznačně nejnákladnější položkou v záměru je samotný přesun. Ten by měl vyjít na vysoké desítky milionů korun, mluví se až o 80 milionech. Potřebnou částku by rád kraj sehnal z Národního fondu obnovy. Naopak samotný provoz tohoto turisticky zajímavého místa, které by mohlo sloužit i ke vzdělávání, by pak stál nanejvýš stovky tisíc korun ročně. „Příklad dobré praxe máme z Horní Lužice, kde také končila povrchová těžba uhlí. Tam do toho navíc vstoupila i spolková vláda. U nás nic takového není, tady je to jen na nás a na Sev.en,“ ukázal na nedaleký vzor Řehák. Právě v Lužici se proměnila řada hnědouhelných lomů v jezera, která jsou dnes velmi oblíbená mezi turisty nejen z Německa, ale také z Česka nebo Polska.

Lužická jezera

Stěhování rypadla, které je i dnes viditelné z velké dálky, by podle Evy Maříkové zajistila Severní energetická ze skupiny Sev.en Česká energie. „Na technickém zajištění akce by se podíleli zaměstnanci těžební společnosti, kteří původně na velkostroji pracovali. Nutná by byla rovněž nezbytná rozsáhlá úprava terénu, aby velkostroj mohl na nové stanoviště odkráčet po trase, jejíž sklon by nepřesáhl 5 %,“ upřesnila možný přesun mluvčí Sev.en.

Podle hejtmana Jana Schillera se historický stroj, který není památkově chráněný, podařilo oživit a dokázat tak, že je schopný přesunu. „Myslím si, že bychom se měli snažit tento stroj zachovat, je největší, který tu máme. Měli bychom si tu historii přiznat,“ řekl hejtman s tím, že by novou expozici bylo možné navázat na Podkrušnohorské muzeum.

U jezera Benedikt v Mostě bude v těchto místech nové dětské hřiště.
U oploceného jezera v Mostě vznikne za miliony korun velké dětské hřiště

Milovníci průmyslové techniky si mohou rypadlo RK 5000 prohlédnout virtuálně již nyní. Skupina Sev.en Česká energie se pro vytvoření modelu velkostroje spojila s týmem studentů a odborníků na virtuální realitu. Studenti Slezské univerzity v Opavě celý stroj naskenovali a specialisté firmy Most Creative Space z těchto dat vytvořili trojrozměrný model. Při přípravě pomáhali též odborníci z útvaru hlavního mechanika těžebních společností, které stroj v minulosti využívaly. „Výsledkem jsou dvě verze virtuální prohlídky velkostroje. K rozsáhlejší zájemci potřebují 3D brýle a umožňuje pohyb přímo po velkostroji. Tuto prohlídku umožníme zájemcům při mimořádných akcích, jako je například Mostecká slavnost a oslava Dne horníků,“ vysvětluje mluvčí těžebních společností skupiny Sev.en Česká energie Eva Maříková a dodává: „Neméně zajímavá ovšem je i jednodušší verze nevyžadující 3D brýle, která bude velmi podobná virtuálním prohlídkám například galerií nebo muzeí.“ 3D prohlídku mohli v listopadu poprvé vidět zaměstnanci společností skupiny Sev.en Česká energie a jednodušší varianta prohlídky bude od ledna přístupná na webu Uhelného safari.

Velkorypadlo Březenský drakVelkorypadlo Březenský drakZdroj: Deník/Jan Vraný

Podobný, i když o poznání menší stroj, si mohou již dnes lidé prohlédnout na Chomutovsku. Z rypadla, dnes známého jako Březenský drak, se stala oblíbená atrakce, za kterou do Března přijíždí mnoho turistů. Toto rypadlo původně pracovalo více než třicet let na dole Nástup v Tušimicích, který patří Severočeským dolům.

Podobné štěstí na život po životě nemělo rypadlo z lomu Bílina, které před téměř patnácti lety zasáhl požár a poničil jej natolik, že těžařská firma Severočeské doly zavrhla jeho opravu. Nechala jej odstřelit a rozebrat na šrot.

Rypadlo RK 5000
Korečkové rýpadlo RK 5000 sloužilo k dobývání skrývkové horniny v uhelném lomu ČSA. Pohybovalo se díky dvěma kráčejícím hydraulickým podvozkům, přičemž hlavní má vnější průměr 33 metrů a podvozek spojovacího mostu 10 metrů. Gigant mezi skrývkovými rýpadly dosahuje výšky 40 metrů a délky 160 metrů. Celý kolos váží 5 500 tun a za hodinu dokázal odtěžit až 4 450 metrů krychlových horniny. Unikátní částí stroje je korečkový řetěz vážící téměř 230 tun a měřící bezmála 140 metrů. Jeho pohon zajišťovaly dvě převodové skříně (každá o hmotnosti 75 tun) a dva elektromotory o příkonu 1,6 MW, které řetězu dodávaly sílu až 324 tun. Stavba rýpadla začala v roce 1980 přímo v lomu, v roce 1983 začal jeho zkušební provoz. Stroj byl odstavený v roce 2016. Za celou svou éru vytěžil téměř 154 milionů kubíků zeminy a odpracoval 90 tisíc provozních hodin, což odpovídá zhruba deseti a půl letům nepřetržité těžby.