Rodák z Lomu vydal loni knihu Návraty do královského města Most. Ojedinělá publikace má 384 stran, 400 fotografií a zachycuje 74 mosteckých ulic a náměstí včetně snímků ze střech. Listování je procházkou neexistujícím městem, ve kterém fotograf v letech 1970 až 1975 dokumentoval kromě budov i příběhy obyčejných Mostečanů donucených režimem smířit se s obří demolicí.

„Mým donkichotským snem je, aby o zničeném městě věděli nejen lidé z regionu,“ říká 72letý patriot, kterému jeho záměr na podzim nevyšel podle představ. Na 14. října plánoval prezentaci knihy v přesunutém mosteckém kostele, kam pozval i litoměřického biskupa Jana Baxanta a bývalého prezidenta Václava Klause. Jenže úřady pak zrovna od toho dne zakázaly kvůli epidemii koronaviru hromadné akce a požehnání knize se muselo zrušit. Před Vánoci se při krátkém otevření knihkupectví sice prodaly stovky kusů a pomohl i e-shop, ale zbylý náklad zůstal ve skladu a zájem opadl. Vyjednat nové setkání či autogramiádu v Mostě nebo Praze se autorovi zatím nedaří. V mosteckém kostele pro to podle něj přestal být důvod. „Loni jsem akci načasoval na 45. výročí stěhování kostela, což letos už nedává smysl,“ vysvětluje.

Lanc se jako pamětník řadí k osobnostem, podle kterých byla likvidace historického města Most neuvážená. „I když, co se stalo, nedá se odestát, je zarážející, že dosud neexistuje oficiální zhodnocení tohoto faktu a velebí se věci, které jsou důsledkem chyb vládnoucí garnitury před rokem 1989 a ani současní politici ke zničení města oficiální stanovisko nevydali,“ dodává.

Nové domy na okraji Mostu poblíž Vtelna a Benediktu.
OBRAZEM: V Mostě vznikají nové obytné domy, u jezera být nesmí

Autor o sobě tvrdí, že není fotografem, který by fotil celý život. Měl etapy, které souvisely s jeho věkem. Kniha Návraty do královského města Most navázala na jeho vzpomínkovou fotografickou publikaci z roku 2018 „Královské město Most. Město uhlím prokleté“, kterou vydal v nákladu tisíc kusů. Vše se prodalo, což ho překvapilo, protože u snímků nebyly přesné místopisné údaje. V nové knize vytištěné na kvalitním papíru v nákladu 1 500 kusů záběry popsal uznávaný znalec starého Mostu Bohumil Hlaváček.

„Přesto, že jsem nefotil starý Most systematicky, na fotografiích jsem zaznamenával osud a proměny města a jeho obyvatel,“ píše v úvodu knihy Lanc, který byl v lednu 1970 přítomen předání klíče od starého Mostu těžařům. Jeho snímky jsou ovlivněné dílem světoznámého českého fotografa Josefa Sudka, ke kterému se fotograf z Mostecka dodnes hrdě hlásí. Dokonce ho tehdy navštívil v jeho pražském ateliéru, kde mu mistr poradil, jak fotit.

Víska Polerady u Mostu a její okolí.
Proč mají lidi rádi Polerady u Mostu? Klid a pohoda, říkají

Lanc fotil Most nejprve bez lidí, ale pak ho začal jejich podivný osud fascinovat. Vzpomíná, jak do poslední chvíle vyvěšovali při státních svátcích komunistické prapory a jak poslušně čekali na přidělení nových bytů. Fotograf byl očitým svědkem toho, jak město úmyslně chátralo, takže obyvatelé ovlivněni příslibem lepšího života v novém městě nakonec odcházeli pryč rádi.

I když je teď z bývalého uhelného lomu jezero Most a lidé se do míst, kde stál starý Most, vrátili alespoň jako rekreanti, nemělo by se podle Lence na město zapomenout. „Voda tu milosrdně ukrývá mimořádně dramatický příběh českých poválečných dějin,“ napsal v knize Návraty do královského města Most historik Matěj Spurný, který se zabývá českými a středoevropskými dějinami 20. století.