Hospodářská a sociální rada Mostecka (HSRM), nejvlivnější sdružení firem, politiků a odborů, důrazně žádá českou vládu, že v Horním zákoně musí zůstat vyvlastňovací paragrafy. Ty by v krajním případě umožnily v tzv. veřejném zájmu zásah státu, nucené náhrady, rozšíření těžby uhlí a zbourání Horního Jiřetína, i kdyby si to část veřejnosti nepřála. Starosta Litvínova Milan Šťovíček (VV), který sympatizuje s jiřetínskými odpůrci těžby, je jediný, kdo ve třináctičlenném předsednictvu rady Mostecka odmítl možnost vyvlastnění.

Šťovíček, který v radě zastupuje Litvínov, požádal její vedení, aby oficiálně prohlásilo, že HSRM podporuje zrušení vyvlastnění v zákoně. „Odstraněním vyvlastňovacích paragrafů z Horního zákona by došlo ke zrovnoprávnění obcí a vlastníků nemovitostí s těžebními společnostmi a posílil by se trvale udržitelný rozvoj obcí, jejichž katastrálního území se těžba bezprostředně týká,“ vysvětlil Šťovíček. Z osmi hlasujících byl jediný, kdo pro svůj návrh zvedl ruku. Pět radních nepřišlo.

Co tomu předcházelo? Krajská centrála rady vedená Richardem Falbrem, sídlící také v Mostě, už dříve vládní novelu Horního zákona kritizovala. Zaslala premiérovi Petru Nečasovi protestní dopis, aby se nerušila možnost vyvlastňování nemovitostí. „Novela neumožňuje v případě veřejného zájmu využití nerostného bohatství ve prospěch veřejnosti,“ uvedl Falbr.

V polovině září hájil na radě Mostecka možnost vyvlastňování a zájmy Czech Coal její zástupce Jan Dienstl. „Potřebujeme vaši aktivní podporu!“ vyzval politiky, úředníky, podnikatele a odbory.

Vladimír Buřt, místostarosta Horního Jiřetína, už řadu let tvrdí, že prokázat veřejný zájem na povrchové těžbě uhlí je nemožné. „Navrhovatel vyvlastnění by musel prokázat, že elektřinu, popřípadě teplo, nelze vyrobit jiným způsobem než z hnědého uhlí. To je samo o sobě ve vztahu k dnešním možnostem a technologiím naprosto neprokazatelné a nesmyslné,“ říká.