Snímek Ivana Kleina z roku 1968 zachycuje ruského vojáka, jak s nasazeným bajonetem pouští okupační armádní kolonu přes křižovatku u kavárny Opera ve starém Mostě. Po necelých čtyřiapadesáti letech, ve čtvrtek ráno 24. února 2022, si fotograf Ivan Klein pustil televizní zprávy a spatřil v přímém přenosu podobné i mnohem drsnější záběry z Ukrajiny. „Ti se nezměnili, budou furt stejní. Jsou to agresoři,“ odsoudil fotograf ruskou válečnou mašinérii, jež napadla Ukrajinu. „Když se na to dívám, opět skřípu zuby,“ dodal.

Už po anexi Krymu Klein tušil, že Rusko pod taktovkou prezidenta Vladimíra Putina bude v expanzi pokračovat. Fotograf také předpovídal, že se eskalaci napětí nepodaří zastavit diplomatickou cestou či sankcemi. „Putin a jeho parta jsou rozpínaví a nedá se jim věřit nos mezi očima. Je to mocenská klika, která chce svou politiku prosadit násilím,“ sdělil fotograf. Upozornil však, že Rusko není rozhodně zcela jednotné a část ruské veřejnosti s Putinem nesouhlasí.

Útok Ruska na Ukrajinu. Tak reagují lidé v Ústeckém kraji
ANKETA: Ptali jsme se, jak se Severočeši dívají na konflikt na Ukrajině

Klein byl spoluzakladatel legendární skupiny MOFO – Mostečtí fotografové, která v 60. letech fotila reálný život v Mostě a okolí. Klein v roce 1968 mimo jiné zachytil obsazení Mostu ruskými vojáky. „Byla to agrese. Chovali se jako okupanti v naší zemi,“ zavzpomínal na dobu, kdy fotit i protiruskou demonstraci na Mírovém náměstí ve starém Mostě. Tehdy byl jako 29letý muž plný hněvu a vzdoru. Když ve městě potkával ruské důstojníky, musel se dost krotit, aby nevybuchl zlostí. „Byli jsme divoši,“ řekl o mladé generaci z Mostecka, která invazi těžce nesla. I když tehdejší situaci v okresu označil za hrůzu, přiznal, že on osobně nebyl svědkem žádného krveprolití.

Nejznámějším jeho snímkem z té doby je přesto hrozivý Bodák přítele. „Snímek Ivana Kleina s ruským vojákem nazvaný Bodák přítele obletěl doslova celý svět. Stal se symbolem sovětské okupace Mostecka a dokonce i součástí československé expozice na výstavě v japonské Ósace,“ připomněl před lety publicista a dlouholetý dramaturg mosteckého divadla Vlastimil Novák.

Divadlo se už k aktuálnímu dění stručně vyjádřilo. Ve čtvrtek 24. února dalo na svůj facebookový profil ukrajinskou vlajku. „Městské divadlo v Mostě se připojuje k podpoře ukrajinského lidu a ukrajinské samostatnosti a kategoricky odsuzuje ruskou agresi," uvedlo.

Mostecká radnice oznámila, že situace na Ukrajině jí není lhostejná. Město se hodlá připojit k humanitární sbírce.

Ivan Klein se narodil v roce 1939 a fotografuje od dětství. Jeho hlavním zájmem jsou snímky z všedního života, jeho paradoxy nebo komické i tragické situace. Do Litvínova přišel po vyučení na umístěnku do tehdejších Chemických závodů ČSSP v Záluží. Pracoval jako elektrikář. Po roce 1968 musel vystřídat několik profesí. Byl výtahářem, elektrikářem v tiskárně nebo horníkem na dole Kohinoor II.

Skupina MOFO vznikla v roce 1964. Kromě Kleina k ní patřili Jindřich Adamec, Jiří Baláš, Oldřich Kopta, Josef Němčík a Vilém Vodrážka. Vynikli v reportážní fotografii a jejich snímky se objevovaly v regionálním i celostátním tisku. Po různých zákazech v době komunistické normalizace se skupina rozpadla a řada fotek z roku 1968 zmizela.

Lidé prchající z Kyjeva zablokovali hlavní tahy ven z města
Rusko napadlo Ukrajinu. Sabotéři pronikli do Kyjeva, Zelenskyj hlásí mobilizaci

Okupační vojsko v okrese Most operovalo od 21. srpna do konce října 1968. Podle dostupných pramenů se okupace Mostecka obešla bez obětí na životech. Během prvních dnů se ale stalo několik vážnějších incidentů. V noci se srazil u chemičky tank s autobusem, jeho řidič skončil se zraněním v nemocnici. Dalšího muže povalil ruský Gaz a zranil mu obličej. K úmrtí málem došlo v Horním Jiřetíně, kde porouchaný tank při jízdě z kopce narazil do opraveného rodinného domu a s hlavní ve stropu povalil zeď na gauč, kde předtím ležela dívka. „Šla zamknout dveře, a to jí zachránilo život,“ popsaly incident noviny Rozvoj. Podle reportéra vyplašená posádka tanku nehody litovala a nabídla rodině pomoc. Jiní vojáci s tankem zdemolovali anténu mosteckého radioklubu a zničili jeho sídlo. Někteří řidiči museli pod zbraní smazávat revoluční hesla na svých autech.

Okupanti radnici neobsadili. Vedení místní KSČ odmítlo poskytnout ruskému velení vojsk objekt pro štáb. „Vetřelcům nepomáháme!“ znělo oficiální stanovisko. Rusové v čele s majorem Gaevskim, který bez velkého úspěchu agitoval v kasárnách, to vzali na vědomí. Proti okupaci byly i místní továrny, školy a služby. Státní statky Most odmítly zásobovat obchody, aby tam nechodili Rusové. Technické služby jim blokovaly ulice svými vozidly. Během 21. srpna podepsalo okresní výzvu za odchod Rusů více než 12 tisíc lidí.